29.3.2024 | Svátek má Taťána


POLITIKA: „Důvěřuj, ale prověřuj“ platí i pro strany

13.4.2016

Krátce předtím, než byla sociální demokracie odsouzena k zaplacení více než třistamilionového dluhu bývalému advokátovi Zdeňku Altnerovi, pochlubila se loňským ziskem sedmadvaceti milionů.

V plusu, a to ve zhruba stejně vysokém, je i hnutí ANO či Občanská demokratická strana. Dvacet dva milionů zisku vykázali komunisté, pět milionů Starostové a nezávislí. Takto bychom mohli jít stranu po straně.

Jenže právě příklad ČSSD ukazuje, jak se mohou podmínky na bojišti změnit ze dne na den. Stačí dávný hřích, hříčka osudu či nastražená past – a partaj může uvíznout v močálu.

Oranžoví teď hodlají ročně ušetřit kolem pětapadesáti milionů, a to i za cenu propouštění či snižování pracovních úvazků v centru i regionech. Sáhnout naopak nechtějí na nemovitosti, představující zlatá vejce – lze je pronajímat, stejně jako jimi ručit.

S výrazným šetřením má z nedávné minulosti zkušenost ODS i KDU-ČSL. Lidovci se rovnou proslavili reklamami na plotech svých členů a sympatizantů. Lidový dům má zkrátka kam jít pro inspiraci.

Dobrá zpráva je, že v řadách sociálních demokratů budeme nyní moci vypozorovat srdcaře, kteří jdou za myšlenkou a programem, nikoli za majetkem. A také pracanty – poněvadž peněz na kampaň bude méně a servis tajemníků a sekretariátů bude chudší.

Potom je tu ale ještě špatná zpráva. U stále dosud nejsilnější vládní strany se budou hlásit záhadní lidé s nabídkami výhodných půjček, zdánlivě laciných služeb či přímo darů. Partajní špičky určitě nejsou tak hloupé, aby naletěly. Jenže adresáty nabídek, které se nedají odmítnout, třeba budou i sociální demokraté v regionech. Dá se sázet také na jejich odolnost?

Stačí jedna aféra a už se strana veze. A je vedlejší, jestli se nechá napálit gangstery, anebo bude do něčeho namočena konkurencí. Takový Andrej Babiš před časem křičel, že se všichni spikli proti němu. Přelíčení s Altnerem mimochodem rychle vytlačilo z prvních stránek novin Čapí hnízdo šéfa hnutí ANO.

Aby se podobné situace neopakovaly a my se nemuseli jen spoléhat na poctivost politiků, je nejvyšší čas zpřesnit a zpřísnit pravidla pro financování politických stran. Ostatně vládní návrh novely příslušného zákona právě leží ve Sněmovně. A nejen on.

Poslanec za TOP 09 Martin Plíšek by zase rád zabránil půjčkám stran od firem. To zní logicky, vztahy s bankami jsou průhlednější. Také by šlo časem ukončit financování stran právnickými osobami. Ty přece nevolí, tak proč by měly rozhazovat majlant?

Fyzickým osobám by zase sloužil limit. Důležité je, aby strany disponovaly transparentními účty. A průhlednost by měla panovat i v takových věcech, jako je pronajímání si kanceláří. Neexistuje důvod, aby strany platily nájmy nižší, než jsou místně obvyklé. Odtud může vést jen krátká cesta ke korupci a klientelismu.

Protože jsou strany navázány na státní rozpočet – z něj čerpají příspěvky za volby či za získané mandáty –, a na tom by se nic podstatného měnit nemělo, musí existovat i efektivní kontrola partajního finančnictví zvenku. A je jedno, bude-li ji vykonávat Nejvyšší kontrolní úřad nebo samostatná specializovaná instituce. Snad jen o hloubce dohledu sněmovního Kontrolního výboru můžeme mít pochybnosti.

Kompetentní kontrola má tu sílu bojovat s tendencí plíživé privatizace stran a jejich vlivu. Slušelo by se, aby při jejím prosazování šli sociální demokraté v první řadě. To oni teď budou předmětem nejednoho pokušení.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus