Předtím se v Nairobi uskutečnila důležitá mezinárodní konference o klimatických změnách. K zahájení byl uveřejněn velký (800 stran) a dosud zřejmě nejserióznější vědeckohospodářský rozbor, iniciovaný Tonym Blairem, tzv. Sternova zpráva. Známý rakouský expert začíná velice vážným varováním pro našeho pana prezidenta: Klimatické změny jsou důsledkem největšího selhání tržních mechanismů globálního hospodářského systému a vyžadují okamžité a rázné činy. Trh nedokáže vyřešit vše a varování různých engoistických organizací nelze brát na lehkou váhu.

Sternova zpráva má jeden velice pesimistický závěr: pokud se budeme dále spoléhat na tržní mechanismy, klimatické změny mohou být velice nákladné: ročně spolknou mezi 5-20 procenty hrubého celosvětového HDP (GNP). Pro Česko by to znamenalo ztráty mezi 7-140 miliardami korun ročně.

Sternova zpráva má však i jeden optimistický závěr: pokud lidstvo začne ihned podnikat rázné kroky, mohlo by se vyhnout těmto katastrofálním důsledkům. Nemuselo by to prý být ani "moc" drahé: kolem jednoho procenta GNP. Ve srovnání s tím, co hrozí, je to málo. Jedno procento GNP je trochu méně, než lidstvo ročně vydává na zbrojení.

V úterý pan prezident jmenoval novou vládu. Po sedmi měsících bezvládí si naše země jistě zaslouží mít kýžený stabilní vládní tým. Improvizace nesmějí trvat příliš dlouho, jinak ubírají na zdraví a škodí na kráse. Je věcí pana premiéra, jaké osoby si do své vlády vybral - bude to hlavně on, kdo ponese důsledky dobrého či špatného týmu: premiér nám může předčasně zešedivět, může i přijít o spánek.

V koaliční dohodě jsem se dočetl, že zachováme územní limity těžby hnědého uhlí. Nebudeme plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků. Vláda na základě konsensu všech tří politických stran zúčastněných na této dohodě zřídí nezávislou odbornou komisi k posouzení energetických potřeb... Z takovéto dohody ztrácím zatím spánek já. Všude kolem nás se začínají stavět nové jaderné reaktory. Nejen proto, že nezvětšují skleníkový efekt, že poskytují jeden z nejlevnějších a nejstabilnějších zdrojů nejen elektrické energie, ale i tepla. Naše republika má nyní, sláva bohu, ještě přebytečné kapacity ve výrobě elektřiny.

Elektřina je dnes - a zůstane navždy - jistějším vývozním artiklem než škodovky či jablonecká bižutérie. Tento přebytek se však v průběhu nejbližších několika let změní v deficit, s nímž budeme muset něco udělat. Společnost, která na globální oteplování reaguje tím, že pokrývá svahy hor umělým sněhem a zaplňuje ulice měst ohromnými městskými džípy, jež urychlují konec ropy, si nenechá vnutit nějaká dramatická omezování ve spotřebě energie. Ke svícení loučemi ji těžko někdo přinutí.

Na místě pana Topolánka bych podobnou koaliční dohodu podepsat nemohl. V našich dějinách bylo několik mužů, kteří si viděli dál než na špičku nosu, a nebyli tak ochotni proměnit dlouhodobé národní ani státní zájmy za "tanier šošovice". Odvážím se tvrdit, že moskevský protokol 1968 měl pro nezávislost naší země menší důsledky, než bude mít podepsaná koaliční dohoda - pokud ji budou brát vážně.

Navíc: vzít do vlády osobu, která byla po léta placena cizí mocí, aby podrývala zdravé základy národního hospodářství vlastní země - a energetika je základem základů - hraničí s lehkomyslností, která by u státníků neměla být tolerována.

Škoda, že nemáme nějaký bundesverfassungschutz s patřičnou vahou a odpovědností.

Nejhorší je na tom, že ztrácíme čas. Energetickou koncepci v dlouhodobém horizontu jsme přece před několika málo lety projednali a schválili - byli jsme s doktorem Bursíkem při posledním projednávání v místnosti vlády. Nové elektrárny, zvláště jaderné, nelze vystavět ani za měsíc, ani za rok. Spíše za desetiletí. A to už budeme až po uši v dluzích za elektřinu, již budeme draze nakupovat u sousedů. Třeba v Rakousku, které může vyrábět díky přírodním podmínkám skoro 70 procent levné elektřiny ve vodních elektrárnách, zatímco my pouhá 2-3 procenta.

Na severu Evropy v prosinci sbíráme houby. Jaké plody bude sbírat premiér Topolánek v létě či na podzim? Děsí mě pomyslet.

Právo, 10.1.2007

Autor je jaderný fyzik