Já nevycházím z údivu, jak se mýty o oposmlouvě mohou tak dlouho držet při životě. Velká koalice jako taková není žádné ďáblovo dítě, může představovat i efektivní způsob vládnutí, a tolerance menšinové vlády je svým způsobem také něco z velké koalice, ovšem pozice vlády je daleko vratší...

Nejsem politolog, abych to podrobněji rozebíral, ale asi již všichni zapomněli, že první "oposmlouvu" dojednal prezident Václav Havel po volbách 1996, kdy Miloš Zeman toleroval vznik Klausovy koaliční vlády tím, že ČSSD odešla při hlavování o důvěře vládě ze sněmovny, a on za to na oplátku dostal křeslo předsedy sněmovny. Tak to prostě jak v životě, tak i v politice chodí. Vždy je něco za něco, nikdy něco za nic.

Druhá oposmlouva, ta "pravá", o níž je dodnes řeč, vznikla v roce 1998 jako důsledek naprostého politického amatérizmu Jana Rumla. Miloš Zeman byl ochoten k obrovským ústupkům, dokonce nabídl Josefu Luxovi premiérské křeslo. Ale "hrom do police" Ruml vše zazdil, a tak Zeman s Klausem upekli tu smlouvu o toleranci menšinové vlády (jmenovala se trochu jinak).

A co se nestalo. Spustil se hrozný pokřik, že to je zrada na voličích ODS, kterých se ale vůbec nikdo neptal. "Zrazeni" byli především Havlovi "koně" Lux s Rumlem, pro které zbylo pouze místo v opozici. A protože Václav Havel nebyl schopen unést takovou politickou potupu svých miláčků, tak vyskakoval jako čertík z krabičky, proto podával ústavní stížnost. Prostě někdo, a řekněme hned, že to byli Klaus se Zemanem, byl při vyjednávání chytřejší, rychlejší, flexibilnější, prostě schopnější.

A co se stalo v Praze? Vyhrála TOP 09, ale nikoli nadpoloviční většinou. Proto potřebovala koaličního partnera, ale každý partner dbá především na své zájmy a nikoli na zájmy partnera. A cílem ODS bylo mít v Praze primátora. Nevím, co je na tom cíli špatného a proč by se teď kvůli tomu měl dělat nějaký rozruch? Na Slovensku také vyhrál Ficův Smer, ale nenašel vhodného koaličního partnera a musel do opozice. Tak, co je divného na tom, když se totéž stalo v Praze TOP 09?

Jistě, řekne se mesaliance mezi levicí a pravicí. Ovšem na magistrátu se neřeší nic z celostátních otázek. Žádné poplatky ve zdravotnictví, žádná penzijní reforma, žádné mise do Afghánistánu, žádné daně. Tam se řeší jen a pouze správa města, jeho každodenní chod a jeho investice do budoucnosti. A tam podle mého názoru žádná velká koalice škodit nemůže a také nebude. A možná to je z hlediska kontroly rozumnější uspořádání než jakýkoli jednobarevný magistrát.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem