Můžeme si o komunistech myslet, co chceme, ale nic to nemění na faktu, že KSČM je (zatím stále ještě) významná parlamentní strana. Platilo to v minulém volebním období, obrazně za Grebeníčka, kdy měla 41 poslanců, platí to i teď, obrazně za Filipa, kdy se její zastoupení zcvrklo na 26 mandátů. Namísto toho, aby se média seriozně zabývala ději v této politické straně – a ono se tu opravdu občas děje leccos zajímavého –, obvykle se v souvislosti s KSČM nejraději věnují naivnímu plácání do vody v podobě bezzubých aktivit typu „s komunisty se nemluví“. Je to chyba. S komunisty se totiž v parlamentu nejen mluví, ale i hlasuje. Občas se bez nich dokonce neobejde i leccos rozumného. Tak už to v parlamentní demokracii chodí.

Na zásadní křižovatce se KSČM ocitla v době vládní krize, způsobené Grossovou bytově-nevěstincovou aférou. V zásadě se nabízely dvě cesty. Kdyby tehdy komunisté nezablokovali předčasné volby, mohli se stát největší politickou stranou na levé straně politického spektra a mohli být krystalizačním jádrem české levice. Asi by to předpokládalo provést časem některé kosmetické úpravy včetně názvu strany, ale Špidlou a Grossem zdecimovaná sociální demokracie nemohla být vážným soupeřem. Koneckonců ve volbách do Evropského parlamentu i ve volbách do krajských zastupitelstev se to ukázalo. Cenou za dominanci na levici by ovšem bylo vcelku jisté vítězství pravice v předčasných volbách. Zároveň by ale komunisté měli zaděláno na lepší léta příští. Střízlivým odhadem mohli klidně získat 50 až 60 mandátů, ČSSD by dosáhla tak na 30. Silná a svébytná komunistická strana byla dlouholetým programem Miroslava Grebeníčka.

Grebeníček však tehdy hlasování na ústředním výboru prohrál a brzy opustil i předsednický post. Komunisté podepřeli Grosse a cestu k předčasným volbám zablokovali. Zvítězila mladší garnitura, pošilhávající po těsné spolupráci s ČSSD a rychlém efektu drobků z jejího mocenského stolu. Předsedou komunistů se stal Vojtěch Filip. Stanislava Grosse mezitím nahradil v čele ČSSD Jiří Paroubek. Výsledkem ovšem není vítězství levice v parlamentních volbách, nýbrž hubený zisk 26 mandátů pro komunisty, levici dominující ČSSD a otevřená cesta k další marginalizaci KSČM.

Miroslav Grebeníček si na jižní Moravě může vínem připít na svoji vítěznou prohru. Vojtěch Filip by měl v Českých Budějovicích navzdory horkým letním dnům nechat chladivý budvar zavřený. Prohrané vítězství netřeba oslavovat.

Zdroj: aTeo.cz

13. 7. 2006, www.petrstepanek.cz