Vypovězení tří agentů s diplomatickým krytím z ČR jako solidární reakce s případem útoku na bývalého dvojího agenta Skripala a jeho dceru ve Velké Británii je docela drsnou reakcí na celkové dění v této věci. Andrej Babiš si pospíšil již při odjezdu z Bruselu, že taková reakce bude pravděpodobně následovat, když to ještě projedná s MZV. Číst se to dalo jedině tak, že si šéf republiky potřebova načechrat pírka v Bruselu, aby ukázal, jaký že je solidární spojenec, a zároveň tím vytvořil situaci, že doma nebylo o čem jednat, leda tak o počtu nežádoucích osob či o jejich diplomatickém ranku. Jinak bychom vypadali za úplné voly, což tak trochu vypadáme i tak. Ale jen trochu.
No tak co, tři ruští špiclové odejdou, Rusko nám také vyhodí ze hry pár osob a jen sledujme kolik. To je nakonec v pořádku, ale dalo se to dělat jindy a se zdůvodněním, že těch rejdilů je tady opravdu neproporciálně moc. A když už jsme tedy museli ukazovat solidaritu s Británií, která zatím nepředložila jediný důkaz o tom, že to byl ruský nervově paralytický plyn, který byl použit, a šílený Boris Jonhson rovnou z voleje obvinil samotného Putina, že k tomu dal rozkaz, pak jsme mohli takticky počkat, jak to provedou jiní. A když už, tak jsme měli jen reagovat na vyjádření Ruska, že jsme jednou ze čtyř zemí, odkud novičok také mohl být. Takže jaký je výsledek v EU: Německo, jehož kancléřka spolu s Francií a jejím hyperaktivním Macronem tak rázně přispěchala s podporou Velké Británie, v komparaci velikostí jejich zemí a Česka a počtu špionů tam či u nás působících vlastně prakticky vykázalo 0,1 ruského šíbra. A Rakousko, které je tradičně prolezlé ruskými špiony, pro jistotu nevykázalo ani jednoho. Podobné to je např. v porovnání se Španělskem. Slovensko pak si předvolalo ruského velvyslance, aby ho vykefovalo. A to už vůbec nemluvím o tom, že bychom si při těchto postupech měli vždy vytvářet taktický prostor pro futuro, kdyby se stalo opravdu, ale něco opravdu hodně špatného ze strany Rusa vůči EU nebo naší zemi, co by vyžadovalo rázný postup včetně vykázání diplomatů (a ne jen špiclů). Kolik jich pak vykážeme - šest nebo osm? Proboha, kdo nám pak zůstane v Moskvě? Mně se moc líbí, jak my stále dodržujeme tu naučenou mantru „dohonit a předhonit“. Od zdi ke zdi se tomu říká.
Andrej Babiš si tak bez námahy požehlil svoji pozici v Bruselu a vypadá za junáka mocného solidárního typu, ve skutečnosti ale zasekl zbytečně hlubokou sekeru do živého ruského dřeva v míře bohužel poněkud neodpovídající situaci. Zajímavé je sledovat postoj Ruska. Například washingtonský velvyslanec RF docela správně sdělil, že reakce Ruska bude adekvátní, ale nebude hysterická (to si pěkně kopl do velmi hysterického Borise Johnsona a ostatně i do Theresy May). Taková pozice by nám slušela, protože myslím, že naše reakce mírnou hysterií zlehka a hlubokou servilitou vůči Bruselu zavání. Já se těším, až bude mít Brusel jednou možnost prokázat solidaritu s námi při nějaké příležitosti. To nám opět sdělí, jako kdysi Jacques Chirac, že jsme propásli dobrou příležitost sklapnout. Tak nám třeba.
Ostatně soudím, že EU v polisabonské podobě musí být zničena.