Já vím, že se říká „dráždit hada bosou nohou“, a konstatuji, že rozhodně nepovažuji Rusy za hady. Rusko tedy rozhodně není had. Spíše bych řekl, že je to tygr. Možná sibiřský. A někdo, abychom použili další úsloví, začal toho tygra tahat za ocas. A foukat mu sůl do očí.
Formální podobu to mělo blbnutí kolem sochy maršála Koněva na Praze 6. Jistěže tam tu sochu nechali instalovat normalizační soudruzi, asi aby se „zavděčili“ v Moskvě. Ovšem ona socha byla odhalena 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. To je problém. Pomatenci a političtí hrdinové po 30 letech od pádu bolševismu v SSSR, tedy v Rusku a ve východní Evropě, nevěděli nic lepšího než sochu odstranit v době 75. výročí vítězství nad nacismem. Úžasný nápad. Buď jsou aktéři toho svržení pomníku mimořádně hloupí, nebo naopak. Chytří až moc. Spíše vychytralí. Věděli, jak Rusy co nejvíce namíchnout, a mysleli si... no, vlastně nevím, co si mysleli, ale vím, jaký je výsledek.
Rusové následně vydali zákon, který umožňuje, ba dokonce nařizuje ruským orgánům stíhat každého, kdo by se choval nějak neuctivě k památníkům osvoboditelské sovětské armády a památníkům jejích velitelů. A Putin to s chutí podepsal. A u národa si šplhnul.
Neb neustále opakované vyprávěnky, jak jsou Rusové tací či onací a nemají rádi Putina a už-už ho svrhnou, neplatí. Putin je v očích Rusů jen přechodný jev. Zda zrovna vládne Putin, Mikuláš anebo Stalin - „éto vsjo ravno“. Oni jsou hlavně ruští vlastenci. Celý národ. A také věřící, což je dnes ve zmateném světě důležité. Podle jejich mínění je Rusko obklopeno lotry, kteří ho chtějí zničit. A dějiny jim, podle nich, dávají za pravdu.
Začali to Pečeněhové a Polovci, jak před pár dny připomenul Putin (a kdekdo se mu v zahraničí smál), dále Zlatá horda, pak Napoleon, po staletí Osmani – tedy dnes Turci, někdy za pomoci Francie a Anglie. Celoevropský vrah milovaný Francouzi, Napoleon, se dokázal dostat až do Moskvy. Pak ho Rusové vyhnali zpět až do Paříže. Císařské Německo rozpoutalo válku a hlavně chtělo dobýt Rusko. Pak, když to nevyšlo, vyvolalo bolševickou revoluci. Nacistické Německo páchalo genocidu na celé cestě do Moskvy, Kavkazu a Stalingradu. A nazpátek, když je Rusové hnali až do Berlína, jakbysmet. To stálo SSSR, dnes Rusko, 30 milionů životů.
Nedávno byl v jednom týdeníku obrázek, jak sebe a svět vidí Rusové. V přední části obrázku, rameno na rameno, stojí Rusové se zbraněmi, namířenými do všech stran. Od východu po západ. A odtamtud proti nim postupují ozbrojené hordy. Mongolové i křižáci, Napoleonovi Francouzi a nacisté v typických helmách a nad nimi vlají jejich vlajky.
A pokud šli Rusové do Evropy, tak podle jejich přesvědčení, vždycky Evropě na pomoc. Zbavit ji krutovlády Napoleona. Zkrotit Osmany a osvobodit jih Ukrajiny a 1853–1856 Krym. Odstranit 500 let trvající nadvládu muslimů nad Bulhary, Řeky, Armény a dneska Kurdy. Našemu císaři Františku Josefovi I. pomohla ruská armáda zkrotit v roce 1849 Maďary, již chtěli maďarizovat anebo zlikvidovat všechny menšinové národy na území Uherska, tedy Slováky, Rusíny, Srby, Rumuny a Chorvaty.
Porážka nacismu je v Rusku vnímána také jako civilizační epopej. Kdy byly Rusy zachráněny všechny východoevropské a balkánské národy před vyhubením. Což je historická pravda. Můžete se třeba vzteknout, ale svět to tak vidí a vidět bude (až na Němce a dnešní americké progresivisty).
Pokud by Hitler vyhrál, milí čtenáři, je skoro jisté, že by mluvili všichni Češi, kteří by přežili, německy a žili by jako druhořadí občané Říše v oblasti zvané Protektorat Böhmen und Mähren. V mojí knize Mauthausen najdete informace, jak Němci - tedy žádní „nacisté“, ale prostě Němci, jak říká Daniel Jonah Goldhagen v knize „Hitlerovi ochotní katani“ - plánovali Evropě budoucnost (doporučuji přečíst) Třeba u Mauthausenu, kde se připravovala další realizace „konečného řešení“. Stavěl se tam do podzimu roku 1944(!) koncentrák, kde měly být plynové pece a spalovací komory pro 15 000 lidí denně. To znamená 550 000 lidí zavražděných „průmyslově “ za jeden rok. „Materiálem“ měli být po zavraždění všech židů Slované - Rusové, Poláci a Češi. Henlein si to z celého srdce sudetských Němců přál.
Pokud by se povedl atentát na Hitlera, mohli jsme dopadnout ještě hůř. Nicméně o tom jindy. Ale osvobodili nás Sověti. Nikoli Američani. Ti jen tak nakoukli.
A tak dnes hlavnímu hrdinovi, starostovi Prahy 6, Ondřeji Kolářovi asi není do smíchu. Rusové se ozvali. Každý, kdo něco o Rusku ví, chápe, že to nemusí pro starostu z TOP 09 dopadnout nejlépe. Jak? Kdy? „Čort znájet!“
To neznamená, že s tím souhlasím! Pouze konstatuji, že s tím nikdo nic nenadělá. Jak pravil imaginární český genius Jára Cimrman. „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat.“ Bláboly, aby něco dělala vláda, jsou na nic. Jak a co by asi dělala?
Když někdo kopne Rusy do špimpánu, žádná vláda ani žádná organizace nedokáže, aby to Rusové, pokud budou chtít kopanec vrátit, neudělali.
Navíc, ona asi nebude z naší (a vůbec západní Evropy) moc velká snaha. Na pomoc teď naši vládu volá tatínek starosty, pan Petr Kolář. Což je horší než špatný. Pan Petr Kolář, je známá firma. V politických i jiných kruzích se to obecně ví. Vlády, politici a tajné služby strašně rádi užívají zrádců. Ale nepomáhají jim. Starší Kolář byl velice pilným úředníkem polistopadových vlád, až se dostal na místo velvyslance ve Švédsku. Čí zásluhou, se přesně neví. Jedovaté huby říkají, že jej tam dosadil sám Václav Klaus, ostatní říkají, že to byl kůň Václava Havla v době sporu obou pánů. A právě tento pán – český velvyslanec – jednoho dne náhle vystoupil se senzačními odhaleními o černých fondech v ODS. A vrazil tak české vládě kudlu do zad. Náhlý výron morality v době, kdy se tady nosily miliony v igelitkách (banky moc nefungovaly) a přátelé ČSSD se stříleli navzájem samopaly nebo u pump pistolemi s tlumiči (a to jsme byli proti celému bývalému táboru RVHP včetně bývalé NDR místem klidu a míru) je poněkud nepravděpodobný.
Media, jako by na to čekala (tehdy byla v německých rukou!), spustila kampaň. Připomeňme, že v té době měla ČR obrovský ekonomický nástup a zahraniční media začala hovořit o „ českém hospodářském zázraku“ (viz Německý hospodářský zázrak).
Toto srovnávání českého ekonomického úspěchu je dáváno jako příčinná souvislost s pokusem o svržení Klausovy vlády. Takový ekonomický vývoj v ČR by mohl zlikvidovat zájmy mnoha byznysmenů a politiků na Západě a plán vytvořit z České republiky, jak psala media, „tajnou 17. spolkovou zemi“ Německa. Kterýžto záměr byl kritiky tohoto směru nazýván pokusem o vytvoření „ekonomického protektorátu“. Zda a jak se to povedlo, si zhodnoťte sami.
Těsně před Havlovým projevem a na základě informací pana velvyslance Petra Koláře a po mediální kampani předstoupili dne 28. listopadu 1997 před novináře vlivní členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip. Přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. A protože Klaus byl zrovna v té době pracovně v Sarajevu, hovoří se o této události jako o „sarajevském atentátu“.
Právě na to na navazoval Havlův projev 9. prosince 1997 v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Tehdejší prezident České republiky Václav Havel vyhlásil celonárodní „blbou náladu“. Právě Havel odstartoval zatím nejtěžší politickou krizi v historii samostatné České republiky, která vyústila v demisi vlády.
Po pravdě řečeno, je na světě jen málo států, kde by to nějakému velvyslanci prošlo. Ovšem pan Kolář byl odměněn funkcí velvyslance ve Irsku, dále pak místem velvyslance v USA(!)a pak velvyslancem v Rusku (8. února 2011 – 31. prosince 2012). Proč byl odvolán Moskvy tak rychle, se neuvádí. Zamyslete se sami, jak by asi dopadl nějaký takový funkcionář vlády USA, Francie anebo Ruska? Schválně, co vás napadne…
No a najednou se objevil na lokální politické scéně pan starosta Ondřej Kolář, synáček. A vybojuje, opět za pomoci medií a „pokrokářů“ a podivných vlivových skupin odstranění sochy sovětského maršála. A maršála přitom všichni veřejně ostouzí. Čímž podle Rusů ostouzí celý ruský národ.
A vše zakončí podloudným odstraněním maršálovy sochy za vyžití nouzového stavu. Navíc to vyvrcholí majstrštykem, skutečně pubertálním vtípkem na Facebooku: Neměl roušku. Pravidla platí pro všechny stejně. Ven jen s rouškou nebo jinou překrývkou úst a nosu. Což napsal Kolář ml. k odstranění Koněvovy sochy. Tento výrok vzápětí oběhl ruská média. Píší naši novináři.
Pravda je, že tento výrok rozzuřil prakticky nejen všechny Rusy, ale všechny obyvatele Ruska, tedy i „Nerusy“, jejichž předkové bojovali a padli v druhé světové válce na straně SSSR. Ne nadarmo ji všichni považují za Velkou vlasteneckou válku. V dnešní Ruské federaci, rozlohou největším státě světa, žije 146 milionů obyvatel. A nenajdete tam rodinu, jejíž předkové nesložili svoje kosti na válečné frontě od Moskvy až po Paříž. Kdy pomohli nejprve porazit, dle jejich názoru, genocidního šílence Napoleona a jeho zločinnou armádu. A v letech 1941 až 1945 pak rozeseli své mrtvé od Brestu, přes předměstí Moskvy až po Berlín. A vítězství zakončili slavnostně a historicky v Praze.
A nezkoušejte s nimi moc mluvit o paktu Molotov-Ribbentrop. Na tom se téměř s žádným Rusem, Ukrajincem a Bělorusem nikdy neshodnete. To vám zaručuji. Omlátí vám o hlavu “bílé Čechy“ (legionáře, které já považuji za mimořádné hrdiny a vlastence), Západ, který drbal Hitlera pod bradou a pak podepsal Mnichov, a dnešní politiku Unie i USA. A hlavně jim nesahejte na mrtvé ruské (sovětské) vojáky. To bývá až fyzicky nebezpečné. Sice s mnoha jejich vývody a výklady nesouhlasím, ale jinak se jim ani nedivím.
Dokončení zítra.
Chcete li něco o té době 2 světové války u nás vědět, více můžete si koupit moje dvě knížky a to „Krvavé dozvuky války 1945“ a „Mauthausen - ďábel v líbezné krajině“ na www.grada.cz