Socialistům pomáhá, že jejich znesvářené tábory uzavřely smír. Jakákoli další kauza pro ně ale může být smrtelná
Sociální demokraté mají docela smůlu. Sotva se začínají dávat dohromady dlouhé měsíce nesmiřitelně znesvářené tábory a jejich lídři, Bohuslav Sobotka s Michalem Haškem začínají uzavírat pragmatické příměří, vybuchne jim do toho David Rath. Na první pohled se může zdát, že tragikomická kauza (bývalého) středočeského hejtmana se sedmi miliony v krabici od vína a třiceti pod podlahou rozpoutá nové vnitrostranické bitky, a především oslabí ČSSD jako celek před krajskými a senátními volbami. Ve skutečnosti se ale může dostavit efekt naprosto opačný.
Sobotka s Haškem si nic nedarovali už před sjezdem v březnu roku 2011, na kterém první druhého porazil tím nejtěsnějším rozdílem. Ani poté ale přestřelky mezi stoupenci obou táborů neustávaly, naopak. Až v posledních týdnech se pod vlivem volebních preferencí, úspěchu Roberta Fica a jeho Směru na Slovensku a pochopení toho, že když nebudou spolupracovat, nemá ČSSD takové šance, začalo rodit navýsost pragmatické spojení.
Šéf hejtmanů Hašek prohlásil, že se příští rok na jaře nehodlá ucházet o post předsedy a i nadále se spokojí "jen" s pozicí prvního místopředsedy. Sobotka ruku nabízenou ke smíru rád přijal a slíbil maximální centrální podporu pro krajské volby. Už proto, aby se k očekávanému vítězství mohl připojit coby jeden z jeho strůjců. Společně pak začali plánovat, jak odstavit obtížně zvladatelného Jiřího Dienstbiera. Muž usilující o kandidaturu na prezidenta totiž mohl ve finále ohrozit jak Haška, tak Sobotku, do jehož stranického křídla vždy patřil.
Vynucené spojenectví
Když policie zatkla Davida Ratha a jeho kumpány s miliony korun, byla to pro Haška vyloženě nahrávka na smeč. Respektive byla by ještě před několika málo týdny, kdy žádný z táborů nevynechal sebemenší příležitost zaútočit na ten druhý bez ohledu na obraz ČSSD na veřejnosti.
Rath si sice ze "svého" Středočeského kraje udělal stranu ve straně, jinak ale patřil jednoznačně do části socialistů podporujících Bohuslava Sobotku. Ten byl rád, že má neřiditelnou střelu Ratha na svojí straně, zároveň mu však nechtěl přepustit více moci. Když tedy Rath na zmíněném sjezdu kandidoval na místopředsedu, Sobotka se v jeho podpoře nijak extra nepřetrhl a Rath si toho byl vědom.
Vzhledem k tomu, že Rath se svojí skupinou ve středních Čechách dokázal zcela eliminovat haškovské středočeské křídlo v čele s exministrem Milanem Urbanem, musel mu to Sobotka kompenzovat. Ačkoli se v ČSSD i za hranicemi Středočeského kraje ozývaly hlasy proti Rathovi coby nesmírně kontroverznímu spoluvládci s komunisty (na jednání hejtmanů pod vedením Haška se Rath neobtěžoval, Asociaci krajů dokonce vykázal z budovy sídla Středočeského kraje), Sobotka ho vždy podržel. Navíc Rathovi posvětil, aby si ve středních Čechách sestavil kandidátku do kraje výlučně ze svých stoupenců. Kdo se kdy proti doktorovi jakkoli ozval, na kandidátce nebyl buď vůbec, anebo se dostal na nevolitelné místo.
Za takové situace by byl ve "stavu válečném" Sobotka pro Haška snadným cílem. Stejně jako v ČSSD nemilovaný (a v Haškově táboře spíše nenáviděný) místopředseda Jiří Dienstbier. Právě o něm jako první veřejně hovořil v souvislosti s kandidaturou na prezidenta právě David Rath a ještě před třemi týdny byl označován za jednoho z mála Dienstbierových upřímných podporovatelů z řad funkcionářů ČSSD. Mimochodem, v ČSSD se hovoří o tom, že kdyby Dienstbier kvůli prezidentské funkci položil mandát senátora, mohla být místo něj Rathem prosazovanou kandidátkou na křeslo v horní komoře zadržená ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová.
Jenže sobotkovci i haškovci (až na pár jedinců na nižších pozicích, kteří ještě nepochopili, že je boj u konce) už nainvestovali do usmiřovacích akcích příliš na to, aby se do pro stranu zkázonosné války pustili znovu. V Rathově případě proto zůstali u zdůrazňování toho, jak ho nejvíce vnímá veřejnost. Tedy nikoli jako příslušníka nějakého stranického křídla. Nýbrž coby kontroverzního pána ve svých državách, který kašle na to, že je málokomu sympatický, a i v rámci strany si dělá, co chce. Tudíž s ním vlastně nikdo nemá nic společného, jakkoli to zní úsměvně. Hašek každopádně prostřednictvím Ratha "nemučí" Sobotku, ten od svého spojence daleko odskočil. Oba se snaží vyřešit věc společně a zdá se, že je celá situace stmelila.
Do voleb času dost
Výsledkem dohody by se podle informací týdeníku Euro mělo stát odstavení dlouholetého šéfa středočeské ČSSD Richarda Dolejše (někdejší pravá ruka Stanislava Grosse), dalších lidí spojovaných s Rathem a rozmetání celé kandidátky do krajských voleb. Tu nyní nejspíš ovládnou lidé z okruhu Milana Urbana.
Ačkoli se v souvislosti s Rathovým zatčením objevily před sobotním jednáním Ústředního výkonného výboru (ÚVV) snahy hrát rathovskou notu v souvislosti s hlasováním o Dienstbierově prezidentské kandidatuře, místopředsedovi strany celá událost paradoxně spíš pomohla. Jestliže se totiž ještě před čtrnácti dny hovořilo o uzavřené dohodě obou táborů na tom, že Dienstbiera na ÚVV potopí, po "akci Rath" z ní sešlo. Oba tábory k Dienstbierovi takto přistoupily nejen kvůli snaze alespoň částečně přebít kauzu Rath a spol., ale zřejmě i s vědomím, že přímá volba nakonec beztak nebude.
Bývalý šéf socialistů, nyní strany LEV 21 a dlouholetý Rathův zastánce a podporovatel Jiří Paroubek (jeden čas se dokonce spekulovalo, že Rath platil Paroubkův server Vaše věc) ve svém pátečním textu zmínil, že si někteří členové ČSSD pochvalují, že "taková hrozná kauza přišla pět měsíců před krajskými a senátními volbami. Za tu dobu se na ni prý zapomene." Paroubek s tím hluboce nesouhlasí, socialisté se tím ale mohou poměrně oprávněně utěšovat. Tedy přinejmenším za situace, kdy ODS prozatím až tak halasně neryčí a kdy se věc týká "jen" kontroverzního Ratha, kterého lidé vesměs nemají rádi ze samé podstaty, nikoli kvůli členství v ČSSD (byť i to samozřejmě hraje roli). Tyto útěchy ale mohou velmi rychle skončit ve chvíli, kdy se zatýkání tamních socialistických lídrů přenese i do Ústeckého kraje, kde vyšetřování začalo, či do dalších regionů. Rathovu kauzu mohou socialisté před podzimními volbami ještě ustát. Jakákoli další by jim už mohla zlomit vaz.
Týdeník EURO 21/2012, 21.5.2012