Ministryně práce a sociální věcí Michaela Marksová-Tominová tvrdí, že nižší odvod na důchodový účet pro ty rodiny, které mají dvě a více dětí, je „propopulační opatření“. Lidovci jí to zbaštili i s navijákem. ANO bylo proti.

Vláda návrh paní Marksové na „bonifikaci“ pracujících rodičů, kteří vychovávají dvě a více dětí, schválila. Podle tohoto návrhu (byl schválen hlasy ministrů za ČSSD a KDU-ČSL) se platba na sociální pojištění u jednoho z rodičů sníží o jeden procentní bod, pokud se stará o 2 děti a v případě více dětí (čtyř a více) by takový rodič neodváděl žádnou platbu na sociální pojištění.

Lidovci to zdůvodňují jako „propopulační“ opatření, které „zvýší motivaci rodin mít více dětí“. Marksová zase tvrdí, že „dnešní děti jsou budoucí plátci sociálního pojištění“ a že je to tak „spravedlivé“.

Námitky, že tato „pozitivní diskriminace“ trestá ty, kteří děti nemají proto, že z různých zdravotních důvodů je prostě mít nemohou, levice ignoruje. Ze všeho nejvíce však za návrhem ČSSD stojí snaha předvolebními sliby (úplatky) získat voliče. Lidovci věrni své „pružné“ politice nejprve nápad z dílny ČSSD odmítali s tím, že stačí systém slev na dani. Nakonec uzavřeli s ČSSD obchod „něco za něco“: my podpoříme slevu na sociálním pojištění a vy nám podpoříte slevu na dani. ANO bylo z celého procesu elegantně vyšachováno.

Je samozřejmě nejisté, zda se vládní návrh podaří protlačit sněmovnou do konce volebního období. Protože však z toho ČSSD dělá „zásadní“ věc, vyvine jistě nesmírné úsilí k tomu, aby se o tom hlasovalo ještě před rozpuštěním současné sněmovny. Počítat může s komunisty a možná i s částí poslanců za ANO. Případné zamítnutí vládního návrhu hlasy ANO by totiž ČSSD i lidovci unisono prodali tak, že miliardář Babiš je asociál.

Děti však nejsou plátci sociálního pojištění a neměly by být ani rukojmím tohoto systému. Zkušenosti ze světa navíc ukazují, že lze úředně kontrolovat politiku jednoho dítěte, jak tomu bylo donedávna v Číně, ale nelze zařídit, aby se kvůli pár stokorunám měsíčně rodiny rozhodly pro více dětí. Takové rozhodnutí se činí ze zcela jiných důvodů, například z lásky nebo z pocitu štěstí. A to, jak tvrdí klasik, si za prachy nekoupíš.