POLITIKA: Hledám job, zn. green
Co bychom si tedy měli, alespoň rámcově, pod tímto pojmem představit? Phil Angelides, demokrat, který v roce 2006 kandidoval na guvernéra státu Kalifornie, říká, že green job musí splňovat následující: „Zelený límeček“ musí dostávat přiměřenou mzdu a další benefity, aby to bohatě vystačilo na uživení rodiny, musí být součástí určitého kariérního žebříčku a jeho výsledkem musí být snižování objemu odpadů, redukce znečistění a zlepšení kvality životního prostředí.
Další definice, tentokrát podle UNEPu, programu OSN pro životní prostředí, zní takto: Green job je práce v zemědělství, zpracovatelském průmyslu, výzkumu a vývoji, administrativě nebo službách, které podstatně přispívají k ochraně nebo zvyšování kvality životního prostředí. Zejména, ne však výhradně, se jedná o taková pracovní místa, která chrání ekosystémy a biodiverzitu, snižují nároky na elektřinu, materiálovou náročnost a spotřebu vody skrze vysoce efektivní strategie, přispívají ke snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky a minimalizují tvorbu všech forem odpadů a znečištění.
Možná to vypadá, že definice není v tomto případě zase až tak důležitá. Ona má však mnohem větší význam, než se může na první pohled jevit. Dá se totiž s velmi vysokou pravděpodobností blížící se jistotě očekávat (a bylo to mnohokrát zmíněno – např. právě prezidentem Obamou), že na podporu těchto míst půjde z kapsy státu ohromné množství finančních prostředků. Tímto způsobem tedy zcela jistě dojde k určité změně struktury našich ekonomik – namísto pracovních míst, která byla vytvořena trhem a společností z toho důvodu, že byla životaschopná a společnost je považovala za užitečná a prospěšná, přijdou na řadu místa jiná - preferovaná. Jednoduše nastoupí „skupina moudrých“ a rozhodne, jaká místa jsou podle nich důležitá a dostatečně „zelená“ a těmto poskytnou podporu, o které se jiným může jenom zdát. To však zavání přinejmenším sociálním inženýrstvím.
Logicky, jak bylo mnohokrát dokázáno, se bude jednat o hru s přinejlepším nulovým součtem (pokud bychom ovšem byli velcí optimisté), kde na straně jedné vzniknou uměle stimulované pracovní pozice a na straně druhé množství jiných pozic zanikne. Spíše ale můžeme očekávat, že se bude jednat o mnohem horší výsledek než „pouze“ o hru s nulovým součtem. Tomuto závěru napovídá i nedávná studie zpracovaná Univerzitou krále Juana Carlose v Madridu, která došla k závěru, že jedno podpořené, tzv. zelené pracovní místo vedlo ke zničení 2,2 jiných míst španělského hospodářství. Dále – z takovýchto deseti míst mělo jen jedno trvalý charakter a bylo na ně potřeba vynaložit téměř 800 tisíc dolarů, což nám jasně ukazuje, že se jednalo o místa, která společností nebyla vnímána jako užitečná a prospěšná.
Mnoho amerických médií se teď právem obává, že pokud dojde k naplnění záměrů prezidenta Obamy, pak může americká ekonomika počítat s obdobným scénářem. Vzhledem k tomu, že toto „hnutí“ začíná nabírat na síle i v Evropě, pak se máme na co těšit. S příkladem nemusíme v České republice chodit vůbec daleko. Všichni velmi dobře znají notoricky známé problémy s podporou fotovoltaických elektráren, které se v důsledku nastavení parametrů zákona jaksi vymkly kontrole, na což budou v nejbližších 20 letech doplácet všichni čeští spotřebitelé elektřiny. Přitom čistě z pohledu podpůrců green jobs se jedná o úspěch, protože byl naplněn jejich cíl – nová místa v oblasti fotovoltaiky se dají charakterizovat jakožto „zelená“, jelikož se jedná o obnovitelný zdroj energie a pro majitele těchto zařízení představují minimálně splnění onoho výše zmíněného požadavku Phila Angelidese – aby zeleným límečkům zajistily to, že bezpečně uživí rodinu. V tomto ohledu se to daří skutečně výborně. Co na tom, že je chtě nechtě musí dotovat všichni spotřebitelé elektřiny.
Pokud by se mohly všechny green jobs těšit podobné finanční podpoře a přímo luxusním podmínkám, pak se dá očekávat boom inzerátů, v nichž budou uchazeči o zaměstnání oznamovat, že hledají job, zn. nejlépe „green“.
Centrum pro studium konkurence, Lliberální institut