Poslanci ze sedmi stran a hnutí v české poslanecké sněmovně utvořili platformu. Jejím cílem je prezentovat voličům Evropskou unii v dobrém světle.

Tak, jak se blíží volby do Evropského parlamentu, vzrůstá aktivita našich politických stran. Vytvoření neformální Evropské platformy z poslanců sedmi stran a hnutí (kromě KSČM a SPD) spadá právě do rámce obhájit naše členství v EU. Současně však budou členové platformy i kritičtí. Jedním z členů platformy je poslanec za ČSSD Ondřej Veselý. „Určitě budeme komentovat i záležitosti, které vzbuzují ve společnosti negace. Ale všichni považujeme členství v Unii za přínos pro ČR a v tomto smyslu chceme komentáře vést,“ dodal Veselý.Mezi členy platformy jsou například poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN), Helena Langšádlová (TOP 09) nebo Jan Farský (STAN).

Podle právě zveřejněných výsledků Eurobarometru stoupl počet lidí spokojených s účastí svých států v EU. Toto přesvědčení sdílí téměř dvě třetiny oslovených Čechů (64 %), zatímco pro 42 % nepředstavuje členství v EU ani dobrou, ani špatnou věc. Na celoevropské úrovni v prospěch členství v EU věří 68 %, což je nejlepší výsledek od roku 1983, kdy se průzkum uskutečnil vůbec poprvé.

Postoj české veřejnosti k členství v EU však mapuje i Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, a to od roku 2005, kdy byl náš stát do EU přijat. V následující tabulce jsou uvedeny postoje českých občanů k členství v EU (data jsou převzata z CVVM) .

Výsledky dlouhodobého průzkumu CVVM se významně odlišují od Eurobarometru, které byly uvedeny výše. V případě Eurobarometru je významnou vadou na kráse, že prezentované výsledky nejsou komplementární, tj. přesahují 100 %, což samozřejmě může být způsobeno chybnou interpretací těchto výsledků. Nicméně právě výsledky spokojenosti s členstvím v EU v Česku podle CVVM považuji dlouhodobě za nejspolehlivější. Pokles spokojenosti se objevil v roce 2016 s pokračující migrační krizí, která započala na podzim 2015. Podobný výsledek však byl získán v roce 2012, když v Česku trvala ekonomická recese. Právě v roce 2012 byl počet lidí rekordně nespokojený s naším členstvím v EU, dokonce více, než v době migrační krize v roce 2016.

Mezi lety 2005 až 2018 neustále mírně klesal počet lidí, kteří vyjadřovali postoj ani spokojen, ani nespokojen, a podíl odpovědí neví se již od roku 2010 ustálil na hodnotě 3 %.

Nově vzniklá Evropská platforma tak dle mého soudu není zaměřena ani tak na dementování hoaxů o EU, ale souvisí s blížícím se termínem voleb do Evropského parlamentu. Česká společnost je z hlediska českého členství v EU dlouhodobě rozdělená na tři třetiny. Třetina je spokojená, třetina nespokojená a zbytek ani spokojený, ani nespokojený. Členové Evropské platformy, reprezentující zástupce sedmi stran a hnutí, tak budou oslovovat právě onu spokojenou třetinu, zatímco SPD a KSČM, které se v této platformě neangažují, mají k dispozici také asi třetinu, tentokrát nespokojených občanů.

Poslední volby do Evropského parlamentu v roce 2014 se konaly v době doznívání ekonomické krize v Česku. Volby v příštím roce budou zcela jistě tematicky ve znamení migrační krize. Obávám se, že v tomto směru žádné pozitivní přesvědčování o politice EU nepomůže. EU totiž v otázce migrace evidentně chybuje, je dramaticky rozštěpena na státy, které chtějí s ilegální migrací skoncovat, a na státy, které migraci, dnes zejména tu ilegální, tolerují a zdá se jim pro ně výhodná (Německo). Nálepka „eurohujerství“ tak platformě kolem poslankyně Markéty Pekarové Adamové asi zůstane.