Podle stále ještě seriózního Gallupova ústavu klesla důvěra Američanů v média asi o polovinu. Příčinou je podle všeho „posedlost médií Trumpem“. To známe, naše média jsou „posedlá Babišem“.

Podle analýzy Gallupova ústavu se důvěra Američanů v média dramaticky snížila. Podle měření z let 1989 až 2018 klesla důvěra v média asi o 50 %. Hlavním důvodem poklesu důvěry v média jsou média sama. Naprostá většina z nich je jakoby „fascinována“ americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Přinášejí stále „nové a nové“ zprávy o tom, jak už se Trump chystá odstoupit, jak už ho vyšetřování „ruského vlivu“ dostane co nejdříve z úřadu apod.

Každý, kdo pravidelně sleduje americká média, asi ví, o čem je řeč. Je najednou docela obtížné dozvědět se, co se děje v Americe kromě toho, co Donald Trump řekl, udělal, pokazil, koho urazil a jak ho už už dostává vyšetřovací komise Roberta Muellera, která zkoumá propojení Trumpova týmu s Rusy, kteří pro něj zfixlovali volby. Loni touto dobou se objevila nahrávka, na níž jeden z produkčních CNN říká, že ředitel televize Jeff Zucker neúnavně požaduje další a další zprávy o Trumpovi a Rusku, i když „máme kulové“.

To je Amerika. Ale u nás, v Česku, jsme na tom možná velmi podobně. I takzvaná „média pod vlivem“, jak se často hovoří o médiích, která vlastnil (před jejich předání svěřeneckému fondu) Andrej Babiš, se předhánějí v tom, kdo objeví něco „nového“ na českého premiéra. Nedosti na tom, že to byl koaliční partner hnutí ANO, a to ČSSD v letech 2013/17, který „rozpracoval“ kauzu Čapí hnízdo s cílem co nejvíce oslabit hnutí ANO před volbami na podzim 2017. Tato kauza je nyní pozoruhodná ze dvou důvodů. Tím prvním je „rychlost“, s jakou postupuje. Člověk by si naivně myslel, že v případě, kdy se jedná o osobu českého premiéra, budou orgány činné v trestním řízení postupovat rychle. Místo toho sleduje mnohaměsíční přešlapování na místě. Jak dlouho jen trvalo, než bylo státním zástupcem rozhodnuto o stížnostech trestně stíhaných. A jeden z hlavních „podezřelých“, předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek, byl zbaven obžaloby. To nevypadá zrovna na dokonalou práci české policie.

Tím druhým důvodem je to, že současný vlastník farmy Čapí hnízdo, společnost IMOBA, přistoupila na vrácení dotace na výstavbu farmy poskytovateli dotace. To může mít „zajímavý“ dopad pro právníky trestně stíhaných osob.

V Česku je navíc politická situace vyhrocena tím, že takzvané demokratické strany odmítly s hnutím ANO jakkoliv jednat. Čestnou výjimkou byl pokus STAN o jednání s hnutím ANO, který byl ovšem v zárodku zmařen mediální propagandou o „zradě STAN z jednotného postoje vůči Babišovi“.

Jak naprosto přesně analyzuje Zdeněk Jemelík na Neviditelném psu, i současný mediální útok na novou ministryni vnitra Taťánu Malou je v podstatě útokem na Babiše. Ten je totiž, zdá se, velkým příznivcem „mediálních obrazů“. Právě díky „mediálnímu obrazu“ SPD Tomio Okamury a vlivu části vedení ANO tu máme koaliční vládu ANO a ČSSD. Nyní se dokonce nechal Babiš slyšet, že pokud Malá „opisovala“, měla by asi odstoupit. Jestliže je však mediální svět pokřivený a hledá jen to nejhorší na vládní reprezentaci, a to nejen v USA, ale i u nás a v Evropě, řídit se jeho „doporučeními“ nedává valný smysl.

A ještě jeden mediální „problém“ po česku. Naši „demokraté“ a spřátelená média nevynechají jedinou příležitost k tomu, aby si nevzali na paškál podporu Babišovy vlády ze strany komunistů. ODS došla dokonce tak daleko, že o Babišově vládě hovoří jako o „bolševické“. To je zřejmý nedostatek politického úsudku. Hovoří se často o devalvaci politických hodnot - máme trestně stíhaného premiéra, podporu vládě poskytují komunisté v čase, kdy jejich volební výsledek je nejhorší v polistopadové historii. ODS a další opoziční představitelé však nedomýšlejí, že pokud budou ostrakizovat Babišovu vládu jako „bolševickou“ a ta bude v čase ekonomické konjunktury relativně úspěšná, poskytnou tvrzením o „bolševické vládě“ paradoxně důkaz toho, že „bolševická“ vláda nemusí být vlastně nic hrozného.

Z výše uvedeného plyne zřejmě toto: média přes veškerou svou snahu poškodit vládu, ať už v USA či kdekoliv jinde, ztrácejí vliv na vlastní rozhodování lidí u voleb. Právě proto se hledají „ruské stopy“ ve Spojených státech a „orientace na východ“ u nás. Nefunguje to, a proto budou média zřejmě znovu „překvapena“ výsledky dalších voleb a hon na čarodějnice bude pokračovat.