Jestli si v něčem pan premiér opravdu libuje, tak je to ve vysílání jasných signálů. Nelze je přehlédnout, protože žádný z nich neopomene zdůraznit. Mnohem jasnější jsou však ty, které vysílá mimoděk.

Tak například jeho obrat o 180 stupňů ve vztahu k EU. Před deseti lety na ní nenechal nit suchou, což ilustruje jeho již notoricky známý výrok o tom, zda „známe nějaký evropský recept, který funguje“, ovšem dnes na ni nedá dopustit a je nadšeným propagátorem a prosazovatelem celé řady nesmyslů z hlav bruselské vrchnosti. Svůj názorový obrat pak zdůvodňuje tím, že EU se za těch deset let výrazně změnila. Což je sice pravda, ale jen v tom smyslu, že Brusel je ještě bruselštější, chodí odtud ještě větší blbiny než dřív a tamní vrchnost je ještě arogantnější. A jaký že nám tím Petr Fiala vyslal jasný signál? Že za maskou klidného a smířlivého politika se skrývá prachobyčejný oportunista, který bude zpívat vždy tu písničku, která mu přinese nějaký benefit. Před deseti lety to byl post šéfa ODS, nyní se snaží vetřít do přízně evropské smetánky a kdyby Zemi ovládli Marťani, tak snad zezelená a nechá si implantovat i anténky.

Petr Fiala se také velmi rád ohání výrazy jako „hodnotová politika“ a sám sebe pasuje na „demokrata“, zatímco své politické a názorové odpůrce nálepkuje jako „nedemokratické“. S tím však příliš nekoresponduje to, že jeho vláda jako první po roce 1989 jmenovala vládní cenzory (byť jednoho maskovala jako „zmocněnce pro oblast médií a dezinformací“ a druhého jako „strategického komunikátora“) a on sám se netají touhou potírat „nesprávné názory“. Čímž vytváří ve společnosti atmosféru strachu, v jejímž důsledku se lidé bojí vyjadřovat otevřeně své názory a raději je podrobují autocenzuře. Což je však také cenzura. A jaký, že tím vysílá Petr Fiala signál? Že v jeho podání jsou výrazy jako „demokracie“ nebo „svoboda“ jenom prázdnými floskulemi na oblbování těch, kteří mu přes toto všechno stále ještě věří.

Ještě jasnější signály však vysílá v otázce rozpočtové politiky. Má sice úplná ústa „odpovědnosti“, ovšem v praxi skutek utek. Pravda, před časem situaci jeho vlády komplikovaly pokračující covidová epidemie, válka na Ukrajině a tragickou zelenou politika EU vyvolaná energetická krize a s ní související obří inflace. Jenomže covid už je za námi, kompenzace cen energií skončila a inflace zkrotla. Přesto se jeho vláda chystá příští rok hospodařit se schodkem 230 miliard. A to se náklady na pomoc Ukrajině opravdu zdůvodňovat nedá. Za této situace tedy nelze tyto obří schodky chápat jinak než jako signál, že Petr Fiala stojí v čele vlády ekonomických nedouků.

Nejpřesvědčivější signál však vyslal po nedávném volebním víkendu, kdy komentoval volební výprask vládních stran slovy, že nejde o „fatální neúspěch“. Přitom strany koalice SPOLU vyklidily pozice suverénně vítězícímu hnutí ANO a jediný úspěch zaznamenala „jeho“ ODS v jižních Čechách. Jenomže podle slov pana hejtman Martina Kuby to byl úspěch jeho týmu a nikoliv strany. Ve světle těchto faktů tak Petr Fiala svým hodnocením volebního výsledku vysílá naprosto jasný signál, že je absolutně odtržený od reality a odmítá ji vnímat.

A obdobně zřetelný signál nám pak vyslal i odvoláním Ivana Bartoše z postu Ministra pro místní rozvoj. Nejde ani tak o to, že ho vyhodil. To měl udělat už dávno, respektive neměl Piráty do své vlády vůbec brát. Ale jde o formu. Ono není zkrátka normální si nejdřív dát s někým schůzku a po jejím skončení dotačnému zavolat, že má padáka. A jaký, že nám tím Petr Fiala vyslal signál?

Že je zkrátka srab…