Synek ze známé sociálnědemokratické rodiny, Phillip Janýr, nelenil a hned po půlnoci z úterka na středu, tedy pár minut poté, co začala běžet zákonná lhůta, odeslal na Nejvyšší správní soud návrh na neplatnost voleb. Jestli si to dobře pamatuji, jeho pan otec Přemysl sice měl s rodnou stranou nějaké neshody, dokonce na nějaké to vyloučení, tuším, došlo, nicméně syn potvrzuje staré pravidlo, že nejlepší je mýlit se se stranou.

Janýr junior si totiž stěžuje, že „šířením nepravdivých zpráv o ČSSD a jejích představitelích zapříčinila ODS neurčitý a nejistý výsledek voleb“. Konkrétně že prý ODS v kampani spojila špičky sociální demokracie s podsvětím.

Ponechme stranou, že ve skutečnosti to bylo přesně naopak a že tím, kdo téměř celou svoji kampaň založil na pomlouvání protistrany, byla právě ČSSD, viz její negativní kampaň ODS minus. Ponechme stranou i to, že důkazy o propojení organizovaného zločinu se státní správou nepřinesla ODS, nýbrž zpráva elitní policejní jednotky. Jde o něco jiného.

První, kdo poukázal na prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, nebyl nikdo jiný, než sám předseda vlády Jiří Paroubek. Už v září 2005 totiž podnikatele Tomáše Pitra nazval „nepřítelem státu, který rozvrací ústavní pořádek země“, a dodal: „Mám informace, že má silné kontakty do celé státní správy.“ K vidění kupříkladu zde (Události, ČT1, 5. 6. 2006).

Jen o pár týdnů později však ten samý Jiří Paroubek poslal svého člověka, Jiřího Vyvadila, v té době náměstka ministra spravedlnosti, soudce Nejvyššího správního soudu a aspiranta na členství ve vládě Paroubkových talentů, s tímto „nepřítelem státu, který rozvrací ústavní pořádek země a má silné kontakty do celé státní správy“, tedy s Tomášem Pitrem, vyjednávat na důvěrnou schůzku. Dne 5. 6. 2006 pak tentýž Tomáš Pitr vyfasoval pět nikoli v českých, nýbrž natvrdo v šatlavě.

Mezitím se však objevila zpráva šéfa elitního policejního útvaru plukovníka Jana Kubiceho, která propojení organizovaného zločinu a státní správy dokládá. A dodejme ještě, že startovacím mechanismem jejího zveřejnění na branně bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny nebyla volební kampaň ODS, ale snaha funkcionářů ČSSD, včetně ministra vnitra Bublana a předsedy vlády Paroubka, zamést před volbami vyšetřování toho, o čem sami dříve mluvili, pod koberec. A že Kubiceho zpráva následně unikla do médií? To je přece po osmi letech sociálnědemokratické vlády naprosto běžná praxe.

Předseda vlády ovšem bezúhonného policejního důstojníka nazval lhářem a křivopřísežníkem (???) a nádavkem přidal ještě pár dalších urážek. A aby tomu nasadil korunu, prohlásil, že „vyjádření pana Pitra má u jedinců tohoto typu asi stejnou hodnotu, jako bylo vyjádření pana Kubiceho“. Jako kdyby se s nepřítelem státu Pitrem scházel Kubice a ne Paroubkův muž Vyvadil. Jako by si v souvislosti s prodejem Unipetrolu o pět českých na stole říkal Kubice a ne šéf Paroubkova kabinetu Doležel. Jako by rodinným přítelem světské rodiny Kočkových byl plukovník Kubice a nikoli premiér Paroubek.

Pan Janýr junior by se měl nechat vyšetřit u lékaře, neboť má sníženou schopnost vnímat realitu a ještě s tím obtěžuje Nejvyšší správní soud. Utěšovat ho může snad jedině to, že mezi šibaly sociálnědemokratického typu se jedinců s podobnou diagnózou vyskytuje víc.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: aTeo.cz

8. 6. 2006, www.petrstepanek.cz