Je takové podivné ticho po pěšině. Topolánek představil vládu a vláda vládne a mně se zdá, že hodně lidí má pocit, že je to nějak vyřešené. Každý sice ví, že vláda s největší pravděpodobností důvěru nedostane, tu a tam o tom někdo pípne, ale nevypadá to, že by někoho moc trápilo, co bude potom.

Pár spekulací se objevilo, ale žádná akce. Pouze takové opatrné vyčkávání. Uvidíme, co se stane, a potom budem reagovat. Ve skutečnosti teď je doba, kdy by ti lidé a skupiny, co mají zájem o demokracii, měli být velice aktivní.

Je sice možné, že Topolánkova vláda důvěru získá, ale tím se není třeba moc zabývat. Kdyby k tomu náhodou došlo, tak je to v pořádku, protože by to bylo v souladu s duchem výsledků voleb. V takovém případě by menšinová vláda zůstala u moci až do doby, než by jí parlament vyhlásil nedůvěru, a potom by následovaly předčasné volby. Možná za pár měsíců, potenciálně až celé volební období. Ale taky víme, že Topolánek hodlá uspořádat předčasné volby na jaře, a to je fér.

Čím je třeba se zabývat, je situace, kdy se nějakým řízením osudu a nedonalé ústavy dostane k moci vláda ČSSD a KSČM. A je třeba si klást otázku:

Je to opravdu to, co si většina národa přála?

Voliči ODS si přáli, aby ODS vyhrála a to se stalo. Ale nevyhrála dost. KDU a zelení chtěli hrát roli v pravém bloku, ale ani oni nenašli svoji parketu. Trojkoalice se rozpadla a oni tak trochu visí ve vzduchu.

A co voliči levého bloku? Kolik lidí, kteří volili ČSSD, by bylo ochotno akceptovat komunisty ve vládě? Kolik voličů ČSSD je spokojeno s tím, jak se situace vyvinula?

Když už jsme u těchto úvah – kolik lidí z těch, co volili komunisty, tak činili pouze z nostalgie a vzdoru k problémům svobodné společnosti, ale přitom si ve skutečnosti nepřejí návrat režimu, o kterém vědí, že po desetiletí držel Česko na úrovni rozvojových zemich, a to jak hospodářsky, tak intelektuálně.

Mám pocit, že mnoho lidí je v podstatě znechuceno současným mocenským handrkováním, bez ohledu na čí straně je pravda a právo vládnout.

Dále si myslím, že značná část národa by uvítala uspořádání nových voleb, aby se definitvně rozhodlo hlasem lidu a ne politickými machinacemi, kdo bude vládnout.

Troufnul bych si i odhadnout, že takto naladěných je většina lidí v České republice.

Současná situace se musí nějak vyvinout a musí se dospět k nějakému řešení.

Ale myslím si, že nejsprávnější a také nejdemokratičtější výsledek by byl ten, jehož součástí by byla záruka předčasných voleb - bez ohledu na to, která strana se nakonec dostane k moci.

Při absenci politické a demokratické tolerance v české politické kultuře je situace patová tak jako tak, a proto je třeba rozdat karty znova.

Pokud mám pravdu a pokud průměrný občan takto uvažuje a opravdu by si přál co nejdřív předčasné volby – tak co pro to občan může udělat?

To je úkol pro politický aktivismus. Co požadovat?

1. Předčasné volby co nejdřív.
2. Závazek jakékoliv strany, která bude poveřena sestavením vlády, že uspořádá předčasné volby v nejbližším rozumném termínu. (Nejlépe definovat počtem měsíců.)

Jak toto požadovat?

Petice. Začít s peticemi za předčasné volby. A podepisovat ty, které se objeví.
Dopisy. Každý občan může napsat stručný dopis presidentovi, premierovi, poslanci atd., v němž by požadoval předčasné volby. Individuální dopis nebude mít velký dopad, ale když jich bude víc, budou vytvářet veřejné mínění.
Email. Totéž co dopisem, ale dopisy mají větší dopad.

Co mohou udělat média?

Média by měly problému věnovat neutuchající pozornost. Případně organizovat ankety, kolik lidí si přeje předčasné volby. Hlásit výsledky petic a anket a publikovat jejich přehled.

Společnosti zabývající se průzkumem veřejného mínění by na toto téma měly udělat průzkum a předat médiím k zveřejnění.

Co udělám já, český občan v cizině?

Abych tady jenom z dálky nekomentoval a jinak neudělal nic, tak jsem založil website, internetové stránky, kde se pokusím minimálně uspořádat anketu o předčasných volbách, vyvěsím tam své články a pokusím se odpovědět na vážně myšlené komentáře z diskusí.

Název, jméno, (URL) zmíněného webu je www.ceskapolitika.com

Autor je konzultantem v oboru řízení a počítačů.

Vancouver