Účel světí prostředky. Tak zní krédo, pod nímž v uplynulém století komunisté ve jménu své „historické pravdy“ dobývali svět. Týmž krédem se řídil ministr financí Vlastimil Tlustý, když pod celostránkové inzeráty s údaji o katastrofálním stavu českých financí nechal bez jeho vědomí uvést jméno prvního náměstka Eduarda Janoty, významného představitele resortu, pod jehož taktovkou za posledních čtrnáct let vznikaly státní rozpočty vlád levice i pravice. Janota se proti zařazení svého jména pod čísla, s nimiž nesouhlasil, měl ohradit nejprve u ministra osobně a teprve poté, co i přes Tlustého příslib, že se tak nestane, byla otištěna znovu, protestoval proti svému zneužití veřejně. Ministr jej odvolal, údajně pár minut poté, co se náměstek podepsal pod návrh rozpočtu menšinové vlády ODS. Janota decentně nesvaluje hlavní díl viny na samotného ministra, nýbrž na jeho poradce, který politik ale nezodpovídá za vlastní rádce?
Vyčíslení černých děr uvedené v inzerátech, jež nechal ministr hradit z resortního rozpočtu a ony díry tak ještě o něco zvětšil, je podle Janoty - výší veřejného dluhu počínaje - značně nadsazené a může zemi způsobit škody u investorů i mezinárodních ratingových agentur. Podobné je to s předjímáním proher Česka v mezinárodních arbitrážích, které vytváří negativní očekávání ovlivňující rozsudky v náš neprospěch. Vlastimil Tlustý, člen vládního týmu, jemuž sněmovna vysloví nedůvěru ještě dřív, než si stačí vyhřát židle, se nafukováním problémů země zjevně pokouší získat body pro sebe a svou politickou stranu. Připomeňme další krédo, jež vyznávali čeští komunisté v časech poválečného přebírání moci: Čím hůře, tím lépe.
Bolševik není nutně ten, kdo se hlásí ke komunistické ideologii, ale je jím ten, kdo užívá bolševické metody.
www.danes.cz
