Topolánkova omluva za „zpupnost“, kterou prokázal tím, že jel v době, kdy většina lidí trpí krizí, na dovolenou do Toskánska, je hlavním hitem na českých informačních webech. Omluva je poněkud pozdním prozřením bývalého premiéra, nicméně i tak má svou cenu. Vidím totiž minimálně tři roviny této omluvy.

Tou první rovinou je rovina politická. Jak Topolánek sám přiznal, a tvrdá data preferencí ODS to potvrzují, spekulace kolem Toskánska stranu nesmírně poškodily. Prvotní reakce předsedy ODS byla politicky nedomyšlená. I když lze jednoznačně potvrdit politické zadání sledovačky Topolánkovy rodiny v Toskánsku (spojení Randáka s ČSSD bylo již mnohokrát prokázáno), nebylo moudré vést další předem prohranou bitvu s nepřátelsky naladěnými médii. Potvrdila se tak stará pravda, že boj s médii není možné vyhrát. Vždy se najde taková argumentace našich „investigativců“, která vhodným směrováním „záře reflektorů“ dokáže i z obyčejného a banálního případu udělat aféru státního významu. Jak přiznávají i někteří objektivnější novináři, argumentace o Topolánkově „dovolené s lobbisty“ nebyla ničím jiným než manipulací s časovou osou. Osoby, o nichž se hovořilo v souvislosti s touto dovolenou, sice na daném místě či v jeho okolí pobývaly, ale časově dělilo tyto pobyty i několik dnů či týdnů.

Tou druhou je rovina morální. Předseda ODS se totiž pro někoho možná překvapivě omluvil za „zpupnost“ z důvodu ceny dovolené. Je faktem, že letošní dovolenková sezóna zažila na celém světě pokles. Řada rodin či jednotlivců totiž zvolila dovolenou v místě bydliště či v jeho blízkém okolí. A to často nikoli proto, že by si dražší dovolenou v zahraničí či u moře nemohli dovolit. Prostě proto, že se pod dojmem zpráv o krizi rozhodli letošní rok v rodinném rozpočtu pár tisícovek na dovolené ušetřit. Ostatně, česká média popisovala barvitě „přepych“ inkriminované toskánské vily. Brnkalo se tak na závist. Na druhou stranu je proto nutné připomenout, že bývalý premiér a stále ještě předseda nejsilnější parlamentní strany nebude pravděpodobně jezdit pod stan s konzervami jenom proto, aby byl dostatečně „lidový“.

Konečně tou třetí rovinou toskánské aféry je bezesporu rovina mediální. Česká média byla naskočením na tuto kauzu plně režírována těmi, kteří stáli v pozadí aféry. Jsou to lidé kolem Randáka. Ačkoliv se dodnes v médiích propírá, kdo že vlastní či nevlastní vilu v Toskánsku, je prakticky nulový zájem o ty dobře utajené „kruhy“, od nichž vyšla iniciativa ke sledování Topolánka. Připomenu jen, že letos tuším v Holandsku musela dokonce na žádost královské rodiny zasahovat policie proti médiím, které zveřejnily neautorizované fotografie z dovolené královské rodiny. Z toho je zřejmé, že zájem médií o senzace musí být v rovnováze s ochranou osobnosti před nevhodnými zásahy do soukromí. Česká média udělala z fotografií z Toskánska „veřejný zájem“, neboť fotografie údajně dosvědčovaly „tajná“ jednání s lobbisty. Ve skutečnosti však byla naprostá většina fotografií zveřejněných na internetu hrubým porušením práva na soukromí. Média v mých očích klesla na úroveň Blesku, Aha! a dalších bulvárních periodik, která se špiclováním osob údajně „slavných“ dnes a denně živí. A nemohu si i zde dovolit nepřipomenout onen skandální nápad redakce MfD s tím, aby čtenáři „nahlašovali“ jména lidí, které poznají na fotografiích z Toskánska.

Topolánek svou omluvou dokázal, že dokáže reflektovat (i když s poněkud delším zpožděním) dopady svého jednání na okolí. Pokud se tak stalo i v důsledku toho, že před časem opustil poslaneckou sněmovnu a začal zase žít více mezi lidmi, bylo by to dokonce i povzbudivé. Topolánkovo rozhodnutí, že příště vždy předem oznámí, kam jede na dovolenou a s kým, je prozíravější, nicméně média dokáží vyrobit aféru i z ničeho. Konečně, omluvit se za nevhodné chování by mělo být součástí výbavy každého slušného člověka. Jsem osobně rád, že k této omluvě našel odvahu i bývalý premiér. Doufám jen, že poučení z toskánské aféry povede Topolánka k tomu, aby v budoucnosti lépe plánoval nejen svůj osobní život, ale zejména své vystupování jako představitele strany, která by v příštím roce chtěla vyhrát parlamentní volby. Většina voličů pravice to od něho očekává jako úplnou samozřejmost!