aneb Kdo je tady hostinský, kdo zákazník a kdo gangster?

Pan předseda vlády musí mít utkvělou představu, že ekonomika funguje tak, jak si pamatuje ze své praxe náměstka RaJ v Praze. Patrně si v zápalu práce při prohlubování vazeb mezi ČSSD a KSČM nepovšiml, že socialistická ekonomika v jeho pojetí je té skutečné vzdálena podobně, jako je ministr zdravotnictví David Rath vzdálen onomu pověstnému virtuálnímu ministerskému „talentu“ , o němž Jiří Paroubek tak rád hovoří ve spojitosti s novou SocDem vládou, která už tentokrát, jak slibuje, opravdu nalezne lék na všechny neduhy, v nichž se Česká republika za osm let vládnutí jeho vlastní strany ocitla.

Premiér Paroubek, totiž v nedělním diskuzním pořadu České televize několikrát o svém oponentovi Mirku Topolánkovi prohlásil, že nerozumí ekonomice. Z toho by se dalo usuzovat, že sám sebe za odborníka v ekonomice považuje. Na základě výroků předsedy vlády z minulých dnů by se ale jeho orientace v základních ekomických pojmech dala velmi úspěšně zpochybnit.

Členové Asociace velkodistributorů léčiv přede dvěma týdny oznámili, že vzhledem k dluhům tří fakultních nemocnic, které přesáhly 400 milionů korun, jim přeruší dodávky léků. Reakce resortního ministra se daly poměrně přesně odhadnout. Slova o vydírání, vyhrožování trestním stíháním, návrhy premiérovi na svolání Bezpečnostní rady státu a ujišťování, že najde jiné dodavatele, to vše prokládané větami o gangsterském chování firem, žádajících úhradu svých dodávek, tak nějak už automaticky patří do slovního arzenálu pana ministra.

Po té, co se ukázalo, že ti noví, Davidem Rathem proklamovaní distributoři, jsou, dle jejich vlastních slov, schopni dodat tak maximálně 20% potřebného sortimentu léčiv a kdy i předsedovi vlády došlo, že najmout nového dodavatele a nezaplatit starému, by pro ředitele zdravotnických zařízení mohlo znamenat trestní stíhání za zvýhodňování věřitele, začali oba z operace „Noví dodavatelé“ couvat.

Ani to ovšem premiéru Paroubkovi nebránilo označit slovníkem svého ministra krok distributorů léků, kteří ve středu přestali dodávat třem velkým dlužníkům, za gangsterské vydírání. „Předložili účet bez hostinského,“ uvedl předseda vlády.

Právě z této věty se dá usuzovat, že se Jiří Paroubek poněkud mýlí, když se považuje za ekonomického odborníka. Hostinským, co předkládá účet, jsou totiž právě ti distributoři a nikoliv nemocnice nebo jím řízená vláda. Dát si opulentní večeři a při placení tvrdit, že mám v kapse pouze stovku a vyhrožovat odchodem do jiné hospody není„ekonomické řešení problému“ , ale pokus o podvod. O návštěvnících restaurací se automaticky předpokládá, že to pochopí. Že tento jednoduchý princip nechápou předseda vlády a jeho ministr, je skutečně na pováženou!


*************************

„Vy jste přišel pro peníze za tu směnku, nemýlím-li se?“ otázal se polní kurát svého hosta.

„Ano, a doufám . . .“

Polní kurát vzdychl.

„Člověk přichází častokrát do takové situace, že mu zbývá jedině naděje. Jak krásné je to slůvko ,doufej` z toho trojlístku, který povznáší člověka z chaosu života: víra, naděje, láska.“

„Já doufám, pane polní kuráte, že obnos...“

„Zajisté, ctěný pane,“ přerušil ho polní kurát, „mohu ještě jednou opakovat, že slovo ,doufat` posilňuje člověka v jeho zápase se životem. I vy neztrácíte naděje. Jak je to krásné, míti určitý ideál, být nevinným, čistým tvorem, který půjčuje peníze na směnku a má naději, že dostane včas zaplaceno. Doufat, neustále doufat, že vám vyplatím 1200 korun, když mám v kapse necelých sto.“

„Vy tedy...,“ zakoktal host.

„Ano, já tedy,“ odpověděl polní kurát.