Předseda KDU-ČSL pan Jiří Čunek se uchýlil k něčemu, co je velmi nízké a nedůstojné předsedy strany s tak dlouhou historií a tradicí. Začíná strašit své spolustraníky něčím, co je naprostá chiméra a vytahuje se to vždy, když docházejí argumenty.

Pan Čunek burcuje stranu hrozbou integrace ODS a KDU-ČSL, jak je možné se dočíst na serveru iHNed.cz 8. ledna 2008. Nic takového nehrozí a popravdě řečeno, ani hrozit nemůže. Pokud mohu sledovat preference i volební výsledky lidovců, výroky pana Kalouska, premiéra Topolánka a dalších, nikdy nebyla řeč o integraci těchto dvou stran. Pokud byla nastolena nějaká úvaha, pak jedině o jakési politické unii jako je tomu v případě německé CDU-CSU.

Kde jde o dvě naprosto suveréni strany, které spolu úzce spolupracují, nelze nikdy říci, že by jedna pozřela druhou. Není-li toto pochopeno, pak jde o fatální nedorozumění. Čeští lidovci prozatím nechápou, že směřují k situaci, která bude velmi podobná bavorské CSU. Jednoho dne se nejspíš stane, že budeme hovořit o moravské KDU-ČSL. Ne, to není fikce! Lidová strana ztrácí výrazně pozice v Čechách na komunální i krajské úrovni, výsledky v parlamentních volbách taktéž nejsou uspokojivé. Má tedy zcela zjevně nastavenou trajektorii stát se čistě regionální stranou, a to především pro Moravu.

Osobně jsem v kontaktu s lidovci a je mi sympatická ona konstrukce „unie“ občanských a křesťanských demokratů. Obavy chápu a rozumím jim, jsou totiž oboustranné, ovšem jsou to právě lidovci, kdo může na tomto projektu profitovat. Příkladem může být Brandýs nad Orlicí, kde žiji. Toto městečko je pro lidovce „zakleté“, voliče tu mají, ale vlastní členskou základnu nikoli, nejsou schopni zde postavit ani vlastní kandidátní listinu pro komunální volby. Kdyby existovala ona unie ODS a KDU-ČSL, měli by lidovci reálnou možnost promlouvat do tvorby kandidátních listin svého „unijního“ spojence, i když nejsou schopni postavit svou vlastní kandidátku a plně ji obsadit. Já bych se takové spolupráci nikterak nebránil. Nyní, když je KDU-ČSL stále prakticky politickým rivalem, nemám sebemenší důvod na takovou spolupráci přistoupit. Lidovci tedy opět svou samostatnou kandidátní listinu v komunálních volbách nepostaví. Jde-li jim opravdu o realizaci křesťanské politiky, pak je evidentní, že Kalouskem prosazovaná unie by dala této realizaci reálný prostor, byť ve spojenectví. Čunek nevytváří svým postojem prostor pro realizaci křesťanské politiky žádný.

Ono spojenectví, jak o něm hovořil ministr Kalousek nebo premiér Topolánek, by bylo čistě pragmatické, jak už to v politice bývá, ale stále výhodné, a to především pro lidovou stranu. Podezírat pragmatického Kalouska z toho, že by integrací de facto vypustil vlastní rybník, kde je kapitální štikou, je absurdní. Ví velmi dobře, že ona obdoba unie CDU-CSU je mnohem výhodnější než integrace ODS a KDU-ČSL.

Uvědomme si ještě jednu věc, ODS na rozdíl od KDU-ČSL nepostihuje vymírání členské základny tak výrazně. Lidovci tedy musí počítat i s tímto nepříjemným a smutným trendem, který razantně zredukuje nejen členskou základnu, ale i počty místních organizací vůbec – čili i politický vliv strany. Věk drtivé většina členů lidové strany přesahuje 60 let, což je přímo alarmující.

Zvítězí-li koncept Jiřího Čunka, pak si sice KDU-ČSL možná „uchrání“ suverenitu, kterou nikdo neohrožuje, ovšem s fatálními důsledky pro roky následující. ČSSD již lidovce tolik nepotřebuje, vítězí i v krajích, kde mají silnou pozici. Jestliže by křesťanští demokraté vymizeli, našli by si sociální demokraté jiného koaličního partnera bez problémů. V ODS by časem ochota k nějaké unii mohla taktéž upadat, což by mělo svou logiky, poněvadž lidovci by měli čím dál méně co nabídnout. Nezávidím členům KDU-ČSL jejich rozhodování, které vyžaduje schopnost pragmatického uvažování v kontextech se schopností úvahy do budoucna. Chybný krok může rozhodnutím o směřování v tomto roce tuto tradiční českou stranu za pár let pohřbít, přičemž první krok možná bude učiněn již dnes.

Lidovecký předseda by měl spolustraníkům, ale třeba i laické veřejnosti či odborným politologickým kruhům ozřejmit, jaké dopady bude mít jeho koncepce KDU-ČSL. U Kalouska je to zřejmé a jasně čitelné, u Čunka jde o koncept „přežívání od voleb k volbám“. Mohla by mi být lidová strana zcela ukradená, vždyť se „čunkovci“ vymezují jako rivalové, ale není, protože jde o posledního přirozeného spojence občanských demokratů na české politické scéně. Pan Čunek by měl přestat strašit integrací KDU-ČSL a ODS, jelikož je to utopie. Možná by bylo lepší, kdyby pan předseda kvůli svým kauzám, kterými diskreditoval svou osobu a především svou stranu, i nekoncepčním úvahám přestal strašit na politické scéně vůbec.

Brandýs nad Orlicí 8. ledna 2009

(Autor je studentem politologie na Universitě Hradec Králové, sociologie na Masarykově universitě Brno a předsedou MS ODS Brandýs nad Orlicí.)