Pokud Andrej Babiš aspiruje pod nálepkou hnutí nespokojených občanů na pozvolnou fúzi svého impéria s Českou republikou, přibylo mu po nynějších komunálních volbách na 1600 zaměstnanců.

Zhruba tolik mandátů se mu podařilo získat v místních zastupitelstvech. A dostal by jich podstatně víc, kdyby byl schopen pokrýt svými kandidátkami celou republiku. Jenže znáte to, „nejsou lidi“.

Respektive nejsou takoví kandidáti, kteří by se, byť i jen v lokálním prostředí, stihli pozitivně nebo aspoň neutrálně profilovat a zároveň se jim s Babišem chtělo do politiky.

Ale možná, že už v příštích komunálních volbách „bude líp“ i v tomto ohledu: Andrej Babiš v tom totiž teď svoje nováčky na radnicích bezpochyby nenechá.

A jak sliboval na billboardech, „prostě to udělá“ i za ně. I kdyby měl kvůli tomu vydat tucet dalších manuálů, jako byl ten, v němž předkládal před volbami svým kandidátům vhodné odpovědi na dotěrné otázky.

Jistě: Standardní politická strana takhle nevypadá. Jenže měli jsme tady vůbec kdy nějaké? Každopádně strany, které si takhle říkají, se v téhle zemi stihly za poslední čtvrt století zkompromitovat tak důkladně, že si téměř podřezaly větev.

Babišův triumf tak nesvědčí o ničem jiném než o tom, že dnes už jsou voliči ochotni dát svůj hlas každému, kdo jim bude s bezelstným úsměvem do očí tvrdit, že se v politice nevyzná. Logickou otázku, proč do ní tedy jde, si přitom klade málokdo.

A ti, kdo si ji kladou, inklinují kupodivu v poslední době stále víc k teoriím z rodu zbožných přání: Že si Andrej Babiš koupil už i noviny? A co když je chtěl zachránit, vždyť vlastnit tištěná média není dneska žádné terno! A že je to oligarcha, který místo aby lobboval za kulisami, zmocnil se ve prospěch svého impéria rovnou kormidla moci?

Možná to tak vypadá, ale z dějin známe přece příklady, kdy se oligarchové se sobeckými cíli mění v elity, kterým leží na srdci blaho všech. To nejsou příměry vytažené z rukávu. Minulou neděli odpoledne zazněly z úst jednoho renomovaného ekonoma a dvou známých filozofů v České televizi.

Střízlivě viděno je přitom Babišova konkrétní bilance po téměř ročním vládnutí na ministerstvu financí těžce v mínusu. Pokud jde o přísun peněz do rozpočtu, ohromují Babišovi náměstci veřejnost i nadále jen výpočty virtuálních miliard z daňových úniků.

Výhled na to, že Babiš s neplacením daní skoncuje, jeho ministerstvo nedávno odsunulo z ledna 2015 o další rok. Takže konkrétní miliardy lze doposud ve státním rozpočtu zaznamenat jen na straně výdajů. Přesto Andrej Babiš u voličů boduje. Nebo právě proto?