21.10.2019 | Svátek má Brigita


POLITIKA: Impeachment je špína – v ČR i v USA

2.10.2019

Alena Schillerová vzbudila řadu kritických komentářů a čelila výzvě k rezignaci, když při projednávání ústavní žaloby na Miloše Zemana prohlásila, že za žalobou je senátorská špína.

V pořadu Partie TV Prima Alena Schillerová prohlásila: „Nebudu reagovat na rezignaci. Nikdy jsem nenazvala Senát špínou, jen jsem reagovala na to, co se ve Sněmovně dělo. Jsem právník, i když ne ústavní, ale jde pouze o názory jiných ústavních právníků, kde o vlastizradě nemůže být řeč. Výrok mi za ANO nikdo nevytkl, ani premiér Babiš.“

Jak to tedy s oním „slavným“ impeachmentem je? V Česku máme poměrně „bohaté“ zkušenosti s tímto typem procesu, který může podobně jako v USA za jistých okolností vést k pádu prezidenta.

Prvním českým prezidentem, který čelil ústavní žalobě o porušení zákona, byl Václav Klaus. Se svým úřadem se „rozloučil“ zákonem, který propustil z vězení tisíce osob a zastavil trestní stíhání, která trvala dle jeho názoru nepřiměřeně dlouhou dobu. Protože se v rámci tohoto zákona zastavilo i trestní stíhání některých hospodářských deliktů z dob, kdy byl Klaus premiérem, našli jeho političtí odpůrci jasnou právní „linku“. Klaus podle nich nezákonně osvobodil ty, kteří páchali trestnou činnost v době Klausovy „privatizační tmy“. Ústavní žaloba byla na světě a Senát Parlamentu ČR ji poslal k Ústavnímu soudu. Protože Klaus již v době podání žaloby nebyl prezidentem (skončilo jeho druhé volební období a nastoupil první přímo zvolený prezident Miloš Zeman), Ústavní soud se nakonec žalobou ani nezabýval.

Pokus senátu pohnat k Ústavnímu soudu i Miloše Zemana skončil tentokrát v poslanecké sněmovně. Ta dostala po „případu Klaus“ pravomoc o ústavní žalobě senátu rozhodnout hlasováním a tentokrát žaloba na prezidenta neprošla. Právě při jejím projednávání prohlásila Schillerová větu o „opoziční a senátní špíně“, na kterou opozice reagovala výzvou k rezignaci ministryně.

Názor, že je politika svinstvo či špína, je mezi lidem obecně velmi rozšířený. Je založen na ověřené zkušenosti s jednáním politiků, ať už doma či ve světě. Co je dovoleno jednomu, není dovoleno druhému a umně se využívají kličky paragrafů, které jsou někdy skutečně velmi ohebné.

V USA probíhal před více než dvaceti lety proces impeachmentu vůči tehdejšímu prezidentovi Billu Clintonovi. Většina z nás má v paměti, že za tím byl milostný románek Clintona s někdejší stážistkou v Bílém domě. Ve skutečnosti, i když se celý proces skutečně mediálně točil kolem tohoto vztahu, byl impeachment zahájen formálně proto, že Clinton tento románek popřel pod přísahou, a tudíž zákonodárcům lhal. Měsíce, po které proces trval, zanechaly bezesporu stopu v Clintonově rodině a skončily nakonec tím, že senát žalobu na prezidenta zamítl. Co si za tu dobu prožila ona stážistka, je také známo a tento proces se s ní vleče dodnes. Nedávno dokonce přerušila rozhovor v jisté televizi, protože si vymínila, že se o jejím vztahu s Clintonem moderátorka nezmíní, a ona to přesto udělala. Špíny tehdy vyplavalo na povrch velmi hodně.

Nynější pokus Demokratické strany zbavit se prezidenta Donalda Trumpa procesem impeachmentu je „živou kauzou“. Předcházela mu masáž amerických médií, že Trump před volbami 2016 spolupracoval s Ruskem na poškození demokratické kandidátky Hillary Clintonové (opět se nám vrací jméno Clinton!) a tím vyhrál volby. Komise pod vedením Roberta Muellera ale nakonec po téměř dvouletém vyšetřování případ uzavřela s tím, že se žádné propojení Trumpa s Ruskem před volbami 2016 nepotvrdilo. Bylo to pro levicovou Ameriku velké zklamání. Prakticky paralelně se ale v Demokratické straně organizovala její radikálně levicová část a již před řadou měsíců přišla ve Sněmovně reprezentantů se žádostí zahájit proti Trumpovi impeachment. Tehdy ještě většina demokratů hlasovala proti, protože nebylo ukončeno vyšetřování Muellerovy komise a oni si chtěli počkat na „pádné argumenty“ z vyšetřování. Ty se nedostavily.

Současná „ukrajinská stopa“ má ovšem jeden jistý cíl. Trump z ní vyjde pravděpodobně lépe než jeho případný vyzyvatel Joe Biden. Podezírám totiž levičáky v Demokratické straně, že se prostřednictvím Trumpova impeachmentu chtějí zbavit Bidena jako svého kandidáta pro volby 2020. Už v minulosti marxistické křídlo demokratů obvinilo Bidena z asociálního chování kvůli tomu, co prohlásil před třiceti či čtyřiceti lety. Jeho jméno tedy bude během impeachmentu hojně citováno s tím, že to byl právě on - v době, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy -, kdo tlačil na odvolání ukrajinského nejvyššího prokurátora

Sečteno a podtrženo – impeachment je špína a je to veskrze politický proces, který má diskvalifikovat soupeře, kterého se obávám. Ostatně pokud skutečně existovaly pádné důkazy o porušení zákona, jako v případě Richarda Nixona, k impeachmentu ani nedošlo a Nixon rezignoval sám. Vše, co sledujeme dnes, je jenom divadlo zneužívané médii. Schillerová tak řekla jenom to, co si „prostý občan“ o politice myslí.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.