Už nesčetněkrát v tomto volebním období zaznělo, že se česká politika dotkla dna. Například když do vlády přišly Věci veřejné, partaj svého času považovaná za politickou divizi soukromé bezpečnostní agentury Víta Bárty. Kolem Věcí veřejných se začaly vršit aféry, vnitrostranické i koaliční přestřelky. Strana nakonec vládu opustila a vystřídala ji formace LIDEM, kterou vicepremiérka Karolína Peake slepila z véčkařských rebelů.

Jiná zlomová situace nastala, když policie zatkla vlivného poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha z ČSSD. Dalším kamínkem do mozaiky je trestní stíhání exministryně obrany a donedávna místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové z TOP 09, kvůli němuž se neostýchal její stranický kolega, ministr financí Miroslav Kalousek činit nátlak i na policejní vyšetřovatele.

Dnes je vidět, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Prvním pravomocně odsouzeným poslancem je Roman Pekárek z ODS, kterého soud uznal vinným z korupce. Jenže Pekárek se poslaneckého mandátu vzdát nehodlá, stejně jako Rath, který však dosud pobývá "jen" ve vazbě. ODS se jej poté, co jí pomohl prohlasovat klíčové normy, jako církevní restituce či penzijní reformu, zřekla a dál už jen roní krokodýlí slzy. Nikdo přitom dosud nevysvětlil, jaké "kvality" Pekárka protlačily až do sněmovny.

Zatím poslední ostudou je jepičí, pouze osmidenní život ministryně obrany Karolíny Peake. Nejdřív ji občansko-demokratický premiér Petr Nečas v zájmu stabilizování koalice a za nevraživého mručení opozice a prezidenta do funkce prosadil, aby ji pak záhy odvolal. Narazila kvůli personální čistce na klíčových postech v resortu, kterou předem nikomu neavizovala. Před jmenováním se chlubila, že není politik, který vyhazuje odborníky a likviduje po příchodu zaměstnance od náměstků po vrátné, avšak po dosednutí do ministerského křesla spustila písničku o "zcivilnění úřadu" a jako prvního odstranila prvního náměstka, generála Vlastimila Picka, který má pověst chráněnce Václava Klause.

To do běla rozžhavilo prezidenta i premiéra, a když Peake odmítla své rozhodnutí revokovat, byla po dohodě obou vrcholných ústavních činitelů odvolána "pro ztrátu důvěry". O den později ale už Nečas vyslovil přání, aby na jiné pozici paní Peake ve vládě pokračovala. Jak by se mu ale dál vládlo s někým, komu nevěří a kdo je schopný jej kdykoli podrazit - jak v souvislosti s odvoláním náměstka Picka také zaznělo?

Premiér Nečas potvrdil svoji pověst mizerného personalisty. Abychom použili jeho vlastní terminologii: Když je ve fotbalovém týmu do obrany či zálohy postaven brankář, a v této roli selže, nese za to odpovědnost zpravidla hloupý trenér. V politickém provozu pak ministerský předseda. Snad jediný šikovný personální tah se Petru Nečasovi povedl angažováním Martina Kuby ve vedení Občanské demokratické strany a na významném ministerstvu průmyslu a obchodu. Kuba je schopný zákulisní hráč, jenže s pověstí oblíbence kmotrů z byznysového "polosvěta". Díky němu Nečas uklidnil situaci v ODS a udržel se na čele vlády.

Čtyři dny před vánočními svátky udělal premiér vstřícné gesto vůči prezidentovi, který vládu dlouhodobě kritizuje. Zatímco koaliční partneři z TOP 09 kroutí hlavami, tak strana LIDEM se zmítá mezi ohlášeným odchodem z kabinetu – ale až k 10. lednu – a ochotou jednat o budoucnosti koalice. Výsledek je ve hvězdách, ovšem protože už vláda přežila ledacos, může přežít v takové či makové podobě i toto. Předčasné volby nejsou v zájmu strany LIDEM, Věcí veřejných, ale ani TOP 09 a ODS. Proto se bude hledat konfigurace, jejíž zásluhou se vlk nažere a koza zůstane celá – byť by šlo o menšinovou vládu s dojednanou podporou ve sněmovně.

Tak si říkám: jsou snad události posledních dní v České republice definitivním politickým dnem? Těžko soudit. Není dno jako dno. V moři najdeme jen jedno, tajemné kufříky však mnohdy mají dno dvojí. A protože je česká politika plná tajemství a plná kufříků, nemůže dvojité dno nikoho překvapit. Jen ať se potom nikdo nediví, že při klesající prestiži vládních stran narůstá vliv opozičních komunistů, o nichž před třiadvaceti lety panovala představa, že jsou definitivně ze hry.