Věřím, že KDU-ČSL má rozhodně na víc než na holé překonání 5% hranice. A to není všechno, pro dosažení větších úspěchů ve volbách se strana vůbec nemusí vzdávat hodnot a principů, které dlouhodobě zastává. Aby se z KDU-ČSL stala úspěšná a sebevědomá politická síla, je zapotřebí následujících deseti kroků.

1. Být srozumitelná: Lidé musí vědět, co KDU-ČSL chce a jak to chce dělat. Hlavní priority strany je třeba jasně vysvětlovat. Lidovci musí začít být lidoví a mluvit o tématech, které lidé skutečně řeší v běžném životě – například kvalita potravin, kvalita školství, boj proti šmejdům, nedostatek zubařů mimo velká města, bezpečnost vnější i vnitřní, nebo řešit každodenní problémy důchodců s vysokými cenami za léky.

2. Soustředit se na aktuální problémy: KDU-ČSL se musí zaměřit na problémy, které lidi nejvíce trápí. KDU-ČSL musí být schopná otevřít a dlouhodobě řešit i témata, která někomu přijdou kontroverzní nebo nejsou zrovna „in“ v hlavních médiích, případně zájmu o ně brání politická korektnost. Lidovci musí umět otevírat témata jako naše bezpečnost, sociální spravedlnost nebo ochrana přírody bez předsudků a ideologie. Věcně a s nadhledem.

3. Řešme politiku, ne soukromí druhých: Určitě musíme řešit témata, která lidi zajímají. Malá skupinka ukřičených ale opravdu nemusí znamenat, že nějaké vlastně zcela marginální téma, které se v realitě nebude týkat ani 1 % populace, nám má odčerpat veškerou energii. Občas zbytečně donekonečna vysvětlujeme tak jasné věci, jakože pro KDU-ČSL je žena jednoduše ženou a ne 40 dalších možných „genderů“. Je pro nás prioritní podpora rodiny tradičního typu, kdy se otec a matka starají o vlastní nebo svěřené děti, a maximálně si vážíme života od početí po jeho konec. Tyto konzervativní postoje KDU-ČSL jsou konstantní, známé a jasně dané.

4. Dobře komunikovat s lidmi: Umět oslovovat lidi přes sociální sítě, případně články v médiích, je určitě plus. Zapomíná se ale na to, že neméně důležité je oslovovat lidi i v reálném světě. Nesmíme se bát vyjít mezi lidi, naslouchat jim a snažit se jim ukázat vlastní pohled, ideálně je i nadchnout a přesvědčit k následování. Pořádání besed s politiky a kontaktní kampaň jsou účinné a bohužel často opomíjené způsoby navázání kontaktu s občany. Znamená to i odhodit předsudky a jít třeba do TV Šlágr, protože kdo sleduje podobný kanál, pravděpodobně nečte články v Hospodářských novinách a nesleduje akademické debaty na ČT24. Být lidový znamená nepovyšovat se, nebýt zavřený ve slonovinové věži, ale s pokorou jít i do vesnické hospody dát si zde s místními pivo.

5. Přilákat nové členy: Většina významných politických stran v Česku se potýká s úbytkem členů a u KDU-ČSL byl úbytek bohužel obzvláště markantní. Je několik způsobů, jak je přilákat. Zkráceně: tématy, vizí, prací, osobním příkladem a celkovou komunikací. KDU-ČSL musí zapracovat na prestiži značky. „Lidovec“ nesmí být negativní nálepka, ale něco, co chcete a můžete na to být hrdí. Není to o tom hrát si na elitu, je to o vybudování si respektu za to, že co budeme dělat, bude dobré, přinese to kýženou změnu a bude to mít smysl. Pak budou mít lidé chuť nejen účastnit se aktivně veřejného života, ale i do strany vstoupit.

6. Mít aktivní členy: Více nových členů nemusí straně vůbec pomoci, když nebudou tito členové aktivní. Úspěch strany nestojí jen na lídrovi, ale předně na celé členské základně, především její schopnosti projevit maximální nasazení a poctivě vše odmakat. Lídr je spíše musí umět motivovat a vyhecovat. Lídr se také nesmí bát, že mu někdo „přeroste přes hlavu“. Není špatně, když je žák lepší než učitel. Hlavně, že věci budou fungovat. Lídr musí v rámci možností a přirozených mantinelů lidovecké politiky podporovat členy v jejich aktivitách.

7. Umět vychovat nové mladé a nadějné politiky, aneb nebojme se pracovat s chybou: K tomu, aby strana mohla existovat i ve vzdálenější budoucnosti, nesmí zanedbat výchovu mladé generace svých politiků. Schopným mladým lidem je třeba dát příležitost k získání zkušeností. Zde si musíme být vědomi toho, že jen ten, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Žádný učený z nebe nespadl. Pracujme proto i s chybou, poučme se, jděme dál. Dávejme další šanci, vlastně nejen mladým, všem.

8. Mít jasnou vizi a inspirovat ostatní: Strana musí voličům nabídnout jasnou a přesvědčivou vizi, jakým směrem chce, aby se Česko ubíralo v dalších letech. Tato vize musí být natolik přitažlivá, aby ji od nás přebírali i naši političtí soupeři. Vzpomeňte si na nedávné evropské volby, všichni nakonec nějakým způsobem zakomponovali téma reformy EU i dvojí kvality potravin, což byla od začátku lidovecká témata, jen je jiní bohužel dokázali komunikovat intenzivněji.

9. Umět oslovit nové voliče: Je zapotřebí konečně zbořit dlouho zakořeněný mýtus o tom, že KDU-ČSL je pouze stranou pro katolíky, což je pro některé lidi důvod, proč nás nevolí. Strana je už dlouho otevřená všem těm, kdo sdílejí její hodnoty bez ohledu na to, kdo chodí jak často do kostela a kolik má dětí. Voliči musí vědět, že nejsme žádní suchaři. Jsme moderní, sebevědomá strana, která má co nabídnout, řeší podstatné věci, je přirozeně konzervativní, proevropská a co dělá, má smysl a hlavně výsledky.

10. Soustřeďme se na sebe, nikoliv na někoho jiného: KDU-ČSL by primárně měla začít dělat svou politiku a dělat ji natolik dobře, abychom oslovovali konzervativního voliče. Jako strana nechceme být anti-Babiš, ale alternativa pro lidi, kteří chtějí Českou republiku vrátit na špičku evropského dění.

Pro úspěch strany je bezpodmínečně nutné výrazně změnit jak její vnitřní fungování, tak její působení navenek směrem k voličům. Ve všech případech se jedná o věci, které určitě změnit půjde. Stačí jen chtít, protože kde je vůle, tam je i cesta. Dobře vím, že KDU-ČSL na to má, protože šikovných a pracovitých lidí znám ve straně spoustu! Stačí jen vše odmakat a věřit ve vítězství, aby vítězství uvěřilo v lidovce!