Den před jmenováním Andreje Babiše podruhé premiérem se v Praze a několika dalších městech sešli lidé, aby protestovali proti jeho jmenování. Na demonstraci v Praze vystoupili i opoziční politici.

Pražská demonstrace proti Andreje Babišovi zaplnila horní část Václavského náměstí. Lidé opět vyjadřovali nesouhlas s tím, aby byl premiérem jmenován trestně stíhaný člověk s minulostí příslušníka KSČ a spolupracovníka StB. Řečníci dokonce mluvili o tom, že chtějí návrat do „normálnosti“. Na demonstraci vystoupili i opoziční politici, jako bývalá místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS.

Mimo jiné se řečníci zmiňovali i o tom, že je lepší, když lidé vyjadřují svůj názor demonstrací, než kdyby jim to bylo jedno. To je samozřejmě pravda. Nicméně v případě opozičních politiků existuje i mnohem prozaičtější vysvětlení. Babiš totiž o demonstracích hovoří jako o demonstracích těch, kteří prohráli volby. I to je samozřejmě relevantní úhel pohledu.

Pokud zasadíme výsledek českých voleb 2017 do celoevropského trendu, pozorujeme, že i v Česku zvítězilo na úkor tradičních stran protestní hnutí ANO spolu s SPD a Piráty. U ANO je samozřejmě pozice „protestní strany“ ne tak zřejmá vzhledem k jejjí účasti na minulé vládě Bohuslava Sobotky. Nicméně tradiční strany jako ODS a ČSSD, ale i KSČM volby prohrály.

Jen snaha Babiše vtáhnout ČSSD do nové vlády umožnila novému vedení ČSSD tvářit se „úspěšně“. Podle průběžných výsledků vnitrostranického referenda v ČSSD, které „unikly“ do médií, nadpoloviční většina členů ČSSD souhlasí se vstupem do vlády. To bude jen dalším potvrzením toho, že vnitrostranické třenice v ČSSD budou pokračovat. I proto, že zejména senátoři za ČSSD cítí obrovské nebezpečí, že coby příslušníci „vládní strany“ nedokáží obhájit své pozice v podzimních senátních volbách.

Co se obecně opozice týče, její rétorika se za poslední měsíce po volbách vůbec nezměnila. Neustále útočí na Babiše jako na „agenta StB, komunistu a trestně stíhaného člověka“. Na volebních preferencích se to ale nijak zvláště neodrazilo. Hnutí ANO stále dominuje s preferencemi kolem 30 % a strany na dalších místech mají kolem 13 %. Nejhlasitější kritici Babiše z TOP 09 se dokonce podle preferencí zabydleli pod příčkou 5 % nutnou pro vstup do sněmovny.

Z tohoto pohledu je tedy politická činnost opozičních stran neúspěšná. Pokud bychom chtěli parafrázovat tvrzení jejích politiků, že lepší než apatie je vyjádřit svůj názor demonstrací, pak ještě lepší z pohledu opozičních stran by bylo dělat takovou politiku, která by dokázala voliče přesvědčit o správnosti této politiky a vyhrát s ní ve volbách. Zatím to vypadá, že opozice rezignovala na lepší volební výsledek, setrvává na neúspěšné politice absolutní negace Babiše a hnutí ANO. Z tohoto pohledu se jeví její politika jako ustrnulá v minulosti bez naděje na úspěch v dalších volbách.

Ohánět se „zásadovostí“ je sice možné, ale pokud tato politika nikam nevede, je čas ji změnit. Právě nové vedení ČSSD se o to nyní snaží, ovšem s tou nevýhodou, že právě sociální demokracie kauzu Čapí hnízdo na Babiše upletla. V jejím případě je tak vstřícnost k Babišovi snad i pochopitelná, zda jí to obecně pomůže, je však otázkou. Bude-li pokračovat rozkol v ČSSD před senátními volbami, troufám si tvrdit, že nepomůže.