Bylo by naprosto nesmyslné, kdyby se energetická koncepce měnila po každých volbách do Sněmovny.

V posledních dnech se naše veskrze rozhádaná vládní koalice začala hádat i o naší energetické koncepci, mimo jiné i o dostavbě Temelína. Musím říct, že v tomto sporu plně a bezvýhradně podporuji koncepci českého premiéra proti zcela krátkozraké účetnické koncepci ministra financí.
Již před 35 lety upozornil Andrej Sacharov v článku Jaderná energetika a svoboda Západu, napsaném na můj popud, že západní svět si může udržet svou svobodu a nezávislost pouze s pomocí jaderné energie. Většina levných energetických – převážně fosilních – zdrojů se totiž nachází mimo území západních zemí (tedy Evropy a USA) a takzvané obnovitelné zdroje jsou a nezbytně zůstanou z důvodů své rozptýlenosti drahé.

Strategický zájem státu

Již desítky let se snažím politikům nejen v naší zemi vysvětlit, že národní a politická bezpečnost a nezávislost jsou zajišťovány armádou (vnější bezpečnost), policií a pohotovostními sbory (vnitřní bezpečnost) a výrobci energie, kteří poskytují pro fungování státu a výroby dostatek dostupné a levné energie. Naši politici si zřejmě vůbec neuvědomují či nepřipouštějí, že by nedostatek energie mohl třeba významně ovlivnit i naše předvolební kampaně i volby samé.

Privatizace naší bezpečnosti?

Energetickou bezpečnost naší země má zajišťovat ČEZ, firma s majoritní státní účastí. Když se v posledních záchvatech privatizačního šílenství počátkem roku 2002 někteří politici snažili zprivatizovat i tuto gigantickou firmu, reagoval jsem na tento zcela nezodpovědný pokus v červnu 2002 článkem pod titulkem Privatizovat ministerstvo národní obrany?, v němž jsem se snažil naše politiky přivést k rozumu.
Naštěstí se plány privatizovat ČEZ neuskutečnily a stát si v této firmě, pro naši energetickou nezávislost naprosto klíčové, zachoval alespoň rozhodující většinu.
Podtrhuji klíčovou úlohu firmy ČEZ, kterou – svou výrobou a distribucí energie – hraje při zajištění energetické bezpečnosti naší země. Nijak neschvaluji pochybné podnikatelské záměry a kroky, které tato firma v posledních letech uskutečnila například v Albánii či Bulharsku či zapojení do solárních avantýr nebo neprůhledný prodej dceřiné firmy IaC Energo.
Na místě našeho ministra financí bych popohnal k odpovědnosti minimálně ty osoby, které jsou státem jmenovány do dozorčí rady ČEZ a které nedokázaly usměrnit činnost představenstva ČEZ správným směrem.
Nedomnívám se dokonce, že by otázka jmenování a řízení zástupců státu v dozorčí radě firmy tak klíčové pro bezpečnost státu měla zůstávat pouze v rukou ministra financí, ale spíše spadat do kompetence například Bezpečnostní rady státu.

Běh na dlouhou trať

Zmíním se nakonec o energetické koncepci státu. Energetika a její koncepce nemůže být vytvářena či formulována na údobí kratší, než je pětadvacet až třicet let.
Bylo by proto naprosto nesmyslné, kdyby tato pro bezpečnost země klíčová koncepce byla měněna po každých parlamentních volbách, či dokonce kdyby jednotlivé politické strany vytvářely své energetické koncepce či programy. Nebude v Česku dobře, dokud si toto neuvědomíme. Ale jak říkají matematici, stálost a promyšlenost energetické koncepce země na desítky let je pro nápravu poměrů podmínkou nezbytnou, ale nikoli dostačující. Ty další podmínky však již nezapadají do obsahu či námětu tohoto článku. Z mých častých veřejných vystoupení je naprosto zřejmé, že plně stojím za dostavbou Temelína, proto nebudu toto své stanovisko zde dále rozvádět. O jednom se však zmíním: myslím, že by zakázku měl – při podobných vědecko-technických parametrech – získat ten uchazeč, jehož nabídka na dostavbu Temelína poskytne co největší účast českému průmyslu: neměli bychom totiž zapomínat, že se jedná o zakázku ve výši téměř čtvrt bilionu korun a že nové dva bloky budou ve výstavbě a v provozu, započteme-li i ukončení jejich provozu a uložení vyhořelého paliva, nejméně šedesát let.