27.5.2022 | Svátek má Valdemar


POLITIKA: Déšť vrtulníkových peněz

5.5.2022

Blížící se komunální volby vládu donutí k daleko divočejším kouskům plošné pomoci

Ve válce na Ukrajině hrají významnou roli též bitevní vrtulníky, a zejména záběry těch ruských, které zasáhla ukrajinská protivzdušná obrana, se na sociálních sítích pochopitelně těší oblibě. U nás však mezitím opět přichází ke slovu svérázná forma „humanitárního bombardování“ neboli takzvané vrtulníkové peníze.

Pojem vnesla do širšího veřejného prostoru covidová pandemie. Znamená nějakou okamžitou neadresnou dávku, rozdávanou narychlo s cílem bezprostředně uspokojit akutní potřebu. Tedy v podstatě peníze rozhazované lidem na místě neštěstí z vrtulníku. Zejména první příspěvky pomoci osobám či firmám, na něž dolehla protipandemická opatření, měly uvedený charakter.

O dávce neví vše ani ministr

Současná vláda Petra Fialy reaguje velmi podobně na prohlubující se sociální krizi, na růst cen životně důležitých produktů, potravin, pohonných hmot i vytápění. O chvatu pak svědčí i nejasnost, zda se jednorázová dávka pěti tisíc korun za každé dítě má týkat rodin s příjmy do milionu korun ročně čistého, či hrubého, čímž si pikantně nebyl jistý dokonce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. A jako paradoxní se jeví i skutečnost, že strany stávající vládní koalice se v minulosti zpravidla stavěly za adresné dávky, nikoliv za pomoc vyplácenou všeobecně povšechně na základě dosti volného pravidla.

Jednorázový příspěvek pro domácnosti, který celkem vyjde na deset miliard, opravdu představuje trochu zoufalé ad hoc řešení, mimo jiné i proinflační. Systémová se ale budou hledat obtížně a neobejdou se bez bolesti.

Zcela bez efektu každopádně zůstanou apely na střídmost. Již v březnu upoutal pozornost pirátský poslanec Jakub Michálek, jenž na Facebooku vyzval ke ztlumení topení, neboť se tak sníží „příjmy Putinovy vraždící mašinerie“. Každý stupeň dolů údajně znamená úsporu spotřeby energie o šest až deset procent a snížení teploty o dva stupně v rámci celé České republiky by prý ruský režim jen za 14 dní připravilo o miliardu. A chladno lze prý překonat pomocí svetru nebo termoprádla. Michálek šel příkladem i osobně – ve své poslanecké kanceláři. Rozpálil tím doběla určitě též řadu voličů stran vládní koalice, ale Putin přitom neztratil ani rubl. Navíc, jaro a hlavně léto stejně topení vypnou.

Marian Jurečka posléze vyzval motoristy k omezení rychlosti a tím k úsporám, Markéta Pekarová Adamová apelovala na celkově střídmější životní styl. Možná zaznamenala vlažný potlesk na Vinohradech, ale již na pražských sídlištích patrně probudila k životu spíše výrazy, které jdou v seriózním tisku citovat pouze pomocí několika teček. K askezi totiž může vyzývat v podstatě jen asketa, nikoliv politička se základním platem skoro 250 tisíc měsíčně. A i celkový příjem řadového poslance obvykle přesahuje sto tisíc korun.

S utahováním opasků si mohl chvíli pohrávat Václav Klaus v devadesátých letech, neboť tehdy ještě skoro všichni věřili, že se po krátkém půstu otevřou rohy hojnosti. Když se posléze otevřely jen pro někoho, dala to zhrzená většina Klausovi pěkně „sežrat“ a nasypala hlasy Miloši Zemanovi.

Ten o víkendu navštívil odborářský sjezd a podpořil šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu v prezidentské kandidatuře. A trochu překvapivě se připojil též Miroslav Kalousek. Středula určitě větří šanci, protože mu nelze upřít politický talent, ale hlavně mu nahrávají příznivé okolnosti. V době, kdy ceny letí nahoru a do kapsy je čím dál hlouběji, se voliči mohou snadno upnout právě k odborářskému bossovi. A vytvořit iluzi, že Hrad může fungovat i jako ministerstvo práce a sociálních věcí, nemusí být zas tak těžké.

Vládu lze pak kritizovat kvůli absenci systémových řešení. Jsou však vůbec nějaká po ruce? Když nikdo neví, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině, jak dlouho potrvá a jak dopadne? Kolik uprchlíků k nám ještě dorazí, kolik miliard si vyžádá naše pomoc ukrajinskému válečnému úsilí? Nezbytná pomoc, jelikož případná porážka Ukrajiny by naši ekonomickou i sociální situaci pravděpodobně ještě zhoršila. Vláda každopádně podniká kroky k oslabení závislosti na ruské ropě i plynu, což je ale dlouhodobý proces. A za náhradu si spotřebitelé asi tak jako tak připlatí.

Důležitější než parlamentní volby

Receptem na blahobyt, když za humny zuří válka, navíc s opravdu globálními dopady (včetně výpadku dodávek ukrajinského obilí), nikdo nedisponuje. Válka je i v zázemí obecně časem, kdy se máslo nahrazuje margarínem, maso mizí z talířů a auta jezdí na dřevoplyn.

České politické strany pak daleko víc než fronta na Donbasu tíží jiné bojiště: podzimní komunální volby. Pro trvalé přežití většiny z nich jsou stejně významné, ne-li důležitější než volby parlamentní. A k úspěchu v místních volbách se mohou náramně hodit právě i miliardy rozhazované z vrtulníku. Od vlády lze proto očekávat spíše různá ad hoc řešení, byť snad souběžně doprovázená snahou o koncepčnější kroky.

Autor je politolog

LN, 2.5.2022