aneb Spolupráce s komunisty a dělníky

Hulín není Duchcov. KSČM není Dělnická strana sociální spravedlnosti. ODS není ČSSD. Tyto na první pohled banální pravdy vyjadřují rozdílný osud občanských a sociálních demokratů ve zmiňovaných městech.

Ve zhruba sedmitisícovém Hulíně ve Zlínském kraji budou na radnici spolupracovat představitelé ODS nejen s nezávislými, ale také s komunistou. Před čtyřmi lety tato koalice možná nebyla. Alespoň vedení občanských demokratů ji nepovolilo.

Nyní proti tomu zatím neprotestuje. Možná je rádo, že starosta obhájil svoji funkci a zařadí se mezi stále se tenčící skupinu politiků ODS, kteří nyní působí ve vedení měst a obcí.

Vzhledem k velikosti Hulína nelze z koalice s komunisty vyvozovat nějaké rozsáhlé závěry. Přece jenom komunální politika má svá specifika. V menších městech funguje spíše na základě shody na řešení problémů typu budování kanalizace, podpory místních spolků či opravy školy, kulturního zařízení, případně hasičské zbrojnice.

Málokdy zde dochází k vyostřeným politickým sporům, které se dotýkají například spravování obecního majetku. Proto mohou nalézt společnou řeč lidé, kteří kandidovali za pravici, s představiteli levicového uskupení, pohybujícího se spíše v krajní části tohoto spektra.

Navíc k různým formám spolupráce s komunisty dochází opakovaně na parlamentní úrovni. Občanští demokraté by například bez pomoci KSČM jen těžko prosadili svého kandidáta při prezidentské volbě. Byť byla tajná, bez hlasů komunistů by velmi pravděpodobně Václav Klaus na Hradě nebyl.

Co platí v případě Hulína, ODS a KSČM, neodpovídá situaci v osmitisícovém Duchcově na severu Čech. Tam by levicoví sociální demokraté měli spolupracovat s krajně pravicovou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti.

Ta se na parlamentní úrovni zatím neprosadila. Byť se o to opakovaně pokouší a snaží se uspět s jednoduchými populistickými návrhy na řešení složitých problémů například v sociálně vyloučených lokalitách a podobně.

Zároveň si dává pozor na to, aby ji nepotkal stejný osud jako Dělnickou stranu, kterou rozpustil Nejvyšší správní soud. Svůj verdikt odůvodnil ideovým navázáním této strany na nacionální socialismus a neonacismus a podporou násilí.

Zasazeno do těchto souvislostí není divu, že vedení ČSSD dělá všechno proti tomu, aby v Duchcově fungovala koalice s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Ústřední výkonný výbor sociální demokracie tomu může zabránit jedině tím, že by místní organizaci rozpustil a neposlušné duchcovské radní zbavil členství.

Což by na první pohled změnilo to, že by ve vedení města s dělníky spolupracovali nestraníci, které však lidé zvolili za sociální demokracii.

Otázkou zůstává, zda nejde o pozdní reakci. Místní sociální demokraté už uzavřeli koalici, což může využít Dělnická strana sociální spravedlnosti ke snaze vymanit se z izolace a dokazovat frustrovaným voličům, že se jedná o standardní politický subjekt, se kterým se na komunální úrovni snaží spolupracovat i zástupci z tzv. zavedených stran.