Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nemiluji příliš vyhrocené příměry,

ale je fakt, že o parlamentu (tehdy ještě Rakousko-Uherském) jako o žvanírně píše ve svém dílku jistý Adolf... Konec konců, proč by měly nějaké strany, pardon, hnutí, existovat? Může být klidně jen jedno, vstoupit do něj přece může každý (pokud maká pro šéfa)!

Jenom tak mne napadá,

že poslanec je odpověden pouze svému svědomí - aspoň ta dí ústava. Nikoliv poslaneckému klubu a už vůbec ne rodné straně - tedy teoreticky podle ústavy.

A to se týká i zákonů - jestli tomu dobře rozumím, co je psáno v článku o Německu, tak poslanecký klub zaujme stanovisko a případný rebel nemá nárok do toho kecat - to stanovisko je klubu a to se přednáší.

Tohle by jistě omezilo kritizovanou žvanírnu, ale taky omezilo demokracii - prostě strana rozhoduje. Tedy pokud jsem tomu dobře rozuměl.

V praxi samozřejmě u nás každý poslanec ví, kdo mu platí máslo na chleba, a podle toho činí. Takže houby poslanecké svědomí ...

Německo má

8x víc obyvatel a pouze 3x víc poslanců.

Možná je to úplně prosté ...

Do dnes jsem neznal reálie německého parlamentního života a jsem velmi vděčný autorovi, že mi je předestřel. Obecně mi v našich médiích chybí takto prosté a přitom důležité informace. Uvedu jiný příklad. Dnes a denně jsem zahrnováni informacemi o Polsku. Jak je tam ohrožena samotná podstata demokracie, co na Juncker, EU, kolik bylo demonstrantů před Sejmem. Ale prostá a politicky nezbarvená informace mi chybí. Co je vlastně navrhováno, jak se to třeba liší od praxe u nás ?

A ještě k parlamentnímu dění u nás. Je mi fuk, jestli to Babiš označuje za "žvanírnu" a jaké má návrhy. Já bych měl návrh velmi prostý a jednoduchý. Když se bude jednat o něčem takovém jako zřízení vyšetřovacích komisí k čemukoliv,no odvolávání vlády či některém z klíčových zákonů typu zavedení EET, nechť jsou vyloučena média. "Žvanírna" tím skončí, protože žvanit jen před pár kolegy není zajímavé. A nám, občanům jistě postačí základní informace. Jak hlasování dopadlo, příp. kdo jak hlasoval (ale to je myslím veřejná informace vždy).

Žvanírna k demokracii patří

Parlament je z francouzského parler, ne "parlare", to je italsky. Ale OK, tuhle malinkou neznalost přejdu.

Podstata a nutnost parlamentu - úzce svázaného se vznikem republiky ve Francii - je taková:

Dříve státy a armádu řídili šlechtici. Lidé, kteří byli od útlého dětství vzdělávaní v umění řídit ostatní, v historii, v humanitních i technických znalostech. Někdo byl horší žák, někdo lepší, samozřejmě, ale výuky se jim dostalo. Se vznikem republiky už se na poslance nekladou nároky na vzdělání. Jediné podstatné je, jak velkou část voličů poslanec zastupuje. Důsledkem pak bohužel je, že hodně poslanců často nerozumí problematice projednávaných zákonů. Tím déle pak trvá, než se změna probere ze všech stran, prodiskutují se možné dopady a důsledky, ano - prožvaní, než se návrh pustí do reálného života. Ale to je dobře, pane autore! Jediný rozumný způsob, jak to zkrátit, je zavést požadavek na vzdělání - a byli bychom zpátky u feudalismu. Zkrátit dobu pro prožvanění je přímo si říct o rychlé uvádění do praxe naprostých právních zmetků.

Jak přijímáme Churchilův postřeh, že demokracie je velmi špatný způsob vládnutí, ale žádný lepší způsob neexistuje, tak se smiřme s tím, že parlament je skutečně žvanírna. Buďme na možnost důsledného prožvanění hrdí. Neberme slovo žvanírna posměšně, a nesnažme se to omezovat.

Re: Žvanírna k demokracii patří

Ale když je toho žvanění moc, tak je toho příliš.

Ale v Reichu to dělají takhle...

Kde se pořád v těch lidech bere to přesvědčení, že to v Německu je lepší? Všechno je tam lepší. Maso v konzervách, prášek na praní, obsah sýra v sýru... Takže i ten jejich parlamentní systém musí být zákonitě lepší. Německo je možná nyní už na prahu politického krachu, zaplevelilo svou politikou Evropu kdečím a kdekým a my si je pořád budeme dávat za vzor? Návrh: ať si německá selka svou zahrádku ryje jak chce ona, ale rypák ať nestrká k sousedům. A hlavně, ať si nechá své rady.

Re: Ale v Reichu to dělají takhle...

Některé věci mají lepší ( to, se tam děje nyní, k tomu však nepatří ). A co bránilo tomu, abychom je převzali ( a nejen z Německa ), když jsou prověřeny desetiletími. Namyšlenost polistopadových politiků, kteří si mysleli, že jsou nejchytřejší na světě.

Zastávám zcela opačný názor.

Mandát od voličů má poslanec nebo senátor, má ho on osobně, zejména senátor.

Posílením úlohy klubů (frakcí) byste mohli dospět až k parodii na demokracii, tak jak se odehrává třeba v EP. Tam se dohodne, kolik času se bude věnovat určité směrnici. Ten čas se rozdělí na minuty pro jednotlivé kluby, na schůzi klubu vedení klubu shromáždí požadavky poslanců na promluvu a přidělí jim (některým) jednu nebo dvě minuty, mazákům i tři. Jmenují mluvčího k problematice, ten jediný není časově omezen. Poslanci pak na plénu řeknou odkud jsou, jak děkují komisi za práci a že to podporují. Na víc nemají čas.

Je to parodie na demokratickou výměnu názorů.

Jsem jednoznačným zastáncem většinové volby v jednomandátových obvodech, tam kde to mají, mají poslanci vliv na tvorbu politiky své strany, protože oni jsou suvereni s mandátem lidu. Jakmile to převezme sekretariát, předsednicto klubu, předseda výboru, co mluví na výboru furt a ostatním uděluje slovo, je po demokracii.

Re: Zastávám zcela opačný názor.

A navíc v té kočovné šaškárně není žádná vládní většina a opozice, aby volič mohl dát najevo spokojenost či nespokojenost s tím, co dělají.

Stran většinových voleb souhlas.

Tydlencty "zákony" přijímané Padlamentem (©Alda)

nejsou žádnými zákony, ale výrobními směrnicemi pro řízení provozu demokratického evropeismu.

Tak jméno našeho ústavodárného shomáždění

pochází z franštiny "parlare", překvapivé, dosud jsem měl za to, že jde o český výraz "pár lament". Inu učím se v každém věku.

Bez ideologických brýlí a rozumně !

Projednávání všeho podstatného se má opravdu v komorách parlamentu odehrávat na klubech a ve výborech a nikoli až na plénu.

Klub rovná se stranický pohled, výbor rovná se odborný pohled na danou materii.

Pokud poslanec svoji změnu neumí prosadit na ve výboru, jehož je členem a dokonce ani na klubu své vlastní strany, pak jím přednesený návrh až na plénu je buď hrách házený na stěnu, nebo snaha ukázat se před kamerou, nebo pokus zdržovat, obstruovat...

A když se takových "sólistů" - najde víc - kteří mlčeli na klubu a ve výboru (nebo tam neuspěli)- pak jednání 200 poslanců či 81 senátorů v hlavním sále připomíná opravdu mlácení prázdné slámy resp. žvanírnu. S tím by jednací řád měl něco udělat.

A jednání všech 200 resp.81 zákonodárců?

No, jednání celých komor v hlavním sále? To by měl být spíše souboj klubů a souboj výborů a nikoli jednotlivců.

Přijatý návrh změny toho či onoho paragrafu stranickým klubem či odborným výborem - to už je závažný důvod k důkladnému "proprání" na jednání celé komory parlamentu.