Tento článek se zabývá účastí poslanců a senátorů na hlasování za rok 2009. Nejprve si ale položme otázku, zda to má vůbec cenu, zda účast na hlasování, docházka, o něčem vypovídá? Názory se samozřejmě mohou různit, já se s tím momentálně vypořádám slovy dvou poslanců, oba za ODS. P. Langer, jeden z poslanců s vloni nejhorší docházkou, na opakované dotazy Lidových novin odpovídal jen stejnou otázkou, kterou jsem položil na začátku: "A o čem to vypovídá?". Na to mu zprostředkovaně odpovídá p. Čepelka, který měl vloni naopak jednu z nejlepších docházek ve Sněmovně: "Když už jsem byl zvolený, tak tu práci mám dělat a účast na jednání sněmovny je to první, co máme v našich povinnostech," řekl, opět pro LN.

Případ "Aktivní poslanci, senátoři - účast vloni nad 90 %

Tak obzvláště pokud je Váš názor bližší názoru p. Čepelky, tenhle článek je pro Vás. Obdobně nejspíše smýšlí i ti, co měli vloni účast přes 90 % (a v závorce pro srovnání):

• 30 poslanců (na Slovensku 83 poslanců ze 143!)
• 8 senátorů
• 9 českých europoslanců z 22 (5 slovenských europoslanců z 13, celkem 309 z 730)

Zákon umožňuje poslanci či senátorovi odstoupit, kdy chce. Například je možné odstoupit, pokud se dostane na jiné náročné místo a nemohl by obě místa zastávat na 100 % v zájmu občanů. Takto odstoupili všichni hejtmani zvolení v roce 2008, kteří byli do té doby poslanci (s jedinou výjimkou). Kvůli nemoci v poslední době odstoupili brzy po svém zvolení např. poslanec za ČSSD p. Klouček nebo nezávislý senátor p. Skála.

• Ministři (alespoň část roku), není-li speciálně uvedeno, účast kolem 50 %, max. 60%:
  ODS - Řebíček (40 %), Langer, Pospíšil, Topolánek (nakonec odstoupil, ale když už nebyl ve vládě), Říman, Gandalovič; Filipiová (33%), Jelínek, Vondra
  TOP 09/KDU-ČSL - Parkanová, Kalousek; Jehlička, Schwarzenberg (TOP 09/US-DEU/ODA - 20 %)
  KDU-ČSL - Čunek
  SZ - Bursík
• Hejtman: Rath (ČSSD)
• Nemocní: Kvapil (účast vloni na jediném hlasování - KDU-ČSL), Řebíček (40 %), Schwarzenberg (20 %)

Sem lze (kromě již zařazených v "Neodstoupili") zařadit např.:

• p. Tlustý (jeden z rozhodujících hlasů při svržení vlády, zvolen za ODS, účast asi čtvrtinová)
• p. Snítilý (jeden z dvou rozhodujících hlasů při volbě prezidenta, zvolen za ČSSD, účast třetinová)
• p. Paroubek (předseda ČSSD, účast asi polovina) Naopak docházku nad 90 % měli:
• p. Rouček (místopředseda Europarlamentu, ČSSD)
• p. Hovorka (jeden z rozhodujících hlasů při "zdravotnických" zákonech, KDU-ČSL)
• p. Slavotínek (předseda bývalého senátního klubu KDU-ČSL)

Toto vše se dá zjistit jenom pohledem do jednotlivých přehledů účasti. Ovšem díky tomu, že tyto přehledy již byli zveřejněny v novinách, můžeme jít dále a kriticky se podívat se na vysvětlení, která dali novinářům politici (obecně ti s nízkou docházkou).

Jelikož v průměru měl klub SZ nejmenší účast ve Sněmovně, LN citují vysvětlení jejich předsedy p. Lišky, podle něj se na něm podepsal i fakt, že on a Martin Bursík (který je mezi zelenými největším absentérem) byli ministry v Topolánkově vládě.

Podívejme se tedy na graf účasti současných 4 poslanců za SZ v čase, i před rok 2009, po čtvrtletích. Připomínám, že vláda končila v květnu, začínala v lednu 2007 a p. Liška v ní byl od konce 2007. Pokud se soustředíme jen na rok 2009, je vidět, že vysvětlení p. Lišky částečně (pro 1. čtvrtletí 2009) odpovídá docházce p. Bursíka, pro něj samotného ale rozhodně neplatí. Jeho docházka je srovnatelná s předchozími roky.

Případ "Vlasta Parkanová - může za to Paroubek", účast vloni 45 %

LN shrnují názor pí. Parkanové: Podle ní je na vině spousta zbytečně vyvolaných hlasování a příliš hrubá atmosféra v dolní komoře parlamentu […] Situace ve sněmovně se podle někdejší ministryně obrany zhoršuje od doby, kdy se v ní začal projevovat Jiří Paroubek. "Sněmovna zhrubla, je plná hulvátské, primitivní verbální agrese, která normálního člověka musí urážet. To je důvod, proč omezuji svou účast na hlasování, která mají smysl, kde můžu něčemu pomoct. A takových situací je čím dál méně."

P. Paroubek je ve Sněmovně až od posledních voleb, pí Parkanová již čtvrté volební období, od roku 1997 (jen poprvé nebyla poslankyní celou dobu). Ve svém prvním období měla 2. nejhorší docházku, poté 10. nejhorší (1998-2002), poté 24. nejhorší (2002-2006) a nyní za celé období 6. nejhorší z celé Sněmovny. Účast měla postupně 47 %, 65 %, 72 % a nyní 55 %. Čili toto období není pro ni nijak výjimečné, i samotný poslední rok je srovnatelný. Vysvětlení "Paroubkem" neodpovídá.

Po odchodu z ministerstva jsem měl několik měsíců problémy se zády a nevydržel jsem dlouho sedět. I když jsem ve sněmovně byl, neúčastnil jsem se jednání," řekl Řebíček časopisu Týden. Jen pro informaci - p. Řebíček končil ve vládě v lednu 2009. Zde jsem si dovolil tezi, že pokud poslanec je daný den ve Sněmovně přítomen, tak alespoň jednou hlasuje, i když se nemusí účastnit celého jednání. A ze 69 dní, kdy se vloni hlasovalo, p. Řebíček v 34 z nich nehlasoval ani jednou, čili asi v polovině. Že by se 34 dní účastnil, ale ani jednou nezahlasoval?

Zajímavé vysvětlení dal LN p. Tlustý: "Jsem přítomen, ale já se z hlasování odhlašuji. Jde o vyjádření názoru, kdy nechci být ani pro, ani proti, a zdržení se hlasování by znamenalo být proti." A také: "Nechtěl jsem pomáhat Topolánkovi ani Paroubkovi."

Se "zdržením se" hlasování má bezpochyby pravdu, skutečně skoro nikdy není rozdíl mezi "zdržet se" a "být proti". Nicméně opět se vrátím k tezi o alespoň jednom hlasování za den. P. Tlustý vůbec nehlasoval ve 40 dnech z 69.

A další argument - platilo, že většina ODS se s většinou ČSSD shodly asi v 60 % hlasování. Tedy v těchto hlasováních mohl hlasovat proti oběma stranám. Ale bylo to spíše naopak. Hlasoval jen v necelých 20 % případů, kdy se dvě velké strany shodly, naopak skoro ve 40 % těch, co se neshodly. V případech, kdy se velké strany shodly a on hlasoval, hlasoval v 66 % stejně jako ony a jen v 34 % proti nim. Již jen pro zajímavost - v případech, kdy se velké strany neshodly, hlasoval v 38 % s ČSSD a v 62 % s ODS. Celkově tedy je vysvětlení p. Tlustého v rozporu s daty.

Mezi těmi, kteří pravděpodobně budou kandidovat v jarních volbách, měl p. Schwarzenberg vloni v Parlamentu jasně nejnižší docházku. Mluvčí TOP 09: "Zotavoval se také po náročné operaci srdce." Sám řekl pro iDnes.cz: "Konzultoval jsem s kolegy, kdy je má účast při hlasování opravdu nezbytná a kdy mě mohou postrádat, a podle toho jsem se choval."

Pro informaci - na operaci byl p. Schwarzenberg v únoru 2008. Z grafu je nicméně vidět, že jeho velká absence časově odpovídá již vstupu do vlády začátkem roku 2007, pokrývá polovinu jeho šestiletého mandátu senátora (aktivní účast je "Ano" nebo "Ne", pasivní je i "Zdržel se" - obecně zde v článku používám pasivní účast).

Dále si zjednoduším situaci tak, že za důležitá hlasování budu brát taková, kdy se zúčastnilo alespoň 80 % senátorů (nepočítaje nyní p. Schwarzenberga). Takových bylo vloni 195. Z toho on se zúčastnil v 66 případech, tedy 34 %. Čili ano, je to částečně více, ale i tak by byl stále nejméně hlasujícím senátorem.

Jen závěrem ještě malý komentář k jedné opakující se připomínce, formuloval ji mj. senátor Nenutil (účast průměrná, přes 75 %) v Tachovském deníku: "Někdy ovšem patří ke způsobům, jak se k projednávanému materiálu vyjádřit, nehlasovat, případně nehlasováním umožnit jeho schválení," vysvětlil taktiku politického boje v zákonodárném sboru." Ano, to je bezpochyby pravda, nicméně se jedná o maximálně několik málo desítek takových hlasování ročně, spíše ale i méně - a ve Sněmovně bylo vloni hlasování více jak 2500, v Senátu více jak 500 a v Europarlamentu zaznamenaných více než 300.

Odkazy:
Statistiky: Sněmovna 2009, 2006-2009, Europarlament 2009-, Senát 2009, Národná rada 2009
Citované články: Lidové noviny/lidovky.cz (zde, zde), MF Dnes/iDnes.cz (zde, zde), Týden/tyden.cz (zde), Tachovský a Žatecký a Lounský deník/denik.cz (zde, zde)

KohoVolit.eu