Jeden si toho málem nevšimne, ale statisticky nejvíc průšvihovou politickou stranou je ČSSD. Nevěříte? Tak si to spolu proberme, hezky od počátku. Věci jinak vypadají, když se uspořádají vedle sebe, byť se odehrály na větším časovém horizontu. Tedy třeba od plus mínus dob premiéra Miloše Zemana, dnes populárního prognostika v důchodu objímajícího stromy na Vysočině.

Připomenu jen ty nejkřiklavětší kauzy. Nejde o vytahování kostlivců ze skříně, aniž bych si neuvědomoval, že kdos bez chyby, hoď kamenem, a člověk že je nádoba křehká. Lidský faktor někdy zkrátka selže, jenže je otázka, proč u některých častěji než u druhých.

Zatím mám za sebou osobní zkušenosti z asi sedmdesáti zemí světa, rozhovory s četnými prezidenty i premiéry. Pravidelně přednáším na školách i v knihovnách.

Napřed to byly tahanice o Lidový dům, o který mohli socialisté přijít, pokud by nebylo advokáta Zdeňka Altnera. Ten jim Lidový dům vysoudil a měl za to dostat odměnu. Nedostal však zřejmě žádané palmáre a začal se soudně dožadovat miliard…

Jde o honorář za Lidový dům. Podle smlouvy, kterou s Altnerem podepsal v roce 1997 tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman, měl právník dostat, v případě, že sídlo strany vysoudí, desetinu jeho ceny.

Aby donutil svého věřitele platit, jak tvrdí Altner, do smlouvy zahrnul i přísné sankční podmínky; 0,3 procenta z dlužné částky za každý den. Od roku 2000 se podle Altnera částka blíží k dvaceti miliardám korun. Každý den prodlení to je osm milionů.

Pak šla k soudu ministryně zdravotnictví Marie Součková za to, že v září 2003 uzavřela bez výběrového řízení smlouvu o právní pomoci ve sporu státu s firmou Diag Human s advokátem Zdeňkem Nováčkem, jehož přeplatila bratru o pár desítek milionů.

JUDr. Nováček za své právní služby požadoval podílovou odměnu a smluvní pokutu pro případ zániku smlouvy – klient mu byl povinen uhradit jeho náklady a škodu paušální částkou 10 milionů Kč.

To už ale ve vězení seděli socialistický exministr financí Ivo Svoboda a jeho poradkyně Barbora Snopková za prokázaný finanční podvod zn. Liberta.

Z ČSSD musel odejít také poslanec Michal Kraus, co se zapletl v Africe do kšeftů s kakaem.

“Rok 2001 byl pro mě složitý. Sváděl jsem v ČSSD boj, abych byl vůbec na kandidátce. Proto jsem hledal různá témata, kterými bych mohl obohatit případnou volební kampaň. Když mě oslovil pan Rigo, tak jsem s jeho náměty velmi souhlasil.”

Tolik Kraus, který se stal rázem “ředitelem” společnosti, jež měla vybudovat v Ghaně továrnu na zpracování kakaových bobů. Bratru za 15 milionů USD, tedy asi půl miliardy Kč. Směšná iluze a podvod…

Potom musel odstoupit i současný milionář, bývalý železničář a expremiér Stanislav Gross, co neuměl vyjasnit, odkud vzal miliony na svůj byt. A také se jeho manželka zapletla s Libuší Barkovou, která dostala napřed pět let vězení za podvod, poté jen podmínku.

Peníze prý inkasovala za stržení střech vichřicí v srpnu 2001 a pak v souvislosti s povodněmi v roce 2002. Pojišťovna údajně ženě uhradila škodu přes 7,7 milionu korun.

“Zveme Vás do největšího erotického klubu v Praze… Pokud použijete nabízených služeb ve společnosti dívky, poskytneme Vám 50% slevu na veškerou konzumaci… Při zakoupení společnosti na celou noc Vás určitě překvapíme výraznou slevou… Nabízíme pobavení a rozptýlení manželským párům a jinak orientovaným ženám. Lehké S.M.“

Tohle vše bylo možné se dočíst na webových stránkách proslulého pražského nevěstince Escade.

Barková připustila, že byla majitelkou firmy Escade, současní provozovatelé nevěstince v jejím domě si však od ní údajně „pouze půjčili“ název. Firma Escade Libuše Barkové měla registraci na „masérské služby, provozování zařízení pro regeneraci a rekondici“.

Následovala ostuda sebejistého Miloše Zemana, kterého za prezidenta nezvolili samotní členové jeho strany, o něco později dostal socialistický poslanec David Rath pověstný záhlavec od Čechošvýcara Miroslava Macka za urážku jeho milostivé paní.

Poté to byla kauza “pět českých na stole”, v níž figuroval Zdeněk Doležel, jenž přišel do státní správy, když byl propuštěn z práce kvůli údajné zpronevěře. V roce 2000 se objevil na ministerstvu vnitra. Nakonec se v roce 2004 stal ředitelem kabinetu premiéra.

Dvaapadesátiletý Doležel působil na Vysočině jako ředitel kulturního domu Jupiter ve Velkém Meziříčí na Žďársku. Z místa byl ale v roce 2000 propuštěn, když kontrola zjistila, že si prý půjčil z pokladny klubu 300 tisíc korun…

Byl podezřelý, že si polskému lobbistovi Jacku Spyrovi v souvislosti s privatizací společnosti Unipetrol řekl o úplatek pět milionů korun. Soud ale Doležela nepravomocně osvobodil.

Následně se zase Jiří Paroubek dostal do nezáviděníhodné situace, kdy po křtu své knihy se jím pozvaní hosté a přátelé porvali a jeden z nich v restauraci Monarch zastřelil toho druhého. Ocitli se zkrátka v nepravou chvíli na nepravém místě…

Klan kolotočářů Kočků a hoteliér Duričko, obojí voliči ČSSD. To bylo vytáček a zapírání. A aby toho nebylo málo, nechal Paroubek vypřáhnout uprostřed brodu, když silou vůle až na popáté svrhl Topolánkovi vládu s podporou přeběhlíků, které sám vždycky odsuzoval…

Navíc se sexualita socialistů znovu zviditelnila. Po Barkové měl ve svém hotelu Vyhlídka v Náchodě nevěstinec i další, dnes už bývalý člen ČSSD a kuplíř Miloslav Mrština, když ke všemu na něj dostal nemalou dotaci od socialistické vlády.

Špehování a pomluvy stranické kolegyně Ogrodníkové se nevyplatily senátorovi a náměstkovi hejtmana Vladmíru Drymlovi. Musel být odvolán. David Rath dál bojuje s větrnými mlýny - poplatky v soukromých lékarnách a snaží se ovlivňovat rozhodnutí soudu.

Ne že by podobné aféry nebyly také v jiných stranách, viz Čunek, Bursík, ministr Svoboda, Wolf a další. Ovšem ve srovnání s maléry ČSSD je to jen procházka růžovým sadem

Faktem je, že mnozí socialisté byli soudem osvobozeni, ale právní moci zatím žádný rozsudek nenabyl.

Holt, černých putíků je u ČSSD podstatně víc, než u jiných…

Na každém šprochu pravdy trochu, tvrdí filozofie nejprodávanějších nejen českých bulvárních médií…

Olser.cz