Neviditelný Pes

POLITIKA: Ještě k exekucím

2.12.2019

Snažím se sledovat veřejné dění a povídat si o problémech, ale nejsem moc spokojená. Když je řeč o politice, nějak se mi zdá, že se mluví jaksi šejdrem. Ale já jsem zase dost monotematická – pořád se vracím k exekucím. Jak je možné, že mohly dospět do míry, která dle mého názoru překreslila volební mapu? Znám jen jeden konkrétní příklad: za nezaplacený lístek a nezaplacenou pokutu v tramvaji zaplatil provinilec víc než dvacet osm tisíc korun. Když si představím, že si někdo půjčil desítky tisíc, které pak z různých důvodů nemohl splácet, ježí se mi vlasy při pomyšlení, na kolik mohla dlužná částka vystoupat.

Jak mohli zákonodárci připustit, že někdo musel zaplatit víc než tisícinásobek částky, kterou původně dlužil? Copak si toho žádní politici nevšimli? Jak je možné, že se nenašla skupina poslanců ani politická strana, která by na tento nemravný nepoměr dlouhodobě upozorňovala? Exekuční problém tady přece nebyl jediné volební období, bobtnal a rostl dlouhá léta.

A co slýchám? Že se každý má chovat odpovědně, a když se nechová odpovědně, nemá se co divit. Nepochybuji o tom, že se má každý chovat odpovědně, taky by se mi to líbilo. Že by ale zákonodárci nevěděli, že se řada lidí prostě odpovědně nechová? To by napovídalo, že nežijí v reálném světě, a z toho je nechci podezřívat. Domnívám se, že stát a zákony jsou tady mimo jiné k tomu, aby chránily bezmocné proti bezohledným. Možná zákonodárci o výšce, jaké může exekuce dosáhnout, nevěděli? Ale věděli, přijali přece příslušné zákony, které takovou ničemnost umožňovaly.

Ale ano, vím, že se vláda už jistou dobu snaží tu situaci nějak zvládnout, že existuje možnost oddlužení a různé další úřední snahy. Když ale slyším nebo čtu, že člověk vstupující do dospělosti se může za tři roky zbavit dluhu, který si přinesl z dětství, budí to ve mně děs. Za co to může být dluh? Dítěti přece žádná instituce peníze nepůjčí, takže nejspíš za nezaplacené jízdné, za ztracenou knížku z knihovny, prostě za něco, co za normálních okolností není potřeba splácet tři roky.

A tahle záležitost čekala jako časovaná bomba, kdy se vyskytne strana, která by byla ochotna si jí vůbec všimnout. Přitom tu byly nevládní organizace, které na ni upozorňovaly, ale pro zákonodárce prostě neexistovala.

Mohou se sociální demokraté či jiné strany stokrát divit tomu, že jim rapidně ubylo voličů. Mohou si stokrát říkat, že to spraví lepší píár a zviditelnění. Fakt ovšem je, že pokud jde o exekuce, těžce selhali. Možná by je volilo víc lidí, kdyby se víc starali o to, co lidi skutečně trápí, a snažili se prosadit změnu, zlepšení. Nemyslím tím žádné podplácení voličů, ale snahu odstranit problémy, jimiž mnozí trpí a z nichž mají nemnozí zcela nepřiměřený prospěch. Ti trpící pak mají pocit, že se jich nikdo nezastane a že ve sněmovně sedí panáci, které zajímá jen jejich vlastní prospěch, moc a vliv. A nelze se jim divit.

LN, 29.11.2019



zpět na článek