Neviditelný Pes

POLITIKA: Hůř v Praze už dlouho nebylo

26.3.2018

Bilancování posledních čtyř let vlády koalice na pražské radnici s primátorkou Krnáčovou je více než smutné. Nic, tedy skoro nic se nepostavilo, neudělalo, jenom trapně nazvaná Lítačka nahradila zbytečný a korupcí opředený Opencard. To je hodně málo. Krnáčová dělá z Pražanů hlupáčky a její tým tomu přizvukuje. Ostatně jinou možnost nemá. Budeme marně hledat v dějinách Prahy tak špatné vedení. Padni komu padni.

Krnáčová mlží, my pláčeme

„Stavěla bych, až bych brečela,“ naříká veřejně Krnáčová poté, co Pražany označila za zpovykané (viz). Pomineme-li slovní útok na Pražany, který zní mimořádně arogantně, zastavme se u toho, co o „nestavění“ Krnáčová tvrdí. „Na vině je špatný zákon, který musí změnit vláda a parlament,“ hořekuje a minimálně v jedné části této věty lže. Vláda nemá pravomoc změnit zákon. Vláda může jeho změnu Parlamentu pouze navrhnout. Ani za čtyři roky se Krnáčová nedopracovala k tomu, aby se seznámila s Ústavou? Zákonodárnou iniciativou v České republice podle čl. 41 Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Tedy hl.m. Prahy nebo kraje. Dávno už mohla Krnáčová předložit zastupitelstvu návrh změny, resp. úpravy zákona, který jí údajně brání ve stavění. Navíc je členkou hnutí ANO, a tak nepochybně mohla využít k předložení zákona i jiné cesty. Její pláč je pokus viníka vytvořit si alibi a je důkazem naprosté nemohoucnosti celého jejího ostudného konání.

Korupce, korupce a zase jenom korupce

Mimo záznam potvrdí všichni hlavní developeři v Praze, že důvod, proč se nestaví, má hlavního viníka: Korupci. Požadavky stoupají od naditých obálek přes nuceně zlevněné ceny bytů či umístění rodinných příslušník ve firmách developerů až po údajné finanční výpomoci stranickým pokladnám. Důkazy nejsou žádné, neboť tzv. whistleblower, tedy oznamovač korupce, je v české právu tak špatně chráněn, že prakticky neexistuje. Takže oficiálně korupce není, ale staví se málo, nebo vůbec ne. Developeři by mohli vyprávět, jako jsou jim rušena povolení, jak se z bytů záměrně dělají tzv. „ateliéry“ jako msta povolovacích úředníků, jak ti, co mají zájem stavět komunikace, narážejí na naprostý nezájem odpovědných pracovníků, jak ti, co měli pokračovat ve výstavbě dopravních tepen metra, jen zírají, jak se plány zastavily, zamrzly, znehodnotily, prodražily. Mediální kulišárna Krnáčové, jak se kde co připravuje, nezabírá už ani na tu důvěřivou pražskou důchodkyni. Krnáčová by brečela, my v Praze toho ale máme dost. Když vidíme, že v délce povolovacích stavebních řízení je Česko, resp. Praha na 165. místě za Albánií, Kosovem nebo Rwandou, tak je i laikovi jasné, že jenom korupce a naprostá nemohoucnost pražských radní to mohla přivést do takového stavu.

Programy budou jako kopie

Každá strana či hnutí, která se bude ucházet o pražské voliče, se vynuceně promění v jakéhosi stavebního investora. Tedy alespoň co se slibů týká. Je nutné stavět metro, obchvat kolem Prahy, nové byty, opravit padající mosty a mnoho dalšího. Leč za jedno volební období noví zastupitelé jenom položí pouze základy pro dohánění toho, co Krnáčová prohospodařila svou nabubřelostí a zájmem pouze o svou funkci. A samozřejmě, vinu nese celá ta její nepovedená, pro Prahu zhoubná koalice.

Jenom stalinističtí komunisté lhali tak, jako předvolební plakáty Krnáčové. Před čtyřmi lety jsme četli: „Prostě na to dohlídneme. Prostě to zařídíme. Prostě to postavíme.“ To slibovalo Pražanům hnutí ANO na čele s Krnáčovou (viz). Výsledek? Nula a arogance k tomu. Diskuze dnes není o tom, kdo naslibuje stejně, nebo dokonce ještě více, než slibovala Krnáčová. Že se strany i hnutí v převelikých slibech o výstavbě Prahy budou přehánět, se přesvědčovat nemusíme. Otázkou je, kdo opravdu by mohl s věcí Prahy seriózně pohnout. Slibovat umí každý. Ale jenom za některými je v životě vidět i kus skutečné práce, nikoliv jen politické žvanění. Pokud to Pražané nedokáží v nejbližších volbách rozeznat, pak si nad postel mohou napsat: „Prostě jsme zase nalítli. Prostě jsme hloupí. Prostě zase nebudeme mít nic.“ A bude to po zásluze.



zpět na článek