President republiky Miloš Zeman je soustavně kartáčován za to, že jezdí do Číny, je vůči Číně devótní, paktuje se s Moskvou a Putinem. Velmi rádi ho jeho kritici označují za ruského švába, pohůnka či podobně a tato označení, podle mě hodně nespravedlivá, nezaznívají jen v bezvýznamných facebookových či twitterových diskusích, ale i od známých figur mediálního či politického spektra.

Faktem je, že president republiky v minulých letech investoval hodně osobního úsilí do vztahů k Číně a Rusku a opticky se rovněž mohlo zdát, že toho bylo až příliš. Jenže příliš je relativní pojem, když se podíváme na to, jak často do Číny lítá Anděla a někteří její ministři. Pravda, Miloš Zeman jim nepřipomíná porušování určitých lidských práv, zatímco Anděla či její ministři (někteří) tento obligátní slohový domácí úkol plní. Je to takový kolorit a žlutej pes v čele Číny si z toho nedělá vůbec nic ani v případě Německa či jiné velké země. Ostatně kdo jsme my a kdo Německo, pěkně prosím. Zeman tu nutnost nevidí a to bych mu nevyčítal, vyčíst se mu dá jediné, a sice že mu přišlo jako dobrý nápad pohladit čínského mandarína, že je dobré se učit v Číně stabilizovat společnost. Fuj fuj, to bylo fakt přes čáru. O Rusku platí prakticky to samé, tam se ale nic neučí. K vzteku však je, že se Rusům i Číňanům daří nejlépe, jak se jim v historii dařilo, a prostředky světí účel, který je naplněn. Jestli se z toho někdo chce picnout, jeho věc.

Faktem také je, že se Miloši Zemanovi tato investice vůbec nevrací (teď abstrahuji od návštěvy podnikatelů v jeho konvoji, protože proti tomu může něco namítat jen ignorant, a nechávám stranou jeho let v soukromém éru Petra Kellnera, protože to je taková rýmička, která nestojí na řeč). Nevrací se mu v investicích Číňanů a myslím, že tady se ukazuje pravdivost provařeného rčení, že každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán anebo čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Jak kdo chce. Pro presidenta je to zklamání, i když se tváří, že ne, ale není to důvod se mu pošklebovat anebo ho urážet, jak patří dnes téměř k povinné výbavě každého dřevního demokrata hodného toho jména. Je to cenná lekce nejen pro presidenta, ale pro každého, kdo se chce snažit. Prostě odsud až potud platí.

S Východem se totiž mluvit i jednat má a východní potentáti se navštěvovat mají taky, stejně jako biblicky se mají navštěvovat nemocní. Vyvážet tam demokracii nemá nikdo, protože to prostě nefunguje. Amíky za to budeme kritizovat a vůči Rusku a Číně to budeme s předem jistým neúspěchem provozovat? Nebo snad přestaneme z Číny dovážet i kancelářské sponky, růžky do fotoalb či lepící pásky, o elektrotechnice nemluvě, nebo přestaneme z Ruska dovážet všemožné suroviny? Nebo, naopak, tam přestaneme cokoli vyvážet? Ani náhodou. Takže by to chtělo klid a chladnou hlavu.

Myslím, že president republiky, který krásně a jasně poslal do paďous Rusy s jejich plácáním ohledně památného dne okupace 21. srpna 1968, získává půdu pod nohama. Také si myslím, že jeho vztahy poněkud ochladnou hlavně vůči Číňanům a bylo by dobré, kdyby do Moskvy na 9. května 2020 jel a zopakoval svůj ostrý názor před novináři na tiskovce. To by bylo dobré pro všechny. Pro nás i pro Rusy a především pro všechny, kteří Miloše Zemana dost iracionálně nenávidí.