Vítězové voleb, pokud je vyhrají tak drtivě, jako v posledních krajských a senátních volbách ČSSD, mají v podstatě dvě možnosti. Tou první je zachovat rozum, chovat se pokud možno předvídavě, když už ne slušně, a snažit se neuříznout si během prvních několika měsíců ostudu. Druhou možností je propadnout pýše z toho, jak jsme dobří, a „vládnout“. Podle řady signálů, které máme z médií, se zdá, že nezanedbatelná část nově zvolených senátorů se snaží především o to druhé. Mementem by jím mělo být povolební vyjádření ministra zdravotnictví Julínka, který neúspěch svedl právě na to, že „tak trochu vládl“.

Co se poplatků ve zdravotnictví týče, slib ČSSD, že je v nemocnicích a lékárnách v majetku krajů nebudou pacienti platit, nabírá také české, téměř švejkovské rozměry. ČSSD zvolila metodu, při níž je „laboratoří“ zrušení poplatků Rathův revír. Pacient má možnost podepsat se zdravotnickým zařízením darovací smlouvu a v takovém případě kraj slibuje, že poplatky za pacienta zaplatí. Našli se už však i tací, kteří o Rathův dar zájem nejen že nemají, ale ostentativně poplatky dál platí ze své kapsy. První statistiky za pátek tak vykazovaly překvapivě velký počet těch, kteří darovací smlouvu s krajem nepodepsali a poplatky zaplatili. Takže by mohlo dojít na variantu, že tyto poplatky nebudou platit pouze voliči ČSSD a KSČM (tj. zhruba podle výsledků podzimních voleb 60%) a k tomuto výsledku se první statistika velmi přiblížila. To by byla velmi zajímavá politická korupce, že pane hejtmane Rathe? Zdá se mi, že tudy cestička rozhodně nevede.

Očekávám proto, že ČSSD vyvine značné úsilí k tomu, aby prošel po případné senátní korekci zákon o úplném zrušení poplatků tím, že sněmovna stanovisko senátu přehlasuje 101 hlasy. Bude to jistě lítý boj o hlasy nezařazených, z nich jako potencionální pomocníky ČSSD tipuji zejména odpadlíky z ODS. Podle obvykle dobře informovaného (Rudého) Práva už Paroubek proti vládě získal právě tyto hlasy.

Nový senátor Dryml na to jde rovnou podle metody Tlustého. Svou předvolební demagogii založil právě na neplacení poplatků v nemocnici ve Vrchlabí. Ta se i díky tomu dostala do závažných finančních problémů a její německý vlastník ji chce prodat. Dryml proto chce, aby si zadluženou nemocnici koupil kraj. Jak se zdá, poslankyně a předsedkyně krajské organizace ČSSD Orgoníková si přeci jen uvědomila, jak devastující účinek by tato machinace s majetkem kraje měla, a tuto snahu Drymla nepodpořila stejně jako převážná část ČSSD v kraji. Ostatní známe z tisku. Paroubek nyní vyzývá Drymla k odchodu z funkce náměstka hejtmana i ze senátního klubu ČSSD. Jsem ostatně velmi zvědav i na to, zda se Paroubkovi podaří Drymla umravnit a posléze se ho zbavit. Protože však tuším, že Dryml leccos ví, nebude to mít Jiří Paroubek lehké. Nelitujme ho však příliš. Byl to právě Paroubek, který si téma poplatků zvolil jako trojského koně proti ODS. To se mu z velké části podařilo. On vytvořil toto klima očekávání a po právu na tuto populistickou politiku doplatí. Pokud by totiž téměř třetina až polovina pacientů své poplatky i nadále platila z vlastní kapsy, byl by to pro naše postbolševiky pořádný úder pravačkou, mnohem účinnější, než Langrem slibovaný „pravý hák“.