POLITIKA: Ekonomická hujeřina první třídy
Například boj proti schodku státního rozpočtu začíná mít groteskní podobu. Jednou z „důležitých“ úspor je prý vyjmutí z daňově uznatelných nákladů té části nákladu, kterou platí zaměstnavatel na firemní stravování zaměstnanců. Viz článek na NP : Žravenky.
Reakce čtenářů na článek mne po pravdě poněkud překvapila. Velká jejich část, stejně tak jako pak následně profesionální novináři spustili pokřik, že stravenky jsou prý pozůstatek socialismu a jako takové nejsou hodné vstoupit do našeho nového kapitalistického ráje…ééé pardon, zřízení.
K tomu snad lze jen podotknout, že stravenky sice bývaly u nás už za socialismu, ale ve formě, v které fungují dnes, jsou pečlivě převzatým systémem stravování pracujících, kteří nemají možnost využívat závodní jídelny od renomovaných „kapitalistických„ společností. Například z Francie, Španělska, Německa atd. Všude tam jsou náklady na „závodní stravování„ a „stravenky“ zahrnuty do nákladů daňově uznatelných, protože slouží k zajištění provozu firmy, a tím dosažení účelu podnikání, a to je tvorba hodnot a ZISKU. Společné stravování zaměstnanců pokud vím zavedly jako první takové firmy jako Ford, Western Elektric, u nás Baťa a podobně. Kvalitní stravování zaměstnanců je nutná podmínka pro zajištění a udržení kvalitní výroby tím, že zaměstnanci jsou v pracovní době stravováni kvalitně teplým jídlem v době k tomu vyhrazené. Kvalitně školení, materiálně zajištění a kvalitně stravovaní zaměstnanci jsou prostě základní podmínkou moderního a úspěšného podnikání.
Jestliže toto nechápou hujerští novináři, kteří jsou zvyklí stravovat se, kde je napadne, a v době, která je napadne, prosím. Ale že to nechápou politici, a to najmě takzvaní politici pravicoví, je na pováženou. Protože jim by měl ležet na mysli rozvoj podnikání v prvé řadě.
Každý moderní podnikatel, každá moderní firma se o své, draze placené zaměstnance stará. Kvalitní zaměstnanec je totiž ten hlavní zdroj, díky kterému je možno generovat, jak se dneska „moderně“ říká, zisk a rozvoj firmy. A díky zisku a rozvoji firem získává z daní peníze stát, a tím celá společnost. A nejen peníze z daní, on získává další hodnoty.
Pokud po přečtení tohoto odstavce začnou horlivě psát zuřivé připomínky dobráci tvrdící, jak se u nás pracujícím ubližuje, bude to svědčit jen o tom, že si pletou pojmy „být zaměstnán„ a „pracovat“. To první je obvyklé v socialismu, to druhé v kapitalismu.
Pokud jsou úředníci ministerstva tak natvrdlí a nebo prostě zlomyslní, ve smyslu „jen ať ti hnusní kapitalisté platí“ a takzvaně pravicoví politici jim to žerou, lze jen připomenout, že každé další zvýšení daní firem snižuje jejich konkurenceschopnost, a tím výrazně snižuje budoucí výnos daní.
A aby bylo jasné i těm nejnatvrdlejším politikům: zavedeme-li daně na tyto náklady, určité firmy je prostě zruší, protože na ně nebudou mít. Takže žádný zisk nebude, jen ztráta. V tomto případě se jedná zvláště o malé a české firmy. Velké firmy prostě půjdou a vezmou peníze odjinud. První místo, odkud peníze seberou, jsou daně. Tvrdě vydělaný zisk si nikdo nenechá sebrat jen proto, aby měli úředníci z čeho rozhazovat. Tím si je každý, kdo někdy něco slyšel o podnikání, jist. Stravování zachovají. Udělají to ne z lidumilnosti, ale protože ví, že těžko lze vyrábět kvalitní produkty, například auta a nebo elektroniku, a nechat lidi, aby v poledne jedli z domova donesené chleby se salámem. Ostatně, kam by je v moderních provozech ukládali. A takový v sobotu koupený salám mezi dvěma chleby pojídaný v pondělí k obědu pracovníkem na lince vyrábějící třeba ploché televizory, to je šílená představa. Možná si tohle doslova zhovadilí úředníci MF myslí, že se vrátíme do dob, kdy budou do moderních závodů jako kdysi do ČKD opět jezdit dělníci na kole na jejichž řidítkách se bude blimbat bandasky s meltou?
Moderní stát ví, že špatným stravováním ztrácí nejen zaměstnavatel, ale nakonec nejvíce stát. Nemoci zažívacího traktu a tím absence - tedy narušení chodu výroby následkem špatného stravování - byly jedním z důvodů, proč osvícení kapitalisté společné stavování zavedli. A proč je moderní stát uznal jako daňově uznatelný náklad. Navíc, stát jen tím, že se nemocnost omezí, ušetří obrovské náklady.
Dalším obvyklým blábolem, na který lze v tisku narazit, je tvrzení, že stravenky stejně používají pracující místo v restauracích tak pro placení v supermarketech, a tudíž neplní svoji funkci. K tomu jen tolik, že pokud jsou a jistě že jsou u nás manželky zaměstnanců, které čekají na stravenky jak na kořist, aby tak zvýšily obsah své peněženky, je to sice smutné, ale jistě se to dá řešit jinak. A ne tím, že se ztíží možnost té naprosté většině se kulturně za přispění podniku stravovat.
Kolem zaměstnanců koluje v hlavách novinářů vytvářejících veřejné mínění i v hlavách tzv. obyčejných občanů neuvěřitelné množství fám a s prominutím hovadin. Prakticky se neví (oni jsou záměrně téměř neviditelní), že obrovská část stavebních dělníků - z velké části Slováků a Ukrajinců - se stravuje právě na tyto „stravenky“. Majitelé menších i větších stavebních firem pak ve vlastním zájmu kontrolují, kde a jak dělníci tyto stravenky používají. Restaurace kolem staveb „vzorně“ spolupracují, nabízejí levná „menu“ z hotovek, a je běžné, že ke stolu přinesou pro každého jen jedno pivo a jinak nic. Dnešní stavař musí pracovat a ne sedět v hospodě jako za socialismu. Stavební dělník, dnes v Česku vysoce nedostatková profese, který by se cpal celý den jen houskami, chlebem a nekvalitními uzeninami, je brzo na odpis. A vychovat z imigrantů skutečně kvalitní stavební dělníky, to stojí firmy nějaké peníze, víme?
Pokud bychom argumentovali a postupovali stejně idiotským způsobem jako tvrzením, že někteří si nekupují teplé jídlo, ale potraviny v supermarketu, a proto se příspěvek zruší, mohli bychom chtít zrušit jako náklad firem například cenu za ochranné pomůcky. Také montérky jsou celkem moderní vynález a český venkov v nich dokáže chodit i v neděli. Ale protože někteří chodí v montérkách i do hospody, kvůli tomu zdaníme nákup montérek? Nebylo by tedy nejlepší, aby pracující pracovali ve firmách ve starém odloženém oblečení jako za Rakouska? Erár by ušetřil a lidi stejně vyhazují skoro nové věci, co? Anebo ne, soudruzi úředníci z MF?
A mohlo by se pokračovat. Třeba tužky, ty by měly podle této logiky firmy také platit ze zisku, kdekdo jimi totiž píše doma a jistě by se našel i příklad zneužívaného toaletního papíru …..
Možností, jak blbnout s úředním razítkem, je nevídaně.
V těchto dnech jsem četl názor, že je skutečně nejvyšší čas, aby Topolánek sehnal do vlády někoho, kdo by rozuměl ekonomice. Plně s tím souhlasím. Někdo, kdo skutečně rozumí ekonomice a ne jen té „makroekonomické„, ten by tyhle dovedy vyhnal sviňským krokem. A sebral tak vítr z plachet Duškovi, Štěchovi, Paroubkovi, Falmerovi a dalším, kteří se z podobných hovadin chystají vytloukat politický kapitál. .
Tragedií našich „pravicových“ vlád je to, že tradičně už od dob Klause mezi sebou nemají ani jednoho člověka, který by skutečně rozuměl běžné ekonomice a měl s ní jakoukoli praktickou zkušenost. Klausovi jeho boj proti restitucím, spoléhání se na „makroekonomiku“ a její vysoké ideály, odmítání vstupu zahraničního kapitálu (jistěže za pobídky, jako všude jinde) a hlavně naprosté nechápání skutečné ekonomické situace státu vedly k jeho pádu. Stačil Dušek a jeho odbory a bylo po reformách. A nakonec se poroučel i Klaus. Jeho takzvaní „čeští manažeři„ ho nepodrželi, protože o ekonomice, té skutečné, nevěděli ani „ň“ Odboráři věděli, co chtějí a co se jim nelíbí, a bylo vymalováno. Výmluvy na ČNB byly a jsou jen výmluvy.
Jestli tohle nepochopí Topolánek, jeho a naše škoda. A jen mi proboha neříkejte, že v pravici máme takové kapacity jako je Tlustý a Kalousek. Ti dva by nedokázali úspěšně řídit ani trafiku. Natož stát.
O čemž svědčí to, že tuhle hujeřinu nezametli hned na začátku i s jejím tvůrcem tam, kam patří. Na smetiště ekonomických šíleností.
