V prvním kole Zeman zvítězil, ve druhém patrně zaplatí za sázku na štvavý populismus

První kolo prezidentských voleb skončilo velkým paradoxem. Vítěz totiž mohl být klidně vyhlášen, byť jen předběžně, za největšího poraženého.

Miloš Zeman sice podle očekávání v prvním kole vyhrál se slušným ziskem přes 38 % hlasů, ale... A řada pro něj jistě neradostných „ale“ je dost dlouhá.

Především na rozdíl od voleb v roce 2013 nemá v podstatě žádný „koaliční potenciál“, tedy schopnost převzít voliče od kandidátů, kteří do druhého kola nepostoupili. Respektive ano, leč od dvou z chvostu startovního pole, Jiřího Hynka a Petra Hanniga. Ostatní kandidáti vybídli své voliče k podpoře Zemanova soka Jiřího Drahoše. A i kdyby tak neučinili, těžko předpokládat, že by příznivci Pavla Fischera, Michala Horáčka i Marka Hilšera ve druhém kole hlasovali pro Miloše Zemana. Drahošovi může ublížit spíše jejich případná absence.

Daň z rozdělené společnosti

Samozřejmě, výsledek druhého kola nelze mechanicky odhadovat pouze sčítáním výsledků kola prvního. Bude představovat specifický souboj dvou kandidátů, patrně mnohem vyhrocenější než ten, jehož jsme byli svědky v prvním kole. A poněvadž Miloš Zeman přijal výzvu Jiřího Drahoše, změří s ním rovněž síly pravděpodobně ve dvou televizních debatách.

Avšak zatímco před pěti lety znamenaly televizní debaty pro vynikajícího rétora Zemana jednu z jeho hlavních předností, ne-li přímo trumfové eso, letos mu vůbec nemusí pomoci tak, jak možná sám doufá. Uplynulo totiž pět let a stávajícího prezidenta navíc sužují různé choroby.

Hlavu má sice stále dobrou, což potvrdil i jeho nedávný projev v Poslanecké sněmovně, s nímž se pochopitelně dalo hodně polemizovat, leč určitě nepostrádal logiku. Šlo ale o vystoupení relativně krátké. A před pěti lety bylo na Karlu Schwarzenbergovi patrné, jak začíná nejpozději po 45 minutách debaty „vadnout“, jak ztrácí jiskru, jak si plete různé vlády a podobně. Budou-li debaty delší, na hodinu a půl, může i horší rétor Drahoš v jejich závěru Zemana docela svírat. A i kdyby ne, mělo by mu vlastně stačit v debatách uhrát remízu, tedy vyvarovat se vážné chyby.

Miloš Zeman evidentně doplácí na strategii rozdělené společnosti. Sice mu zajistila postup, ale v kole druhém, které rozhodnou umírnění středoví voliči, mu pravděpodobně vystaví stopku. A příliš citelná sázka na rozeštvávačský populismus mu též zabránila sklidit kýžené ovoce paktu s Andrejem Babišem.

Rozštěpené voličstvo ANO

Poněvadž volební účast je zhruba stejná jako u podzimních voleb do sněmovny, lze se pokusit o odhad stranického složení elektorátu Miloše Zemana. Sečteme-li hlasy pro SPD a KSČM plus dvě třetiny hlasů pro ČSSD, dojdeme zhruba k číslu 1 200 000. Zeman získal skoro dva miliony hlasů. Pokud většina z chybějících 800 000 připutovala od voličů ANO, jež v podzimních volbách obdrželo mi lion a půl hlasů, znamená to, že zhruba polovina voličů Babišova hnutí Zemanovi hlas nedala.

Potvrdila se tak rozštěpenost elektorátu ANO v prezidentské volbě. Což už docela dlouho naznačovala řada sociologických šetření a s preferencemi voličů hnutí ANO evidentně příliš nepohnula ani osobní Babišova podpora Miloši Zemanovi před prvním kolem. Podpora pouze osobní, nikoliv za celé hnutí.

Zamíchání ve hře o vládu

Krátce po oznámení výsledků prvního kola vyslovil Andrej Babiš podporu Miloši Zemanovi i pro kolo druhé. Ovšem způsobem, jenž vyvolával docela úsměv. Podle premiéra by totiž Miloš Zeman, pokud chce vyhrát, měl „jasně deklarovat, že naši zemi nechce orientovat na Východ, na Rusko nebo na Čínu“ a rovněž by mu prý pomohlo, „kdyby se distancoval od některých nejbližších spolupracovníků, kteří mu nedělají dobrou pověst“. V podobném duchu pak Babiš hovořil iv neděli na Primě. Jinak řečeno, Zeman by měl přestat být Zemanem.

Podporu ve stylu chytrá horákyně si lze vyložit i tak, že Babiš začíná Zemana odepisovat. Neobhájí-li mandát, od března mu k ničemu nebude. A Zemanovi je již nyní v podstatě k ničemu Babiš, poněvadž jeho osobní podpora, i pokud by ji formuloval razantněji, mu stejně potřebné hlasy od ANO nezařídí.

Těžko nyní přesně odhadnout, jak se vývoj prezidentské volby odrazí v probíhající hře o vládu. Pravděpodobné (anticipované) Drahošovo vítězství může docela zamíchat kartami, pozměnit postoje skoro všech důležitých aktérů. Buď nastane urychlení celého procesu, s větším přispěním KSČM a SPD, jelikož zrovna jim za Drahoše pšenka asi moc nepokvete a Drahoš též v případu Čapího hnízda patrně neprojeví tolik pochopení pro presumpci neviny. Anebo naopak, nastoupí spíše odkladné taktizování. Či obojí dohromady. Příští týdny budou nesporně hodně zajímavé, a to hned na několika šachovnicích české politiky.

Autor je politolog

LN, 15.1.2018