Když jsem v roce 2001 připravoval s Karlem Schwarzenbergem pro nakladatelství Paseka druhé vydání našeho rozhovoru s názvem Knížecí život, zeptal jsem se ho, proč my Češi a Moravané tak často selháváme v politice. Bez rozmýšlení odpověděl, cituji: „Protože lžeme a podvádíme. Přece každý soudný člověk musel vědět, když se národu namlouvalo na začátku devadesátých let, že dáme českou cestou hospodářství do pořádku, že je nemožné budovat kapitalismus bez kapitálu. To tedy možné rozhodně není. Nebyli jsme ochotni si přiznat, že jsme za těch čtyřicet let komunismu hodně zaostali. Prostě vědění, jak se vyrábí, jak se prodává, jak se organizuje, u nás vymizelo, a že naše výrobky jsou zastaralé, že se z toho musí hned vyvodit patřičné důsledky, to nikdo na rovinu neřekl. Žili jsme ve lži. Vůbec, během hospodářské reformy se říkalo mnoho nepravd. Akce Čisté ruce skončila zase tím, že ruka ruku myla. Hladina korupce nepoklesla. A souvisí to také s tím, že ti, co tady o sobě tvrdí, že jsou pravice, mají od pravicových myšlenek vzdálenost, jako je z Ulánbátaru do Paříže. A to, co se zde nazývá sociální demokracií, je velmi vzdálené od toho, kam se tyto strany vyvinuly v Evropě. Prostě tady každý o sobě tvrdí něco jiného, než čím ve skutečnosti je. Tedy lže.“

Myslím, že z tohoto citovaného odstavce je možné vyčíst i důvody konzistentního postoje dnešního ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ke kauze pana Jiřího Čunka. Zatímco novináři se pana ministra stále ptají, jestli nakonec nepřistoupí na nějaký kompromis, aby nemusel opustit vládu či aby neohrozil koalici, Karel Schwarzenberg vidí mnohem větší ohrožení české politiky v obecné nedůvěře občanů v politiku jako takovou a nechce svým postojem dopustit, aby se další kauza zametla pod koberec, aby se dál podrývala důvěra v politiku. Trvá na bezpodmínečném objasnění, protože kolem zastavení trestního stíhání pana Čunka panuje tolik nejasností, že žádný soudný člověk se podezření nemůže ubránit. Činí de facto jen to, co bychom měli dělat všichni, včetně vlády.

Důležité samozřejmě je i jak to pan ministr činí, neútočí na pana Čunka, jen mu nabízí cestu, jak z něj podezření lze sejmout: stačí, když své účetnictví předá nezávislé auditorské firmě, která ho posoudí, a Karel Schwarzenberg ho pak vyvěsí na internetu a panu Čunkovi se omluví. Pokud se tak nestane a pan Čunek přesto do vlády bude jmenován, Karel Schwarzenberg podá demisi, protože se nemůže ztotožnit s takovýmto výkonem politiky.

Pokud to ale dopadne opačně a sama strana KDU-ČSL si uvědomí, že prosazováním pana Čunka bez přesvědčivého očištění nejvíc ohrožuje sama sebe, potažmo celou českou politiku, Schwarzenbergův postoj může znamenat důležitý milník v naší politice, a to hned z několika důvodů.

Za prvé se ukáže, že k zásadní změně někdy stačí málo: jeden pevný člověk.

Za druhé nám všem připomene, že celý liberální hospodářský systém nevznikl prvotně z volného trhu, ale z nezávislého soudce. Jen díky soudcům, kteří byli v Anglii a Holandsku nezávislí od středověku, se mohl vybudovat systém, kterému říkáme kapitalistický, který nedovolil, aby si lidé nedůvěřovali.

A za třetí, chceme-li rehabilitovat politiku jako řádné řemeslo, budeme muset začít mnohem důsledněji budovat nezávislou justici, před kterou by se každé podezření mělo projednat. Státní zastupitelství, jak známo, hájí zájmy státu, tedy i vlády, která má samozřejmě zájem na tom, aby se nerozpadla.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

Autor je novinář a spisovatel