Nadcházející volby do Evropského parlamentu se uskuteční po kampani, která byla v ČR poměrně mdlá. O tématech, které štrasbursko-bruselský ansámbl řešit může, se příliš nevedla. S výjimkou zavedení Eura se navíc moc nezmiňovaly ani konkrétní aspekty vztahů Česka k Evropské unii. Politické strany se snažily voliče přesvědčit, že jejich kandidáti a kandidátky budou osobnostmi, které se za české zájmy budou zasazovat na evropské úrovni. Image a dosavadní pověst proto byly důležitější než schopnost a možnosti prezentovat názory na aktuální problémy evropské integrace.

Tyto eurovolby nemají punc novosti jako v roce 2004 ani nepředstavují poslední testování sil před parlamentními volbami, jako tomu bylo v roce 2009. Jsou sice první volbami po loňském sněmovním zemětřesení, ale právě proto už nejsou voliči vnímány s takovým napětím. Bude velmi zajímavé, zda se podaří dostat k volbám alespoň takový počet lidí, jako před pěti lety. Jinak s volbami mohou hodně "zamávat" tzv. "tvrdá voličská jádra."

O místo v Evropském parlamentu se uchází rekordní počet stran a hnutí. O řadě z nich lidé, kteří si doma prochází obdržené hlasovací lístky, do této doby zřejmě vůbec nevěděli. Je otázkou, zda se skutečně jedná o kandidáty s reálným vědomím možného úspěchu nebo – alespoň v některých případech – o politické podnikatele doufající ve zisk 1 % hlasů zajišťujících náhradu volebních nákladů. Voličské hlasy však taková spousta trpaslíků rozdrobí, a finanční injekci se tak většina z nich nedočká.

Zásadnější vliv než domácí výsledek bude mít na budoucnost ČR to, jak dopadnou volby celoevropsky. Pokud se potvrdí predikce o výrazném posílení euroskeptických a krajně pravicových sil, může to mít vliv na další vývoj evropské integrace. Nicméně podobné předpovědi se objevovaly už minimálně před posledními dvěma eurovolbami, a pak se nenaplnily. Není však vyloučeno, že po proběhlé hospodářské krizi, Eurokrizi a v kontextu sílící nespokojenosti s vnitřní migrací i s imigrací do EU se tentokráte přiblíží "alarmistické" předpovědi k cíli přesněji.

V jednotlivých státech se odpůrci EU mohou snadno profilovat na stabilním odporu vůči EU, zatímco příznivci nejsou schopni takovéto negaci konkurovat obhajováním konkrétní evropské sektorové politiky. Volby se proto vedou spíše o obecný postoj k EU. Strany na evropské úrovni v nich mají je malý význam. Volební účast v posledních volbách do EP v Evropě stabilně klesala. Pokud se celoevropsky opětovně propadne, měl by to být důvod pro zvážení celé dosavadní koncepce takto koncipovaných přímých voleb.