Spravedlivé výsledky, avšak tragická účast

Protože je tento web zaměřen na "naše politiky", věnujme faktu, že pro Evropskou unii jsou zásadní nikoli národní výsledky, ale mandáty pro jednotlivé ideové frakce zastoupené v Evropském parlamentu (nejlepší byli evropští lidovci) jen stručnou zmínku. Mimochodem, o nových českých europoslancích už víme, kam zamíří: TOP 09 k frakci lidovců, ANO mezi liberály a Svobodní k radikálním eurokritikům.

S Evropou ještě úzce souvisí skutečnost, že uskupení, která u nás obsadila první tři příčky, se hlásí – byť z různých pozic - k evropskému integračnímu projektu. V tom může být paradoxně i přínos těch občanů, kteří zůstali doma, k volbám nepřišli a svěřili své osudy do rukou těch, co EU buď vydatně fandí, nebo se k ní stavějí jasně odmítavě. Jako mnohem silnější se ukázala být první skupina – ANO (16,13 %), TOP 09/STAN (15,95 %), ČSSD (14,17 %), KDU-ČSL (9,95 %), podmínečně i KSČM (10,98 %) a těsně pod pětiprocentní hranicí se ocitli Piráti.

Z řad euroskeptiků zabodovali jen občanští demokraté (7,67 %) a Machovi Svobodní (5,24 %), pohořel i v české Sněmovně zastoupený Okamurův Úsvit. ODS dosáhla při veškeré mizérii povinný výsledek a Strana svobodných občanů potvrdila, že zde u evropských voleb a při nízké volební účasti existuje prostor pro menší radikály.

Úspěch ANO byl až do posledního okamžiku nejistý, přece jen má voliče neukotvené a ne za všech okolností spolehlivé. Nakonec ale dvojice technokratických manažerů Andrej Babiš (předseda ANO) a Pavel Telička (lídr evropské kandidátky) potvrdila talent magnetizovat veřejnost. Babiš byl dokonce v prvních reakcích natolik při chuti, že hovořil o změně volební legislativy (volit by se podle něj mělo z úsporných důvodů jen jeden den a nejlépe elektronicky).

Sociální demokraté sice skončili až třetí, avšak těsně a se stejným výsledkem jako formace, které je o prsa předběhly. Nemusejí tudíž překvapeně truchlit. Přesto před nimi jsou četné klíčové otázky. Namátkou: Co dělají špatně, že nedokáží přesvědčit své voliče, aby ve větší míře hlasovali o Evropě? Neslábne dál, jak jsme viděli už u sněmovních voleb 2013, jejich elektorát? Jde o ústup tradičních stran, nebo o ústup levice?

Nejlepšího výsledku z tradiční stran vlastně dosáhla KDU-ČSL. Zatímco ODS a ČSSD ztrácely mandáty, lidovci si o jeden polepšili. Mohou být spokojeni, jeví se být stabilizovanou partají.

Mezi ANO a ČSSD se vklínila TOP 09 v koalici se Starosty a nezávislými. Doma se snaží být viditelnou opozicí, do eurovoleb postavili programově i personálně silnou kandidátku a ještě víc než lídr Luděk Niedermayer na ní zazářil Jiří Pospíšil, dlouhodobě jeden z nejoblíbenějších českých politiků (dříve v dresu ODS, nyní jako nezávislý za TOP 09). Volební štáb TOP 09/STAN v povolební neděli hýřil nadšením, nicméně snad i jemu bylo jasné, že repete sněmovních voleb by se ve stejném duchu nést nemuselo. Vždyť kde už jinde, než ve specifických volbách do Evropského parlamentu, by měla strana s politiky a voliči, jako má TOP 09, uspět?

Dá se předpokládat, že drtivá většina čerstvě zvolených europoslanců za Českou republiku nám ostudu neudělá. Klidná může být vláda jako celek (opozice ji nepřeválcovala) i strany v ní zastoupené (žádná revoluce v poměru sil mezi nimi neproběhla).

Je zde ale jedna potíž. To vše se uskutečnilo za osmnáctiprocentní volební účasti, která mnohé výše učiněné soudy relativizuje. Jak v České televizi zmínil publicista Václav Žák, při této účasti by nebylo platné ani referendum o překopání obecní návsi. Jako hlavní úkol si tak čeští europoslanci mohou hned vytknout zvýšení zájmu občanů o EU a o volby coby stěžejní nástroj demokratické politiky.