15.10.2019 | Svátek má Tereza


POLITIKA: Jan Švejnar

28.1.2008

1. Ve svém životopise uvádí:

Professor Svejnar was one of the chief architects of the Czech Republic's economic reforms of the early 1990s and he continues to serve as an advisor to Czech President Vaclav Havel.

(http://www.afocr.org/directors/svejnar.htm)

- Lze si vzpomenout na názory Komárka, Zemana, Čalfy a jiných z té doby, absolutně není žádná informace o tom, že by Švejnar tehdy cokoli navrhoval, že by cokoli ovlivnil či utvářel. Toto tvrzení lze zařadit v rozmezí mezi ‚hodně namyšlené a odvážně nadnesené‘ až ‚lživé‘. Spíš ale to druhé.

2. Primitivní srovnání s první republikou:

No, podívejte se, mnoho lidí si myslí, že jsme na tom ekonomicky dobře a samozřejmě nejsme na tom tak špatně jako třeba různé rozvojové země, ale na druhé straně je třeba si uvědomit, že na tom nejsme zdaleka tak dobře, jak bychom na tom mohli být. Vezměme to popořadě. Na konci třicátých let před druhou světovou válkou jsme byli jednou z opravdu nejvyspělejších zemí na světě, nejvyšší životní standard mezi těmi největšími deseti, dvanácti zeměmi. Od té doby jsme šli dolů z různých důvodů a i od roku 90 rosteme pomaleji než všichni naši sousedi v regionu. Kdybychom rostli tak rychle jako v průměru naši sousedé, tak máme všichni o dvacet až třicet procent vyšší příjmy. To je velký rozdíl. A myslím, že bychom mohli růst více než naši sousedé, že opravdu máme obrovský potenciál.

A vezměte si, že například v druhé polovině devadesátých let jsme byli jediná země, která měla, zaznamenala ekonomický pokles po tom, co za vlády Václava Klause vlastně jsme nebyli schopni tu ekonomiku řídit dopředu tak rychle jako všichni naši sousedi. Takže tam jsme se zpozdili a od té doby jsme se vlastně nedostali zpátky do toho pelotonu a jsme tím takovým tím posledním uzavírajícím článkem na nejnižší úrovni.

Samozřejmě, já myslím, že přežijeme, jsme dobří a já myslím, že je čistě otázka, jestli přežijeme normálně, jestli budeme prostě mediokrita, průměrnost, anebo jestli budeme špičkou tak, jak jsme byli. Dám vám příklad. Já vždycky říkám studentům, jsou země jako Argentina, která začala dvacáté století jako velmi vyvinutá země společně s Kanadou, Austrálií a je z ní nevyvinutá země. Česká republika, nynější Česká republika, Československo na sklonku třicátých let byla vyvinutou zemí a z různých důvodů je nyní mnohem méně vyvinutou zemí. Je na nás, abychom se stali opět špičkou. A jestliže toho nedosáhneme, tak je to zase jenom náš výsledek, nikdo nám v tom nepomůže, nebo neuškodí.

(http://www.rozhlas.cz/strednicechy/tandemprepisy/_zprava/296728)

- Názory typu ‚za první republiky to bylo výborné, kéž by to bylo zase takové‘ předkládaly politické strany veřejnosti ve svých programech naposledy v dobách Občanského fóra. Švejnar ani náznakem neříká, jak by si to představoval.

3. Soudní systém:

No, já myslím, že jsme velice podcenili právní rámec, nutnost vytvořit dobré silné právní podmínky a instituční prostředí, ve kterém se ta obrovská transformace, kterou udělaly všechny země, nejenom my, ale my i všechny ostatní země, odehrávala. A u nás se odehrávala tudíž velice spontánně se vším tím tunelováním a rozkrádáním, a to bohužel mělo negativní následky, které se projevily právě v druhé polovině devadesátých let, kdy banky přestaly půjčovat, nikdo nebyl schopen vymáhat úvěry a pohledávky a to nakonec celou ekonomiku zbrzdí.

Na upřesňující dotaz, zda to v jiných zemích ve střední Evropě není, odpovídá:

Dějí, dějí se, ale ne v tak velkém měřítku. Čili co bylo u nás markantní, byl právě ten rozmach tohoto typu, tohoto fenoménu.

(http://www.rozhlas.cz/strednicechy/tandemprepisy/_zprava/296728)

Já jsem před dvaceti lety skoro, že jo, zdůrazňoval, že právní rámec, to znamená opravdu fungující stát, soudnictví jsou velice důležité jak pro společnost, pro demokracii, tak pro ekonomický postup. A myslím, že to je pořád jeden z hlavních bodů, na kterých bych chtěl dát důraz.

(http://www.impuls.cz/jan-svejnar-v-impulsech-vaclava-moravce/article.html?id=217872)

Ústavní soud:

Já myslím, že je opravdu důležité, aby prezident se senátory konzultoval výběr soudců. Je to jeden z nejdůležitějších orgánů moci a v dobře fungujících demokraciích soudnictví, nezávislé soudnictví složené z velice schopných soudců je jednou z hybných pák a opravdu podpory celé společnosti, takže v tom smyslu je potřeba postupovat obezřetně, vybírat opravdu nejlepší kandidáty a zde já myslím, že konsensus mezi prezidentem a Senátem je důležitý.

No, já bych ještě dodal právě k tomu soudnictví a důležitosti dobře fungujících efektivních, ale jak říkám nezávislých soudů, zvláště v oblasti ústavní, že je to zcela základní fundamentální aspekt fungování demokracie.

(http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/207411030501111_9.txt)

- Ve vztahu k soudnímu systému se dobře kibicuje, když člověk nenese žádnou odpovědnost. Zbožné přání mít právní rámec, fungující stát a soudy je krásné všeobecně sdílené, nikdo ale neví, jak se k tomu dostat.

Útěk před právníky:

Je to opravdu zásadní. Já myslím, že jsme uspěli v tom smyslu, že zde je velký pokrok od té situace, která existovala při revoluci nebo před revolucí. Ale jak jsme postřehli všichni, je zde ještě spousta terénu, který je potřeba pokrýt a kde je potřeba výrazné zlepšení. A zde, myslím, že prezident svým postojem a svými připomínkami a radami může velice prospět.

- Pozoruhodně naivní představy, že president má někomu radit, zejména když není schopen vysvětlit, jak utopické představy uskutečnit. Konstatování, že je veliký pokrok od totality k dnešku svědčí o tom, že nic neví o tom, jak totalitní s\stém fungoval.

4. EU:

A potom, myslím, že je to hájení národního zájmu globálně a tam vidím, že náš nejlepší přístup je skrz Evropskou unii, a proto myslím, že bychom měli hrát velice pozitivní roli, budeme k tomu mít příležitost, zvláště, když budeme mít rotující prezidentství, takže, myslím, spojený s naším sebezájmem je vlastně zájem posunout Evropu vůči zbytku světa.

Myslím, že opravdu postup České republiky uvnitř Evropské unie a ve světě bude velká tématika. Já opravdu pevně věřím v tom, že naše země tak, jak byla vyspělá ekonomicky, demokraticky, morálně, před druhou světovou válkou, má své místo přesně v tomto (rankingu) světových zemí a vůbec postupu a zde myslím, že člověk, který má znalosti, zkušenosti, jak domácí, tak vnější, jako já, může pomoci a spolu s ostatními složkami vlády posunout tuto republiku dále dopředu.

České předsednictví Evropské unii v roce 2009:

Je to jedno z největších témat a opravdu bych se mu věnoval, přesně tak. To je jedno ze zásadních témat z důvodů, že myslím, že nejlepší strategie jak hájit národní zájmy a jak docílit co největší splnění národních zájmů, je skrz Evropskou unii, převážně skrz Evropskou unii a zde to, že budeme mít možnost předsednictví, je velice důležitý aspekt, který musíme dobře připravit a opravdu zužitkovat.

Já jsem o tom přesně neuvažoval, ale řeknu vám ten princip, který by byl, že bych se poradil s lidmi, nechal si vypracovat analýzu a snažil bych se učinit první krok tak, abychom dali silný signál, že jsme aktivními partnery, státotvornými partnery v Evropské unii a že se zasadíme o to, abychom byli jeden z nejrespektovanějších států a vlivných států v této unii.

(http://www.impuls.cz/jan-svejnar-v-impulsech-vaclava-moravce/article.html?id=217872)

- Že je třeba usilovat o národní zájmy prostřednictvím EU je konstatování stavu, nikoli program. Přesněji by se mělo říci, že nezbývá než usilovat o dosahování národních zájmů navzdory EU (viz cukr, kamionová doprava, přeregulace, zemědělství atd.) Zdá se, že o problematice EU je velmi špatně informován.

5. Lisabonská smlouva:

Když se na to podíváte, tak je to dokument, který je problematický v tom smyslu, že je stále ještě velmi komplexní, je příliš komplikovaný z hlediska funkčnosti, ale na druhé straně je potřeba, abychom nějaký dokument měli, takže s určitým váháním bych doporučil přijetí a potom pokračovat dál.

(http://www.impuls.cz/jan-svejnar-v-impulsech-vaclava-moravce/article.html?id=217872)

Ta smlouva je velice komplikovaná, má problematické aspekty jak v politickém, tak v ekonomickém světě. A myslím, že je potřeba ji přijmout, abychom měli smlouvu, ale potom usilovně usilovat o to, aby v její aplikaci jsme založili systém, který je poměrně jednoduchý, akceschopný a všem srozumitelný.

(http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/207411030501111_9.txt)

- Kam pokračovat dál? Jak vyřešit nepřekonatelný problém rozhraní mezivládní (konfederativní) spolupráce a federálního superstátu (zcela jistě nedemokratického)? Jak zajistit efektivní vliv eurovoliče na společnou europolitiku? Z čeho vyplývá, že nějaký dokument potřebujeme? Zdá se, že si je vědom absence akceschopnosti EU i toho, že smlouva není řešením.

6. Utopická vize:

Já vidím roli prezidenta, sebe jako prezidenta, jako velmi konsensuální, že je to důležité, že je to člověk, který je nadstranický, přitom zná politiku, pracoval v různých zemích po celém světě, i v případech hospodářské politiky, sociální politiky a tak dále a já myslím, že co by bylo velmi důležité, co bych se snažil docílit, je opravdu dobré skloubení, dobrý konsensus, dobrou spoluhru, sladěný tým, kde prezident a vláda, Parlament a justice opravdu hrají a posunují tuto republiku dopředu.

(http://www.impuls.cz/jan-svejnar-v-impulsech-vaclava-moravce/article.html?id=217872)

- Skutečnost protikladných a vzájemně se hlídajících sil moci výkonné, zákonodárné a soudní formuloval poprvé Aristoteles, ‚konsensus a sladěný tým‘ protikladných sil je směšnou pohádkou.

7. KSČM:

Tak to jsem se tak vyjádřil, já myslím, zde je důležté zdůraznit, že člověk vždycky se musí podívat na programy stran, a ty se samozřejmě za posledních sedmnáct let lišily. Například v době Josefa Luxe KDU-ČSL měla velmi populární program v první polovině devadesátých let až tak do roku devadesát šest, ODS a ODA měly velice populární programy, takže já myslím, že člověk se vždycky musí podívat a vybrat velice pečlivě, která strana navrhuje tu nejlepší alternativu.

Já bych to dal takhle. Já myslím, že komunistická strana prochází vývojem, kde jestliže bude dále pokračovat, tak vidím možnost, že v budoucnosti dojde do situace, kde jako v Polsku a v Maďarsku se strany tohoto typu staly velice státotvornými a působily pozitivně i ve vládách. Zatím to nevidím jako okamžitou možnost, ale myslím, že právě při příštích parlamentních volbách, kdy budeme vlastně slavit též jednu generaci dvacet let od revoluce, si bude společnost tyto otázky klást.

… bylo znatelné, že se opravdu cítí, že se přetvářejí ve stranu, která je velmi sátotvorná.

Já myslím, že přejmenování by jim výrazně pomohlo, to pomohlo všude. Podle programu, který nyní mají, se podobají velice socialistickým stranám v mnoha jiných zemích a jestliže opravdu jsou ochotni přejít celkem a úplně k demokratickým metodám, to znamená, opravdu se vymanit z jakékoli tolerance násilí, tak myslím, že pomalu začnou se podobat socialistickým stranám v jiných zemích.

(http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/207411030501111_9.txt)

Opravdu je důležité se s tímto klubem sejít, zjistit jeho postoj a vidět, jestli by to mohlo fungovat. Je to složitá polická situace, ale je to dvacet let od revoluce a KSČM má velkou podporu, získává velký počet hlasů v demokratických volbách. Všechny strany s komunisty jednají, takže se s nimi musí jednat.

(Zpravodajství ČT)

Švejnar naivně chápe komunisty jako násilnou politickou skupinu, naprosto nepochopil, že podstatou komunismu je marxistická filosofie založená zejména na různých formách vlastnictví. Toho se naši komunisté nevzdali a nechtějí se toho vzdát, např. Ransdorf poctivě přiznává, že by jim pak z politického programu nic nezbylo. Samotné přejmenování nic nezpůsobí, v jiných zemích recyklace komunistů nastala ne přejmenováním, ale opuštěním marxistické teorie vlastnictví a příklonem k univerzálnímu respektu vůči vlastnickému právu. (Pozoruhodné je, že poslanci ODS navrhují vyvlastňovací zákon vycházející z marxistické teorie – zájem mít ve vlastnictví státu dálnici je nadřazen soukromému vlastnictví ‚obyčejných‘ osob).

Závěr:

1. Jan Švejnar v podstatě nemá ponětí, jak fungoval komunistický režim, navzdory tomu, že o tom napsal několik teoretických knížek. V případné polemice je možné jej vtahovat do vyjádření k minulosti, aby se ukázalo, jak ji nezná.

2. Pravděpodobně by bylo možné vzít si nějakou jeho publikaci a ukázat, jak jsou jeho názory mylné. Určitě by se našlo množství fatálních omylů. V mediálních diskusích se vyjadřuje natolik obecně a nesystematicky, že se stěží dají vypozorovat jeho politické názory, aby se dalo oponovat.

3. Jeho americky sebevědomý postoj u nás vyznívá nafoukaně, ačkoli je to možná skromný člověk. Neuvědomuje si, že v české politice president, který chce radit, poučovat, nabádat a moralizovat nemůže ničeho dosáhnout.

4. Samozřejmě se beznadějně zaplétá do obhajoby spolupráce s komunisty, že po příštích volbách už budou slušní. Ideální by bylo, kdyby se k tomu vyjádřili lidé jako třeba Benjamin Kuras.

5. Zdá se, že má americky stylizovanou představu i o EU.

16.11.2007








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.