Kdy jsem přestal věřit, že takzvaný NERV nějak významně pomůže k vyřešení krize? Když jsem se dozvěděl, že má své logo. Ano, ten modrý kříž s bílými písmeny. Nevím, kdo ho nakreslil, kdo jeho vytvoření zadal ani kolik (či zda vůbec) za to zaplatil. Nebudu po tom ani pátrat. Ale ten samotný fakt je pro mě alarmující.

Logo mají instituce, které potřebují veřejnou známost a záleží jim na tom, jak je společnost vnímá. NERV je naproti tomu orgánem vzniklým účelově, v nouzi a k okamžité práci. Jistěže mají své logo například hasiči nebo záchranáři. Ale když půjdete kolem rybníku, kde se bude topit člověk, tak rovněž nebudete nejdřív přemýšlet o logu a webové stránce.

NERV je týmem bez výjimky impresivních osobností. Ale na můj vkus je v tomhle ansámblu příliš mnoho ekonomických analytiků a expertů. Ano, to jsou ti lidé, které my novináři milujeme a kteří se vždy ochotně podělí o svůj názor. Třeba že - namátkou - hodnota dolaru nikdy nespadne pod dvacet korun, že cena barelu nafty se bude blížit 200 dolarům nebo že stát nikdy neprodá Telecom za víc než padesát miliard.

Já vím, mýlit se je lidské, sám se pletu častěji, než bych chtěl. U těchhle lidí mě ale zaráží jejich jistota a sebevědomí. Ekonomie je společenská věda. Často používá vysokou matematiku a mnohé v ní lze opravdu spočítat. Řada dějů je přesně popsaných a má své zákonitosti, konec konců se za to uděluje Nobelova cena. Ale pak jsou tu veličiny nebo neznámé, do kterých přesná numera dosadit nelze. Jako třeba strach, panika nebo naděje. Obávám se, že v mechanismu krize a receptu na její případné řešení vystupují zejména právě tyto veličiny.

NERV mi trochu připomíná to slavné konsílium lékařů, které několik týdnů pečovalo o bývalého prezdienta Havla. Jistě i v něm byli ti nejlepší odborníci. Byly v něm reprezentativně zastoupeny mnohé renomované lékařské instituce i obory. Ti lidé vypadali moc dobře na tiskových konferencích, když líčili, jakou má bývalý prezident teplotu nebo které celebrity ho obtěžovaly. Ale jak řekl v novinách jeden známý chirurg, když je třeba zachránit život radikálním zákrokem, je konsilium na obtíž. Musí se najít konkrétní špičkový lékař, který na sebe vezme odpovědnost a zákrok provede.

Proto si myslím, že ekonomičtí experti lék na krizi nenajdou. Oni ji do značné míry pomohli způsobit, nevím tedy, proč k nim upínat naději při hledání řešení. Možná už ten samotný termín je nepřesný a krize je víc společenská či psychologická než ekonomická.

Stát v krizi potřebuje v čele charismatického a odvážného politika s manažerskými schopnostmi. Topolánek by takovým politikem mohl být, protože se už několikrát ukázalo, že je mnohem přesvědčivější v dobách nepohody a problémů než běžného vládnutí. Jistěže to nejhorší v krizi je ztratit nervy. Ale ten NERV, který si Topolánek vymyslel a teď ho strká před sebe, mu nepomůže.

(Psáno pro E15)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.