Měl jsem za to, že když někdo kandiduje jako lídr strany v celostátních volbách, je v případě vítězství připraven ujmout se funkce šéfa vlády. Obdobně lídr strany XY v krajských volbách by měl být srozuměn s tím, že se v případě vítězství stane hejtmanem.

Nemusí tomu tak být, ale takový člověk by na vysokou funkci měl být připraven – proto přece na sebe bere roli lídra a koneckonců kvůli tomu (aby získal předmětný post) jako lídr kandiduje.

O to větší překvapení vyvolala Adriana Krnáčová, lídr hnutí ANO pro podzimní volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy („pražské volby“). Nechme stranou skutečnost, že jde už o třetího člověka na tomto postu (po Janu Kaslovi a Martině Schopperové), což svědčí mimo jiné o tom, že pokud jde o výběr vhodných osobností, obrací se paní Štěstěna k ministru Babišovi svojí zádí. (Nedávno vyhodil Babiš šéfa Thermalu Josefa Pavla a nahradil ho Danielem Křováčkem, aby ho za pár dnů vyhodil rovněž, když se zjistilo, jak neakceptovatelné údaje obsahuje jeho profesní životopis. To už není o štětí či smůle ve výběru, ale o manažerském selhání na nejvyšším postu státní správy – smutnějším o to víc, že se ho dopustil člověk, který hlásá, že teprve s ním a jeho hnutím přichází do republiky nová, lepší politika.)

Soudě z rozhovoru, který s Adrianou Krnáčovou otiskla sobotní (2/8) MF Dnes, musel šéf hnutí ANO bývalou šéfku Transparency International téměř uprosit, aby tento volební post po M. Schopperové vzala. Tím bylo vyřešeno ono příslovečné „A“, aniž by se hnutí zodpovědně zabývalo záležitostí skrývající se pod „B“. Zda je A. Krnáčová připravena, v případě úspěchu ANO ve volbách (s čímž musí každá strana alespoň teoreticky počítat) stát se primátorkou české metropole. (A vůbec nejde o to, že je Slovenka.)

A tady přichází již zmíněné překvapení, ba rozčarování. A. Krnáčová na přímou otázku, zda chce být primátorkou Prahy odpovídá – ano, stejně jako ti politici, kteří nám tu dvacet let vládli, a to špatně, jak říkají lodé jako A. Babiš & spol. a soustavně je za to kritizují.

A. Krnáčová říká, že je to příliš brzká otázka, případně potom uvidíme, nemám rozmyšlené, zda to chci nebo netlačte mě do toho.

Nedávno jsem na svém blogu psal o kanadském federálním premiérovi. Nechci srovnávat nesrovnatelné (kanadskou a českou politickou kulturu), ale zkusme si představit, jak by Stephen Harper před (nejen svým) elektorátem vypadal, kdyby na otázku Jako lídr jste pro voliče přece automaticky možným kandidátem na premiéra, zareagoval tak, jako paní Krnáčová – příliš brzká otázka, potom uvidíme, nemám rozmyšlene, zda to chci či nějak podobně.

Protože ale paní Krnáčová novináři Janu Němcovi právě takto odpovídala, nezbývá, než se zeptat: toto má být ta nová, lepší politika?

Anebo je tomu tak, že ANO staví na post lídra maskota, který může přitáhnout voliče, ale primátorem v případě úspěchu hnutí bude někdo jiný, někdo, kdo vzejde z občanům neznámých komnat politického zákulisí? Odpověď na tuto otázku zatím neznáme. Zato zcela jistě víme, že férové a transparentní by od hnutí ANO bylo, kdy prohlásilo:

Andrea Krnáčová je naším lídrem v pražských volbách a v případě úspěchu je také naším kandidátem na funkci primátorky hlavního města.

Teprve v takovém případě by pojmy jako nová politika, nový politický styl a nová politická kultura měly svůj smysluplný obsah. A ANO by bylo více důvěryhodné.