28.10.2020 | Den vzniku samostatného československého státu


POLITIKA: Jako by se nechumelilo

13.10.2020

aneb Drtivé vítězství opozice nad vládou ve volbách do Senátu

Vládní strany získaly jedno křeslo ze sedmadvaceti. Ve skutečnosti to byla jen jedna strana, nejsilnější ANO. Ostatní nemají nic, KSČM neměla ani klub, ČSSD ho nemá nově, když počet jeho členů klesl pod žádaných pět. To je mimořádný debakl vlády ve volbách do jedné třetiny Senátu, ale zdá se, že to nikoho moc neznepokojuje.

Hlavy předsedů nepadají, snad jen KSČM hodlá váhavě vyměnit svého nejdéle sloužícího předsedu, ale kdo ví jestli, vláda a její poslanecká většina dále klidně stojí a chystá se na další boj s koronavirem a premiér Andrej Babiš dokonce pronesl výrok dosud neslýchaný, že senátní volby ani moc nesledoval. Skutečně, jako by se nechumelilo. Čím to je, že volby mají jen tak neuvěřitelně malou váhu?

Odpovědí je několik a jsou známé už léta. Senát má na výkonnou politiku zanedbatelný vliv a většina lidí skoro vůbec nerozumí, proč se vlastně v ústavním systému nachází. Ani ne sedmnáctiprocentní účast v druhém kole o tom jen vypovídá a minimální počty hlasů pro některé zvolené senátory samozřejmě platí, ale jsou na samém kraji jakési přirozené legitimity. Předseda hnutí ANO, který je znám svým bedlivým sledováním a okamžitým kopírováním stavu veřejného mínění, o tom dobře ví, a proto s ním tyto volební výsledky nijak nehýbají.

Navíc konkrétně jeho voliči o Senátu nemají skoro žádnou povědomost a jeho pohříchu spíše neformální a symbolické akce je nechávají zcela klidnými. ANO ani ve všech volebních obvodech nenasadilo kandidáty, o hledání podpor ani nemluvě. Babiš tak jen jako obvykle vychází vstříc náladám svých voličů.

Vítězství opozice v senátních volbách není ostatně v historii ničím novým, skoro každá opozice se v nich probudila a nespokojenci s vládou, ať byla jakákoliv, k nim mobilizačně dorazili. Ostatní se zpravidla naopak přiklonili zpět k názoru, že jít k nim nemá žádný jiný smysl.

Tak se zřejmě stalo i v tomto případě a je to o to absurdnější, že hnutí ANO předchozí krajské volby vyhrálo skoro drtivě a zrazuje ho jen nulový koaliční potenciál při vyjednávání. Navíc stále vede v průzkumech veřejného mínění a dotahují se na něj jen Piráti, kteří ale také neudělali do Senátu žádnou velkou díru, i když se radují z první senátorky, která překvapivě porazila starého stranického matadora.

Překvapuje také stále hnutí STAN, které získalo nejvíce křesel, a volby tak nade vši pochybnost vyhrálo, ale ve volebních preferencích stále osciluje kolem pěti procent. Z minula naopak vítězná ODS se propadla a její apely na setrvání svého straníka Miloše Vystrčila v čele Senátu i ambice předsedy Petra Fialy na premiérský post vyznívají poněkud naprázdno a nyní trochu i směšně. Pokud totiž ODS vyzývala voliče, aby svým hlasem pro ODS umožnili setrvání Miloše Vystrčila v čele Senátu, pak jejich odpověď nemohla být pádnější.

I to jsou specifika voleb do Senátu. Je třeba prostě znovu opakovat, že jde o volby zcela jiné, bohužel podřadné kategorie, než jsou volby poslanecké, ale i než volby obecní a krajské. Sekundovat jim mohou snad jen volby do Evropského parlamentu, také o ně je mizivý zájem a s hlavním proudem politiky nijak nehýbají. Až zase k volbám do Poslanecké sněmovny vyrazí násobně více voličů v plné síle politického spektra, může to vypadat všechno úplně jinak.

Opravdu to ale není jen vina voličů, že bohulibý záměr ústavodárců opatřit jim druhou parlamentní komoru s odlišným volebním systémem nepříliš chápou. Nevyváženost vztahů obou komor spočívá především v tom, že ta plnohodnotná poslanecká může tu druhou přehlasovat prostou většinou, kterou každá vládní koalice přirozeně musí mít. Ve Spojených státech amerických, v jehož ústavním systému se i český Senát inspiroval, musejí například zákony schvalovat obě komory Kongresu a Senát má další důležité pravomoci.

Česká druhá komora získala roli pouhého opravovače zákonů, a to ještě v šibeniční lhůtě třiceti dnů, a je tedy otázka, zdali by totéž nezvládl spíše zkušený právník nebo korektor. Demokratickou pojistku může plnit pouze v případě zákonů ústavních, ale i tam je oslaben pouhou většinou přítomných senátorů, na rozdíl od poslanců, kteří se musejí počítat všichni.

Mnozí právě na tuto jeho kompetenci spoléhají, když současnou vládní většinou a jejího lídra Babiše považují za potenciálně nebezpečné ohrožovatele demokracie. Jenže možná právě proto žádný ústavní zákon není po celou dobu jejího vládnutí vážně ve hře.

Naopak Senát v minulosti v této své roli několikrát tragicky selhal, když například účelově zkracoval volební období, když ještě jinak nešla rozpustit Poslanecká sněmovna. Nezabránil kdysi záměru účelově reformovat volební zákon pod taktovkou tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD a vzdal se krátkozrace jedné ze svých nejdůležitějších kompetencí volit hlavu státu ve prospěch přímé volby. Nic z toho mu na prestiži nepřidalo.

To už ale jistě bylo z dnešního pohledu dávno, nyní je Senát výrazně opoziční a když už s tím nic jiného nemůže dělat, alespoň se může stát líhní nových perspektivních politiků a laboratoři případného spojování opozice. STAN, ODS, KDU-ČSL a teď i Piráti mohou ukázat, jak by případně vypadalo jejich vládnutí, kdyby uměli porazit současnou vládní koalici i ve volbách plnohodnotných, tedy do Poslanecké sněmovny. Mají na to Senát jako takový dost luxusní trenažér.

Může se to ukázat už brzy při jednání o snad největší a jediné výrazné konsekvenci voleb, tedy volbě předsedy Senátu, který toho sice též nezmůže mnoho, ale přece jen je druhým nejvyšším ústavním činitelem a váha jeho autority může vést i k výrazným politickým činům, jak dokázal dosavadní reprezentant ODS Miloš Vystrčil svou vyvzdorovanou cestou na Tchaj-wan.

Karty nejsou ale rozdané zrovna výhodně. Vystrčilovi deklarovaly původně podporu skoro všechny opoziční strany, jenže ODS, která z jeho setrvání v čele Senátu učinila jedno z hesel své volební kampaně, v tom zjevně neuspěla. Nejsilnějším senátorským klubem bude zcela určitě disponovat hnutí STAN. Ono má tedy podle senátních zvyklostí právo obsadit křeslo předsedy Senátu.

ODS už teď usiluje o Vystrčila dost marně, její snaha vypadá spíše zoufale, to by se totiž musela spojit s ostatními proti STAN, porušit senátní politickou kulturu a rozdělit zase více opoziční strany. Naopak STAN, kdyby se svého vítězství vzdal, ukázal by, že je ještě více nehotovou nestandardní nestranou, než jakou je dosud.

ODS může samozřejmě hrát do noty jistý Vystrčilův nově vzniklý morální kredit, poněkud pošramocený jen podporou krále hazardu a majitele neseriózního webu, a také to, že stále spíše regionální STAN zřejmě bude mít problém nasadit někoho podobného celostátního a dnes i mezinárodního formátu. I když, i Vystrčil začínal jako starosta a krajský hejtman a do funkce předsedy byl zvolen jako spíše osobnost dočasná a nenápadná. Proslulost získal až v té funkci.

STAN zatím Vystrčilovo setrvání v čele Senátu nevylučuje, ale odvolává se na další jednání, chce funkce ve vedení obsadit v konsensu. Přítomnost bývalého prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše ve vyjednávacím týmu, který ale původně kandidoval jako nezávislý, může o lecčems svědčit. STAN by totiž zajisté nechtěl potěšit prezidenta Miloše Zemana odchodem Vystrčila, kterého nesnáší kvůli cestě na Tchaj-wan, instalování jeho protikandidáta z minulých voleb do funkce druhého nejvyššího ústavního činitele by ale byla v tomto směru zcela plnohodnotná náhrada.

Takže nakonec přece jen volby něco přinesly. I pro premiéra Babiše, i když je nesleduje, jsou varováním. Stále sice umí vyhrát relevantní volby, ale protože své koaliční partnery postupně zlikvidoval, potřebuje nové. A ti zatím na obzoru nejsou. Představa, že může skončit svou politickou karieru jako smutný osamělý vítěz, podobně jako někteří jeho hejtmani, je pro něj zajisté děsivá.

A co se týče triumfující opozice, bude naopak zajímavé sledovat, jak se bude umět popasovat s modelovým příkladem ne zcela jednoduché dohody spolupráce na vládnutí, byť zatím jen ne moc vlivnému Senátu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy
Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy

Chvíle strávené nad knížkou jsou pro děti velmi důležité. Pořiďte dětem adventní kalendář plný kouzelných vánočních příběhů. Zkraťte si čekání na...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.