Buď občanským demokratem a získáš například levnější telefonování, pojištění, bankovní služby, slevy od cestovní kanceláře na zájezdy do zahraničí či zaplatíš méně v některých obchodech s elektronikou. S takovým plánem přišlo loni vedení hlavní kanceláře ODS. Podle původních plánů měla karta umožňující slevy platit už od loňského podzimu. Články v médiích ale v ODS vyvolaly silnou vlnu kritiky a zdálo se, že celý projekt je „odpískaný“. Hlavní manažer ODS Jan Kočí ale tvrdí, že projekt neusnul. Vyzbrojen průzkumem mezi členy ODS ho chce výkonné radě strany předložit v srpnu znovu.

A to přesto, že velká část občanských demokratů, kteří už plastové karty s čárkovým kódem mají, pokládá projekt za mrtvý, případně jejich výhrady trvají. Vesměs kvůli obavám ze zneužití osobních dat členů či argumentaci, že slevy pro členy ODS by mohly na veřejnost působit jako elitářství, a to by stranu mohlo poškozovat. „Chytli jsme to tehdy zřejmě za špatný konec, velkou roli sehrálo i negativní informování v médiích. Později v době politické krize zase nebyl prostor řešit na výkonné radě takovéto věci. Ale projekt věrnostního programu není nic, co by spalo,“ tvrdí manažer ODS Kočí.

Ostatní strany zastoupené ve sněmovně nic podobného nechystají. Levice podobný model odmítá principiálně, ostatní se buď zalekly negativní odezvy na plány ODS, anebo tvrdí, že nic takového není jejich prioritou.

Levnější volání pro kmotry?

Plán manažera ODS Kočího byl prostý. Strana se třiceti tisíci členy by uzavřela smlouvy s některými společnostmi, které by pak ODS poskytovaly slevy na své služby či produkty podobně, jako to funguje pro jiné firmy. Členové ODS by aktuální nabídku viděli na interních stránkách pro straníky a mohli by se sami rozhodnout, zda některé z nabízených služeb využijí.

„Je to model, který funguje například u konzervativců ve Velké Británii anebo u německé CDU. Tam je to však hodně regionální, my bychom se především zpočátku soustředili na společnosti působící na území celé republiky, aby nebyli členové z žádných regionů znevýhodněni. Cílem je, aby členská základna dostala něco, co normálně nedostane,“ líčí Kočí. Jak dodává, strana by díky tomu samozřejmě také něco vydělala, byť by nešlo o žádné závratné částky. „Bavíme se o deseti- statisících, nikoliv o milionech ročně. Strana není od toho, aby podnikala, ale připadá mi správné rozložit příjmy na více položek a nechtít peníze od daňového poplatníka. Šlo by o doplňkovou záležitost, je to něco, co do života začalo patřit. Když to funguje v anglosaském světě, tak proč ne tady?“ ptá se Kočí.

Intenzivní kontakty ODS navázala například s telekomunikační společností T-Mobile či s Českou pojišťovnou, pro něž by byla skupina třiceti tisíc lidí poměrně zajímavým klientem. „Nabízených produktů by nesmělo být moc, tak pět až deset. Mohlo by jít i o parfémy, cestování. Před létem jsme třeba chtěli vyjednat slevy u cestovní kanceláře. Ale nakonec jsme jednání ani nezahájili,“ popisuje Kočí. Jména konkrétních společností, se kterými je v kontaktu, prozrazovat nechce.

Plán ODS narazil loni nejen kvůli kritikám například z Transparency International, že by se mohla „otevírat cesta ke skrytému financování politických stran skrze soukromé firmy“, jak tehdy řekl Stanislav Beránek z TI serveru Aktuálně. V řadách ODS zase vypukla obava mimo jiné z toho, že strana by de facto prodala databázi se soukromými údaji o členech komerčním subjektům. „Týkalo by se to jen soukromých firem, ne státních či polostátních, to bychom nikdy nedopustili,“ dušuje se Kočí. „Jsem značně skeptický nejen kvůli možnému úniku informací. Neumím si představit, že bych třeba tankoval na pumpě s ostatními lidmi a při placení pak vytáhl kartu ODS a jen kvůli členství ve straně dostal slevu. To by bylo strašně elitářské,“ vypočítává například europoslanec a člen výkonné rady ODS Ivo Strejček další z výtek. Takové výhrady jsou ale alespoň věcné a hlavní kancelář ODS s nimi může polemizovat.

U řady členů ale straničtí manažeři narazili na něco horšího: naprostý nezájem. „Jakési karty existují, ale já to dal asistentce a jde to mimo mě. Třeba telefon mám u O2 a nehodlám na tom nic měnit,“ říká další člen rady, poslanec Walter Bartoš. Na věrnostní program si matně vzpomínal, ale pustil ho z hlavy. Až zábavná je třeba představa, jak manažer ODS Kočí informuje některé z „kmotrů“, třeba ústeckého Patrika Oulického, že když například přejde k T-Mobile v rámci věrnostního programu, ušetří měsíčně pětistovku za telefon.

„Nikoho bychom nepřesvědčovali. Nabídka by byla pasivní, záleželo by na každém členovi ODS. Firmy by neměly k dispozici osobní údaje členů, vše by šlo přes zabezpečené prostředí intranetu Moje ODS. Je ale logické, že když si zřizuji pojištění, musím vyplnit své údaje,“ odmítá Kočí výtky k prodeji databází členů. Odmítá i možnost, že by se do strany hlásili lidé bez zájmu o politiku jen proto, aby dosáhli na slevy, a zdůrazňuje, že vše by bylo každoročně v řádném účetnictví strany.

Ve druhém prázdninovém měsíci tak výkonnou radu ODS čeká nové rozhodování o věrnostním programu. Kočí se nyní opírá o interní průzkum prostřednictvím internetu a Listů ODS, do kterého podle něj ze třiceti tisíc lidí odpovědělo devět set, a vyjadřovalo se vesměs kladně. „Je to reprezentativní číslo a odpovědi naznačují, že mezi členy zájem je,“ říká Kočí. „Výsledky průzkumu neznám, nevím o něm. Pokud se do něj zapojilo jen 900 členů ze 30 000, mé výhrady to nijak nemění,“ namítá člen výkonné rady Strejček. „Doufal jsem, že to téma umřelo,“ dodává. Podobně hovoří i další odpůrce a člen výkonné rady z EP Hynek Fajmon, používající takřka stejné argumenty. „Hlasoval bych opět proti,“ tvrdí. Zastání má Kočího idea naopak u místopředsedy ODS Pavla Drobila, který má nyní na starost vnitřní chod strany: „Pokud by se bonusový program podařilo schválit, bylo by to prospěšné pro členy i stranu.“

Sobotka z ČSSD: Nic takového

Pokud by výkonná rada ODS takzvaný věrnostní program nakonec přece jen schválila, zůstala by mezi ostatními stranami zastoupenými ve sněmovně zřejmě jedinou, která by něco takového využívala. Nejodmítavěji se k podobnému modelu staví sociální demokraté a komunisté. „Nemyslím, že by se politická strana měla zaměřovat na aktivity podobného typu. Komerční nabídky jsme neměli, ale když jsem v minulosti zaznamenal návrhy některých našich členů nebo funkcionářů, že bychom mohli jít stejnou cestou, od samého počátku jsem takovéto návrhy odmítal. Nepodporuji myšlenku, že bychom nějakým způsobem takto obchodovali s členskou základnou ČSSD,“ konstatoval Bohuslav Sobotka, šéf strany, která má zhruba 24 tisíc členů. „Za dobu mého působení ve funkci nic takového nebylo. Jsem proti tomu. Pokud si chce nějaký subjekt získat klienty, nechť si je získá sám. Někdy před čtyřmi roky jsme podobnou nabídku dostali, ale nebyla akceptována,“ tvrdí i Miloslava Vostrá z KSČM, která má u komunistů na starost ekonomiku. „Nikdy jsme to nezvažovali. Myslím, že to není součástí práce politické strany. My jsme tu od něčeho jiného, než abychom hledali kšefty za každou cenu,“ dodala místopředsedkyně strany se zhruba 60 tisíci členů s tím, že každé dva roky vypisují pouze soutěž na mobilního operátora pro zaměstnance partaje. Nyní je to O2.

Odmítaví, ačkoli ne tak striktní jsou k možnosti věrnostních programů i koaliční partneři ODS z Věcí veřejných a TOP 09. „Při práci dovnitř strany je určitě dobrý nápad uvažovat o kartách, neříkám, že ne. Můj osobní názor by bylo takový nápad podpořit. Ale jsem přesvědčen, že to není podstata politické práce a stavět na tom jakousi strategii rozvoje je špatně,“ domnívá se šéf poslanců a superguru VV Vít Bárta. „Možná se to vyplatí, ale nepřeceňoval bych to a upozorňuji na plusy a minusy, které to má,“ dodal. „Jako poslanecký klub i vedení TOP 09 a starostů máme smlouvu s T-mobile. Šetříme tím peníze daňovým poplatníkům. Nabízíme také všem našim členům právní pomoc a starostům například přespání v Praze, pokud tu mají ráno jednání,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. „ Ale o ničem víc neuvažujeme, soustředíme se raději na reálnou politiku,“ doplnil. Podle jiného nejmenovaného vysoce postaveného člena organizačního týmu strany prý na nápadu ODS nevidí nic špatného, ale vlna odmítavých reakcí byla tak vysoká, že o tom ani nezačali pořádně uvažovat.

Týdeník EURO 29/2011, 17.7.2011