Konečně přijdou ti praví. Ti skqělí! Ti úžasní, co nás spasí! Jen co my je najdeme a lid je zvolí a pak už přijde zemský ráj to na pohled. I na popis v novinách... Anebo taky ho…. uby, chtělo by se říci.

a) Již více než dvacet let čtu: Učme se u našich západních sousedů, jsou daleko vetší demokrati, jsou zkušení a tak vůbec. Nic proti tomu. Bylo by plno věcí, které kdybychom převzali na cestě ke kapitalismusu, tak by nám to pomohlo. Ovšem stejně tolik je těch, které kdybychom převzali…. Tak bychom dopadli ještě blběji než soudruzi v NDR, ale měli bychom se aspoň na koho vymlouvat.

b) Více než deset let slyším: Velká koalice je lumpárna, šlendrián a maskovaná zlodějna. Praví naši intelektuální vůdci. Nic proti tomu. Každá koalice je tak trochu lumpárna a zlodějna. Ostatně ono i každé manželství je tak trochu lumpárna a podvod, protože jeden chce jedno: děti a peníze a ochranu. A ten druhý sex. Alespoň z počátku. Jak to dopadne, není nikdy jasné. Stejně tak je tomu v koalicích.

Jenže: V Rakousku a Německu, co si z nich máme brát příklad, vládly spolu velké koalice levice a pravice - v Německu CDU/CSU + sociální demokrati, případně v Rakousku lidovci + sociální demokrati - desetiletí. A hlavně tak nějak, že ano, soudruzi, v těch dobách tam byla největší ekonomická prosperita. A já jsem si nevšiml, že by zrovna tyhle státy v době velkých koalic nějak mimořádně trpěly a jejich politická kultura upadala, páč „velká koalice“ …. bla, bla, bla.

Už je zase po volbách a obsazují se radnice. A už je zase řev. Strany si prý dělají, co chtějí, vůbec nedbají na moudré rady novinářů a politologů, rozdělují si prebendy a … V tom to bude. V rozdělování prebend. K rozdělování prebend se už dvacet let tlačí neúspěšně stále ty stejné skupiny lidí, representované ODA, US, DEU, zelenými a všemi těmi lidmi pořádajícími všelijaké akce, aby někdo odešel, že poděkují a televizi si nenechají vzít (tak jí dostal Janeček, že, a to jsme si fakt pomohli!) a navrhují americké pseudoprofesory na presidenta a podobně.

Boj o tyhle prebendy se traduje již od doby, kdy panoval Václav Havel a vládl Václav Klaus. Od doby Sarajevského atentátu, v kterém měli prsty lidé kolem Havla, nejsme schopni sestavit skutečně funkční vládu. A když náhodou ano, tak ta skutečná velmoc řídící náš svět, media, se postará, aby ji tak znemožnila a vyvolala takové vášně, aby ta vlády rychle padla.

Od té doby se skutečně tato země zmítá od rohu do rohu. A to máme kliku. Kdyby nebylo po sameťáku exaltického nadšení světa pro „vládce Slunečního státu, filosofa na trůnu„ Václava Havla a dějinné náhody, že se to světu líbilo a že to velcí světoví politici potřebovali a počátečního skutečně revolučního nadšení Václava Klause pro dělání reforem,, tak bychom na tom dnes byli daleko hůře.

Vytvoření velké koalice je dnes vykládáno téměř jako dědičný hřích. Neodpustitelné. Nepovolené. Nutno zničit. Páč pak politici budou strašně krást. No, velké koalice nebyly a ti politici, co chtěli krást, kradli stejně, ani poledne nedrželi. A nebýt „oposmlouvy“, tak Zeman neměl sílu vyčistit a prodat naše banky a my bychom dneska na tom pravděpodobně byli hůř než Řecko.

Nějak mi to hlava nebere. U nás velké koalice být nesmí, protože by to byla zrada na voličích a zrada idejí (čtu-li o zradě idejí, vzpomínám si na školení lektorů marxismu leninismu při PŠM). Na Západě to asi zrada není, protože tam velké koalice fungují. A zrovna v nám nejbližších státech. Německo a Rakousko prosperují. Ve státech, jejichž politická a sociální tradice je nám na světě nejbližší. A sestavují se vždy, když je v zemi hodně velký malér. Jako v Německu teď. A funguje to.

To bude tííím, začnou hned všichni řičet, že tam se nekrade. Ale krade, vážení. A jak! Jen namátkou: Bruno Kreisky a jeho machinace s penězi, Kohl a defraudační aféra, po které musel odstoupit, rozkradení spořitelny a odborových fondů v Rakousku, kancléř Schroeder coby agent Gaspromu, sem tam nějaká nevysvětlitelná (sebe)vražda německých i rakouských politiků… no, je toho hodně.

To však neříkám abych dotyčné státy pomlouval. Jen ukazuji, že v rozkolísaném státě, který musí řešit základní otázky, je potřeba nejprve vyřešit právě tyto základní otázky společně, odleva doprava. A jednotlivé zlodějny jsou jen jistou daní za tento proces. Viz třeba nedávno uveřejněná zpráva orgánu Treuhandel majícímu na starosti privatizaci DDR. Z té jasně vyplynulo, že v bývalé NDR se „ztratilo“ – česky: bylo vytunelováno - při privatizaci daleko více peněz než u nás. Náš tisk ponechal tu zprávu bez povšimnutí, protože mu nešla pod nos.

Vynecháme-li takové ty „husitské“ názory, co bychom měli a neměli z „důvodů nejvyšších morálních zásad„ a tak různě dělat, je jasné, že jedinou rozumnou cestou ze skoro deset let trvající politické krize v zemi je vytvoření velké koalice. A můžeme s tím začít zespoda. Ostatně dole už s tím, k nelibosti komentátorů, začali. Umíte-li počítat, zjistíte, že jednají tak, jak jim ty karty vlastně klasičtí voliči rozdali. Takové ty voličské hysterky, co jednou hledají spasitele ve Sládkovi, jindy v Grossovi, pak v Bursíkovi nebo v Bobošíkové, ti jsou z hlediska budování solidního státu k ničemu. Ti budou vždycky proti, nejraději budou poslouchat plno vzletných řečí o úžasných obzorech, kam je noví svatí vůdci dovedou. A nakonec to vždycky dopadne pěkným malérem. Ale hlavně, když není velká koalice! Oddechnou si myslitelé.

Oni si jistě ti různí politici ve velké koalici budou chtít nahrabat. Ale kvůli tomu zakazovat velkou koalici je stejný argument, jako zakázat ježdění auty, protože se při tom lidi zabíjejí. Velká koalice a zklidnění neustále hysterické politické scény má další klady. Je to jako když budujete dům. Anebo firmu. Víte-li, že v něm budete vy nebo vaše rodina (tedy politická strana) ještě dalších dvacet let, budujete jej solidně. Může-li vás kdejaký šílenec vyhodit, protože je opojený zrovna nějakými sqělými myšlénkami, seberete, co se dá, a jdete dál. Člověk se chová racionálně. I politici se chovají racionálně. A tak dnes vytvářejí v městech a vesnicích velké i malé koalice a kašlou na výlevy intelektuálů v novinách.

Ti nic neřídí, za nic nezodpovídají, jen mají plno keců. Dole se musí politici chovat racionálně. Jinak je příště voliči nezvolí. A oni přijdou o to, co tak potřebují k svému životu: slávu, pocit důležitosti a taky ty prebendy, že ano A na tisku a na policii záleží, jako u toho ježdění auty, aby jim zatrhli nedodržování pravidel. U prebend, to, když začnou mlaskat moc. Velká koalice vám, milánkové, vůbec nebrání sledovat vaše investikasravinní kauzy a hlídat všelijaké šmeliny. Ba naopak, ne?!

Příchodem nějakých spasitelů to nevyřešíme. Na toho čekají židé už skoro pět tisíc let, křesťani dva tisíce a kde nic, tu nic. Vzletně můžete hovořit a psát moudré traktáty, jak dlouho chcete. A výsledek nic. Jak už to říkal Tomáš Akvinský: "Filosofie (ve významu myšlení a sdělování) není k tomu, abychom věděli, co se lidé domnívají, ale jak se to má s pravdou věcí.“ Tedy ne to, co si já „myslím“. ale to. co skutečně je.

A stejně je to s různým tím „filosofováním“ našich mudrců, kteří stále hledají ten svůj „Sluneční stát“ a on nikde a nikde. Jenže oni budou tak dlouho kafrat, až rozvrtají všechno, co za něco stojí, a pak budou spolu s námi koukat jak ten dědeček v „Rozmarném létě“, co klepal sloupem lana a křičel, že provazochodec spadne. Až spadl.

Když už stále vykládáte, jak bychom se měli řídit dle našich politicky vyspělých sousedů, tak nechte politiky, ať to konečně udělají. Ta stokrát recyklovaná parta zvaná TOP 09 a reklamní agentura VV v konečném výsledku stejně nic pořádného nevytvoří.

A počítejte také s tím, že už od začátku to bude mít své výhody. Lidovci už nebudou všude a nebudou odevšad dojit peníze. Zelení, ta česká pobočka zelených soudruhů ze SRN, co nás stála a bude stát víc, než celá privatizace, konečně vypadli a je naděje, že se omezí zelené šílenství. Zarazí se ty různé biomasy a sluneční elektrárny, konečně se snad dá do civilizovaného stavu Šumava a začnou se stavět silnice atd. Už jen kvůli tomuhle stojí ta velká koalice zato. A když vypadl mladý Dientsbier, považovaný za agenta „pravdy a lásky“, tak se snad dohodnou i v Praze.

A co naši tajemní a stále omílaní „podnikatelé napojení na politiky“. Přátelé, politika a byznys jsou dvě spojité nádoby. Představa politiků žijících jen a jen vysokými ideály je představa Pavky Korčagina o světě. Byznys vytváří peníze (stát sám žádné nemá, víme?!?) a politici vytvářejí podmínky, aby byznys ty peníze mohl vytvořit. Vše ostatní je infantilní blouznění. To si myslíte, že když přiletěl Chu Ťin-tchao do Paříže za Sarkozym, že ho ta myšlenka s nákupem letadel za 14 miliard dolarů napadla v letadle? Když se nudil a koukal z okna? A že Sarkozy odvětil ne, ne, my zde jsme jen kvůli vysoké čisté politice, my se nebudeme špinit nějakými obchody, my jsme čistí politici? A že francouzský tisk začal výt jak šakali u skály, že je v tom určitě hromada úplatků a že se to musí zarazit? Což by předvedli naši novináři jak na povel?

Politika je obchod a obchod je politika. A pokud tohle funguje, tak se lidi mají dobře. Pokud ne, možná jsou intelektuálové spokojení, ale lidi nemají co od huby.

Jak to říkal ten hrabě v té Hrabalově povídce: „Lidi kradli, kradou a budou krást. Já jen chci, aby to dělali s rozumem.“

Takže si přejme, aby to naši politici dělali s rozumem. Prozatím to občas dělali naprosto bez rozumu, bez ohledu na to, jestli byla anebo spíš nebyla velká koalice.