Česká parlamentní demokracie prožije zatěžkávací zkoušku parlamentarismu při hlasování o důvěře pro Rusnokovu vládu. Tento týden prezident Zeman masíruje předsedy poslaneckých klubů v Lánech a nutí nerozhodnuté sociální demokraty, aby pro tuto vládu zvedli ruku. Komické zbytky VV se jako vzorný školáček hned samy přihlásily, že vládu (asi) podpoří. Jejich názor už ale nekomentují ani politologové.

Tuším, že stejně tak, jako si před zraky medií prezident oficiálně zve předsedy poslaneckých klubů, probíhá horečné i kuloárové jednání, vzduchem se vznášejí budoucí přísliby a nabídky především pro skupinu poněkud nejasných nezařazených poslanců a poslanců kolem Karoliny Peake. I když přísliby po zátahu pánů Šlachty a Ištvána musí probíhat mnohem sofistikovaněji.

Všichni poslanci - kromě zástupců ODS a TOP 09, kteří deklarovali jasnou neochotu pro důvěru vládě Jiřího Rusnoka - stojí před docela velkým morálním dilematem a budou muset vybrat ze dvou špatných variant tu méně špatnou. Na jedné straně je tady uměle živená, ale docela masivní "veřejná" podpora pro vládu odborníků, pro vládu nezaloženou na politických stranách a pro vládu nepravicovou. Pro politiky je těžké se před volbami postavit hlasu ulice, byť by nereprezentoval jejich elektorát. Na druhé straně musí parlamentní politici zvážit, jakou si přejí další budoucnost orgánu, který reprezentují. Dosud poslanci tvořili nejvyšší a také nejmocnější politický orgán v zemi. Od jejich vůle se odvíjí budoucnost každé vlády, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR je nejvyšší zákonodárný, politický orgán v zemi. Všichni další odvíjejí svoji moc od PSP. Proto jsou také poslanci hlasem ulice nenáviděni, opovrhováni a zesměšňováni. Buď si poslanci uhájí svoji pozici jako nejvyššího politického orgánu v českém ústavním pořádku a pak vláda Jiřího Rusnoka a Miloše Zemana propadne v PSR se ziskem do 30 hlasů (komunisté a zbytky), nebo titíž poslanci odevzdají moc do rukou prezidenta a nevolené, nejmenované a neznámé skupiny jeho kuloárových nadháněčů a stanou se jejich loutkami. Pak Rusnokova vláda získá dejme tomu přes 90 hlasů (komunisté, ČSSD a zbytky) nebo dokonce mandát vládnout (podpora i LIDEM).

Největší dilema tak leží na skupině nezařazených poslanců, na poslancích LIDEM a především na poslancích ČSSD. Musí se nejen vypořádat s rozkolem své strany, kterou šikovně manipuluje Miloš Zeman. Je před nimi i kardinální otázka, zda si zachovají důstojnost a čest a dokáží se postavit masivnímu tlaku ulice a Hradu, nebo podlehnou populismu a zbaví Českou republiku přídomku parlamentní demokracie.

Před 30 lety jsme si vyprávěli vtip, jaký rozdíl je mezi demokratickým a lidově demokratickým státem. Stejný jako mezi táborem a koncentračním táborem.

Autor je člen ODS