Existuje jedno téma, které se s železnou pravidelností opakuje a které se vždy zcela spolehlivě vrací na politické kolbiště těsně před volbami. Oním tématem jsou platy politiků. Kdyby náhodou někdo netušil, kdy se konají volby, vězte, že pokud se mluví o platech politiků, jsou očividně za dveřmi. Ne jinak je tomu i letos. Tentokrát jsou ovšem návrhy odvážnější a radikálnější. Děje se tak jednoznačně s ohledem na ekonomickou krizi zaviněnou koronavirem.

Na jedné (serióznější) straně se mluví o zmrazení platů, na straně druhé padají různé, nebál bych se napsat, bizarní nápady na čtyřnásobek minimální mzdy, či půlroční činnost úplně bez platu. Jednou se to týká všech ústavních činitelů, jindy jen politiků, aby se podtrhlo ono spojení s lidem této země. Tato fáze generování nápadů, jak si na hlavu nasypat co nejvíce popela, většinou nastává v momentě, kdy politici vyčerpají všechna ostatní témata a návrhy, a přesto to s volebními preferencemi nehne. Přitom by šlo tuto věc vyřešit jednou provždy a myslím, že férově a elegantně.

Jediná šance, jak zamezit, aby politici neustále debatovali o svých platech, je navázat plat na nějakou nezpochybnitelnou veličinu, kterou politici nemohou ovlivňovat přímo. Za takovou veličinu bych osobně viděl hrubý domácí produkt (HDP), který zkráceně zobrazuje růst či pokles životní úrovně. Tento ukazatel se v ekonomice používá pro určování její výkonnosti, a to nejčastěji v rámci ročního časového období. Vzhledem k tomu, že tato veličina je toková, navazují na sebe jednotlivé výsledky, takže jde o ideální hodnotu jak z hlediska obsahového (vyjadřuje přírůstek či úbytek bohatství, hodnota všeho, co bylo nově vytvořeno), tak z hlediska technického. Navíc má i jedno nechtěné kouzlo. Jakkoliv tento ukazatel nemohou politici ovlivnit přímo (například na rozdíl od výše minimální mzdy, životního minima apod.), mohou úroveň HDP ovlivnit nepřímo, prostřednictvím své legislativní práce a tvorbou (ne)kvalitních zákonů. Takže toto napojení v sobě má jistě i prvek spravedlnosti a oprávněnosti.

A teď, jak by to mohlo fungovat. Údaje o HDP za předchozí rok zveřejňuje Český statistický úřad v prvním kvartále následujícího roku. Takže platy všech ústavních činitelů (opravdu všech, tedy i soudců, i ti jsou součástí naší společnosti) by se měnily od 1. 7. podle meziročního pohybu HDP za předchozí rok. Pokud by HDP vzrostlo o 2 %, zvýšily by se i platy o 2 %. Pokud by šlo naopak o 7 % dolů (což je pravděpodobný scénář pro letošní koronavirový rok), tak by i platy klesly o 7 %. Žádné dohadování, žádný populismus, žádné dělení na my a oni.

Kdyby to platilo, příští rok by, nejen politikům, od 1. 7. 2021 klesly platy podle očekávaného poklesu HDP a přitom by zároveň nešlo o populistické gesto, neb by se tak stalo na základě automatismu napojeného na jednoznačnou veličinu, nikoliv o rétorický souboj politiků před volbami. A až by se postupně ekonomika dala dohromady a za rok 2021 se HDP třeba opět zvedne, mělo by to vliv i na růst platů. Za základnu bych navrhoval úroveň HDP pro rok 2019. Jinými slovy, tato hodnota HDP by znamenala 100 % současného platu a od této základny by se vše odvíjelo. Tak uvidíme, jestli se vydáme tímto nebo podobným směrem, či se téma výše platu politiků bude permanentně vracet.

 Právo, 1.9.2020