Porazit hnutí ANO v metropoli je výzva. Konkurence však na ni reaguje poněkud mdle

Na facebookovém profilu pražské organizace Okamurovy SPD se objevilo video z údajného „marihuanového doupěte“ Pirátské strany, přičemž doprovodný text právě Piráty pasuje do role favorita nadcházejících komunálních voleb v metropoli. „Chcete, aby se o Vaše město a okolí starali narkomani a alkoholici? Jak taková vláda dopadne? Nebo je lepší, aby se o město postarali zkušení a poctiví manageři a akademici z SPD?“ – apelují proto na voliče pražští „okamurovci“. Lze sice namítnout, že SPD zrovna managery, natož akademiky neoplývá, leč strana tak reaguje na dlouhodobou společenskou poptávku po vládě odborníků, které se nějak snaží vyjít vstříc všechny politické strany, nejen ANO.

Test rozložení politických sil rok po volbách

Čím lidnatější a významnější město, tím víc se jeho politická scéna podobá celostátní rovině. Jak ve smyslu složení zastupitelstva, kde ve větších sídlech převládají celostátní parlamentní strany (či jejich koalice), tak role celostátních témat a stranických identifikací při voličském rozhodování. Volby do pražského zastupitelstva lze tudíž vnímat i jako významný test rozložení politických sil rok po parlamentních volbách, byť se do hlasování jistě promítnou místní specifika, poněkud odlišný volební systém a rovněž skutečnost, že metropole se od zbytku republiky preferencemi svých obyvatel dost liší.

Tím spíš ale při posledních pražských volbách docela překvapil úspěch hnutí ANO. Před čtyřmi lety dokázalo zabodovat i na komunální úrovni (nejen v Praze), což z něj de facto učinilo pevnou součást stranického systému. Alespoň dočasně, neboť je samozřejmě stále velmi diskutabilní, zda by politicky přežilo odchod svého lídra a zakladatele. Pro jakoukoliv stranu či hnutí je totiž klíčové, nakolik dokáže zakořenit právě v místní politice. Věci veřejné Víta Bárty, prototyp marketingové podnikatelské strany v českém prostředí, to na podzim 2010 fatálně nezvládly. Letos se komunální volby podobně stanou prubířským kamenem pro Piráty, jakkoliv se od VV pochopitelně liší.

Po čtyřech letech však (těsný) pražský triumf ANO vypadá spíše jako Pyrrhovo vítězství. Adriana Krnáčová roli primátorky nezvládla a její „rating“ v očích Pražanů je snad ještě horší než u Pavla Béma v závěru jeho dráhy. Bém se stal symbolem korupce, Krnáčová symbolem rozkopaného města, jímž se nedá projet av němž cesta na druhý břeh Vltavy znamená ohrožení života, poněvadž skoro každý most nebo lávka mohou kdykoliv spadnout. Těžko vinit Adrianu Krnáčovou z dlouhodobého opomíjení oprav Libeňského mostu. Nicméně skutečnost, že se po třech dekádách stala opět aktuální legendární píseň Pražského výběru „Pražákům je hej“, tepající rozkopanou normalizační Prahu – „Celetná, Týnská, Na Příkopech / ploužím se městem po výkopech / V Tůních a V Jámě, Moráň, Výtoň, / procházka Prahou, to je výkon“ – to je přece opravdu výkon, za nějž současné vedení magistrátu odpovědnost nese. Nikoliv údajně zpovykaní Pražané. Je to skoro k nevíře, ale ANO to prostě zařídilo.

Vedení Babišova hnutí nyní vytáhlo králíka z klobouku, podnikatele a „poctivého managera“ Petra Stuchlíka, a to navzdory vnitrostranickému referendu, jež na pozici lídra určilo poslance a pražského zastupitele Patrika Nachera. Stuchlík je v politice nováčkem a ve svém podnikatelském životopisu má i poskytování problematických rychlopůjček. Sice se vyjádřil, že hodlá vybudovat most mezi ANO a pražskou kavárnou, nicméně u kavárny jsou nyní šance kohokoliv od Andreje Babiše hluboko pod nulou a poznámku o mostech může klidně vnímat jako provokaci.

Marketing a celostátní postoje

Porazit ANO v Praze nesporně znamená výzvu, odezva na ni je však dosud trochu mdlá. ODS nasadila matadora Bohuslava Svobodu; Spojené síly pro Prahu, tedy koalici TOP 09 a STAN plus lidovců a dalších, vedou – mj. pod heslem „Profesionální správa města“ – Jiří Pospíšil a Hana Marvanová, kteří při vší úctě též v politice působí už docela dlouho. Pro ČSSD a komunisty pak metropole nikdy neznamenala příznivý terén. Jako černý kůň se však jeví Jan Čižinský a jeho Praha sobě. Aktivisté hnutí sesbírali přes devadesát tisíc podpisů, což mu umožňuje kandidaturu a zároveň skýtá naději na pěkný volební výsledek, byť samozřejmě Praha sobě nemůže počítat s tím, že jí dá každý z petentů i hlas. Leč Čižinský zároveň vyvolal napětí v „rodné“ KDU-ČSL. Vždyť vlastně kandiduje proti ní. I pražské volby tak ukazují, že deklarovaný boj s Babišem a komunisty se sice hodí na tribunu (do médií), v praxi se ale nějaký společný postup nekoná, respektive ano, avšak jen zčásti.

Komunální volby by měly odrážet především postoj voličů k výkonu stávající radniční moci či k alternativním návrhům opozice. Zejména v Praze však do nich výrazně promluví marketing, celostátní postoje a – jakkoliv se to zdá absurdní – třeba i migrační krize. Kterým Pražákům po nich bude hej, tak zatím visí ve hvězdách.

Autor je politolog

LN, 1.8.2018