12.11.2019 | Svátek má Benedikt


POLITIKA: Jak na „Paroubkův syndrom“

2.11.2019

Nová úprava volebních pravidel by občanům měla usnadnit výkon volebního aktu

Ministerstvo vnitra postoupilo k připomínkovému řízení návrh zákona sjednocujícího volební pravidla. Nikoliv volební systém v užším slova smyslu, tudíž samotný způsob výběru prezidenta, poslanců, senátorů či obecních zastupitelů, ale obecné předpisy upravující konání voleb. A některé změny, pokud norma projde, budou skoro revoluční, hlavně zkrácení voleb na jeden den. Ovšem závažné důsledky může přinést i nějaké na první pohled nevýznamné opatření.

Pozůstatek komunistických časů

Rčení, že ďábel vězí v detailech, často prokazuje svou platnost právě u volebních zákonů a jejich účinků. Připomeňme si parlamentní volby 2006. Večer po uzavření volebních místností si byl Jiří Paroubek jistý triumfem, respektive tím, že jeho ČSSD dá s KSČM dohromady klíčovou „stojedničku“. Na tiskové konferenci se tedy vyhlásil za vítěze, byť jeho strana skončila se ziskem 32,3 procenta až druhá za ODS s 35,4 procenta. V zásadě postupoval správně, leč v Lidovém domě asi zapomněli na jeden zdánlivý detail: hlasy ze zahraničí se „nasypou“ do vylosovaného kraje. Los určil kraj Jihočeský, kde se obvykle rozděluje jen něco přes deset mandátů, a kde tedy i celkem nepatrná hromádka hlasů mohla ledacos způsobit. A jelikož voliči hlasující v zahraničí favorizovali pravici a nikoliv ČSSD, ODS zde získala o mandát víc, než kolik by obdržela, kdyby se zahraniční hlasy nezapočítávaly. Nastal pat. Rozzuřený Paroubek zprvu označil volby za zmanipulované, a situaci dokonce přirovnal k únoru 1948. Když ale trochu vychladl, omluvil se.

Premiérské křeslo každopádně ve volbách neuhájil, menšinová vláda sociálních demokratů opřená o komunisty nevznikla, a to vlastně díky hlasům ze zahraničí, poněvadž pokud by čeští občané v zahraničí hlasovat nemohli, Paroubek by vládní většinou možná disponoval. Premiérem se tak stal Mirek Topolánek. Je určitě trošku zvláštní, že v době, kdy docela „frčí“ kontrafaktuální historie, ještě nikdo nenapsal alternativní dějiny České republiky, v nichž Jiří Paroubek pokračuje coby předseda vlády i po volbách 2006, ovšem s pomocí komunistů, tenkrát daleko silnějších než dnes, neboť v roce 2006 získali skoro 13 procent hlasů.

A právě zavedení korespondenčního hlasování pro české voliče dlící v zahraničí bude asi při schvalování nového zákona tvořit největší jádro sporu, poněvadž potenciálně jde o několikasettisícový rezervoár hlasů, zpravidla od středu doprava. Při posledních sněmovních volbách za hranicemi republiky hlasovalo deset a půl tisíce osob, mezi nimiž zvítězila TOP 09 s 26 procenty následovaná Piráty se skoro 20 procenty. ANO tam získalo pouze 7,6 procenta, KSČM dokonce jen 0,9 procenta. Korespondenční hlasování ale může volební participaci u zahraničních občanů ČR notně posílit. Pravděpodobnost recidivy „Paroubkova syndromu“ by však měla snížit skutečnost, že se zahraniční hlasy mají nadále „sypat“, byť s pomocí losu, jen do největších volebních obvodů.

Zavedení jednodenních voleb lze jistě přivítat. Skoro ve všech zemích se volby konají pouze v jednom dni, urna ponechaná přes noc někde ve škole představuje velké riziko pro férovost volebního procesu, i když je zapečetěná a škola zamčená. Pokud by ČR byla rozvojovou zemí či státem, kde je demokracie v ohrožení, pozorovatelské mise by dvoudenní volby s „urnou na jednu noc“ označily za fatální problém a důrazně vyzvaly k nápravě.

Dvoudenní volby jsou sice pozůstatkem komunistických časů, leč vycházejí vstříc jinému zdejšímu specifiku: plno lidí je k trvalému pobytu hlášeno úplně někde jinde, než kde reálně žije, často ve svém venkovském rodišti, odkud se před dlouhými lety vydala dobývat svět do víru velkoměsta. Volit však musí v rodném hnízdě nebo si tam alespoň, v určité lhůtě před volbami, musí vyzvednout voličský průkaz.

O hodinu delší volby

Nový volební zákon počítá se vznikem centralizovaného voličského seznamu, čili voličský průkaz by si šlo vyzvednout vlastně kdekoliv, a občané by též získali možnost hlasovat v předstihu. Obojí má kompenzovat koncentraci voleb v jednom dni, byť má prakticky jít o stažení dvou půldnů do jednoho. Hlasovat by se mělo v pátek od 7 do 22 hodin, neboli, jak zdůraznilo ministerstvo vnitra, „po dobu 15 hodin, tedy o jednu hodinu déle než při současném dvoudenním hlasování“.

Nová úprava by voličům určitě usnadnila výkon volebního aktu, jakkoliv už nebudou dostávat volební lístky přímo na domácí adresu. Za zvážení by jistě stálo zavedení korespondenčního hlasování i na českém území, neboť by mohlo zvýšit volební účast.

Nicméně vysoká volební participace rozhodně neznamená hodnotu samu o sobě, zvláště ne, pokud hlasují lidé, kteří se o veřejné dění skoro nezajímají a o politických stranách, jejich programech či případném vládním výkonu mají jen velmi mlhavou představu. Pro občany s interesem o politiku je možná dostatečně komfortní již současný stav, plánovaný zákon ho nesporně ještě vylepšuje.

Autor je politolog

LN, 31.10.2019



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.