Neviditelný Pes

POLITIKA: Hrad a spor o církevní restituce

26.10.2013

Od začátku letošního roku platí zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Zjednodušeně se o něm hovoří jako o církevních restitucích. Vymezuje podmínky, za jakých se může dostat církev k majetku, o který po 25. únoru 1948 přišla. Mimo jiné je potřeba o něj požádat a doložit příslušné dokumenty, že byla jeho vlastníkem.

V přijatém zákonu se nic nepíše o tom, že by podobný postup nemohl platit i v případě Pražského hradu. Proto katolická církev požádala o navrácení některých nemovitostí a pozemků, které se nacházejí v areálu Hradu. Logický postup vyvolal poměrně rychlou negativní reakci. Ministerstvo vnitra navrhlo přijmout zákonné opatření, které by areál Pražského hradu z církevních restitucí vyňalo.

Vzhledem k tomu, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, změna zákona by nešla uskutečnit jiným způsobem. Problém spočívá v tom, že zákonná opatření představují jakési provizorní řešení, které by mělo být používáno v mimořádných případech. K nim by spor o navrácení majetku v areálu Pražského hradu patřit neměl. Při přijímání příslušného zákona muselo být zřejmé, že se může týkat i Hradu. Přesto v něm není pasáž, která by areál z tzv. církevních restitucí vyňala.

V době, kdy je u moci vláda bez důvěry a kdy parlamentu nefungují obě komory, by se na jeho podobě nemělo nic měnit. Budou-li mít nová vláda a nově složená sněmovna potřebu na zmiňovanou žádost o navrácení nemovitostí a pozemků v areálu Pražského hradu zareagovat úpravou legislativních pravidel, mohou tak učinit. Ostatně po jednání s kardinálem Dominikem Dukou k takovémuto názoru dospěl i premiér Jiří Rusnok. Nejde totiž o výrazný zásah do fungování areálu.

Naopak by mělo postupně dojít k naplnění dohody, která byla učiněna mezi církví a hlavou státu dávno před přijetím příslušného zákona. Konkrétně v době, kdy se řešil spor o Chrám svatého Víta. Nyní by měla být uvedena do souladu s platnou legislativou. Ze slov premiéra vyplývá, že by tomu nemělo nic bránit.

Sociální demokraté zastávají opačný názor. Byť při hlasování o důvěře Rusnokovu kabinetu zvedli pro něj ruku, nemají na jeho rozhodování prakticky žádný vliv. Proto zákonné opatření prosadit nemohou, byť vládu k tomuto kroku vyzývají. O vyjmutí Pražského hradu z církevních restitucí se mohou pokusit až v momentu, kdy začne opět fungovat Poslanecká sněmovna.

To už bude po volbách a toto téma už nemusí být pro ně tolik zajímavé, jako v současné době, kdy se snaží získat podporu co nejširší veřejnosti.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek