28.3.2024 | Svátek má Soňa


POLITIKA: Hate Full EET

13.1.2017

Hodně se o EET mluví i píše, je to téma nové, bouřlivé a rozděluje lidi – všude: na vánočních večírcích, výročních schůzích i v rodinách, všude jsou zastánci a fandové a všude jsou odpůrci. Zastánci se většinou ztotožňují s ministrem financí, fandí jeho pracovitosti (maká a nekrade, a kdo nekrade, ten ani nelže) a viditelným výsledkům – ono není moc kladných hrdinů na výběr, se kterými by se dalo ztotožnit. Odpůrci mu zase nemohou přijít na jméno a vyčítají mu např. to, že maká pokrytecky na nepravém místě, kde se až tak neorientuje – pod stolem, z kterého padají drobty. A jako bonus si pak oba tábory navzájem vypočítávají, kdy kdo něco nepřiznal a má nejmíň co mluvit a přitom mluví... a mluví se a mluví – a když se dva hádají, kdosi (stát) se směje.

Samotná EET je u nás technická novota, po které asi za pár let žádný myšlenkový exhibicionista ani neštěkne – další stupeň něčeho, co začalo účetní knihou, kartotékou, pokračovalo počítačem, čárovými kódy, pokladním systémem, terminály (to vše si lidé pořizovali dobrovolně a rádi) – no a teď budou data uložená ještě někde jinde (lidé si nutnou techniku musí pořídit povinně a neradi). V této chvíli je to pro odhalení nepoctivců – vybrání daní od šidičů – a pro potěchu udavačů. Mám ale optimistickou vizi, že třeba je to předstupeň dalšího stavu, kdy se živnostník bude jenom starat o to, aby dělal vysoké tržby všeho druhu a chytrý software a hodní úředníci v pozadí vše zařídí. Nebude se muset trápit s DPH, přiznáním – dojde mu složenka na částku, která bude korektní a správná, bez rizika penále. EET bude sloužit, odstraní zátěž podnikatelů, kontroly, audity a nebudou si muset platit poradce, pouze připojení k internetu a daně.

Jak prosté – jak hrozné / krásné / pohodlné? Co je císařovo, císaři: snadno, rychle, spravedlivě, online, bez starostí: Elektronický Monitoring Podnikatele – vševědoucí úředníci jako servismeni a bezstarostní makajíci a nekradoucí podnikatelé... Země krále Miroslava.

A tak vadí mi něco u tohoto předstupně podnikatelského ráje? Vždyť se zařadíme mezi vyspělé státy, kde to funguje a nic se neděje – neumřeli, žijí dodnes, tak a co jde?

Nestručně napsáno: divný pocit mám ze sledování online (vy ne?), z toho, že je to povinné a není alternativa (ani tam, kde zavedení nepřinese státu nic, jenom živnostníkovi a jeho okolí škodu), z toho, že je pověšený další meč nad hlavami živnostníků (jako bychom se jich potřebovali zbavit), z toho, že přibylo živnostníkům starostí (zda mám papírek do tiskárny, baterky, signál, zda mě někdo neudá, zda jsem se neuklepl a jak to zdůvodním...) a státu přibylo více úředníků. A nejvíc je mi divno z toho rozdělení (co se vzalo najednou zlosti mezi lidmi, kde asi byla před lety?) a z toho, že už to tady bylo a je to tu zas: ta agitace a omáčka okolo: kdo brblá, je „sprostý podezřelý“ nebo aspoň kazisvět, a kdo nic nenamítá a chápe, je milovník pořádku – dodržování zákonů a pokroku. Nebo argument použitelný na cokoli: Ten, kdo je poctivý, se nemá čeho obávat a ten, kdo se obává a má řeči, je nepoctivý a je dobře, že se obává!

Jenže obavy a řeči jsou na místě, ono to v takovém podání není jen technické vylepšení výběru daní, ale je to zatočení se zloději a lumpy – plošné, povinné, provoz naostro, ale i e-udávací mechanizmus naostro (momentálně mimo e-provoz), pokuty (pro velké směšné, pro malé likvidační - nebo snad bude férová pokuta úměrná obratu podniku?). Z toho, že jsme všichni zloději a že to jinak nejde řešit, bychom měli mít těžkou hlavu, protože je-li to pravda tak... Aj tak jsme stále zloději... stále tí istí zloději! Zloději,kterým je pouze technicky znemožněno kradení. To není žádná známka vyspělosti.

A já tomu nevěřím (nejsem ministr financí, tak si to můžu dovolit) a myslím, že většinou jsou podnikatelé, kteří nepodnikají jen tak pro dotaci nebo jen tak pro podvod nebo pro zlodějnu, ale jen tak pro radost z toho, že jsou užiteční, a mají pocit potřebnosti a hrdosti, že se uživí, že nemusejí chodit žebrat o podporu nebo o místo – tam se získávají pocity opačné.

Už je to tady, z práce já mám požitek,
lidi trochu závidějí, maj však ze mě užitek.
Už je to tady, moje firma pokvete,
nemusím se bát, že se mnou ňákej lenoch zamete.

Bojím se, že ta nálada „zatáčení a zametání“ nezačala ani neskončí zavedením EET, jednak to závidění je chronické (stačí jen trochu přiživit, až budou první výsledky výběru daní – to se to bude násobit a počítat a vyčítat) a názor, že živnostníci jsou škůdci a paraziti, už zazněl v půlce minulého století (a řešilo se to tenkrát razantně) a zazněl i docela nedávno. Ale není parazit jako parazit – tenkrát to byl třídní nepřítel a dneska paraziti možná neodvádějí státu na 100 % a někdo asi i někdy ošidí chudáka, ale hlavně asi berou těm velkým – to bude ten největší hřích.

A nám je vtloukáno do hlavy, že není odpornějšího zločinu než krátit daň. (Necháš-li si, co sám sklidíš, sebe i bratra svého šidíš!)

Co na tom, že když člověk podniká, nic nečerpá, riskuje, točí peníze, dělá službu ostatním, tak přispívá a odvádí na všechny strany... Kdo odvedl menší daň, než měl, budiž to náš nepřítel! Sledovat ho – málo, udat ho – málo. Než by měl živnostník odvádět méně, než je poctivé – tak to ať raději neodvádí nic, lépe bude na světě! O takové v naší ulici (zemi) nestojíme.

Snad jen poctivý sociální případ je příklad občana, se kterým nejsou starosti... Nekrátí daň, netají úrodu, tele ani tržbu. Co víc může stát od občana chtít než nekrácení daní? Kdo nic nedělá, ten nic nekrátí! Kdo nic nekrátí, je státem oblíben. Kdo je státem oblíben, ten je podporován. Kdo dostává podporu, ten nic nedělá! Stará dobrá antimotivace, nakolik asi platí?

Vše už tady bylo, všelijaké rázné kroky, vždy šlo o pořádek a zatočení s těmi, co nám to kazí a co za to, že se nedaří, jak by mohlo, mohou.

S radostí a nadšením se kolektivizovalo, znárodňovalo, rušila se šlechta, očišťovalo od zhoubně smýšlejících spiklenců, ne(v)hodných ras, od nevědeckých nauk... Všechny ty kroky měly nějaký rozumný základ (k němuž se přidala dobře živená závist a nenávist), ale „běžet tamtudy“ rozumné nebylo – vývoj (ne revoluce) přináší plody bez vedlejších efektů. Člověk vždycky někde dělá chybu a revoluční nadšení ji ignoruje a zatlouká, kdežto vývoj, to jsou reakce na chyby a přiznávání slepých cest.

A podobné nadšení a radost (i třídní nenávist) jako tenkrát je trochu cítit z toho, jak se teď zatočí s hospodskými (a pak i s hosty – opravdu si někdo myslí, že je bez viny a nenajde se na něj žádný metr nebo aspoň centimetr... milimetr?), z toho, že kuřáci si ani neškrtnou, že topiči budou muset mít glejt, chalupníci štítek... kdekdo certifikát na kdeco a běda, když bude termín promeškaný. I tyto kroky mají nějaký rozumný základ, ale bacha s tím poklusem.

A tak před radostí a nadšením spojenými s odvěkou touhou po pořádku (a závistí a nenávistí k těm nepořádníkům) nás ochraňuj E.T. a další nezemské bytostí. A do nového roku a celého století si přejme zdraví a zdravý nadhled (nic není tak žhavé, jak se zdá – ani lumpové tak lumpatí, čerti tak chlupatí, ani dobráci tak dobratí). No a taky si přejme řádně vybrané a rozumně zužitkované daně. K tomu nám dopomáhej výše uvedené + EET a časem zřejmě i EEV(šeho).